Provoz na dráze začal přesně 22. června 1903 a sám Křižík pro ni navrhl elektrický vůz M400.001. Dnes ale jezdí mezi Bechyní a Táborem běžné vagony a lokomotivy. Pro celodenní sobotní výlet o letních prázdninách se hodí vlak, který vyjíždí z Bechyně v 10.03 a v Táboře je v 10.51. Během 24kilometrové jízdy se můžete rozmyslet, zda zpátky pojedete také vlakem, nebo využijete volného dne a vrátíte se do Bechyně pěšky údolím Lužnice.
Bechyně.
Při výjezdu z bechyňského nádraží se ale tímto rozhodováním nerozptylujte, protože při přejezdu hlubokého údolí se seznámíte s další unikátní technickou památkou, směle klenutým železobetonovým mostem. Dlouhý je téměř čtvrt kilometru a hladinu Lužnice překonává v 50metrové výšce. V roce 1926 připravil projekt mostu inženýr Eduard Viktora a už o dva roky později se po něm začalo jezdit. Konstrukci, která spolykala 500 tun železa a 2500 tun cementu, si vychutnáte ještě více, když se budete do Bechyně vracet z Tábora pěšky a most si prohlédnete zezdola od levého břehu řeky.
Tip na výletVýpravy za dobrodružstvím a zábavou ve všech krajích Česka. Server Lidovky.cz spouští nový letní seriál Tip na výlet (101 výletů s dětmi), který bude v rubrice Cestování vycházet každý den. |
Oblouk, který nese celou konstrukci, má přesný tvar paraboly. Zcela jinou konstrukci vybrali stavitelé pro zdolání Lužnice v Táboře, a i ta je elegantní. Stavba z příhradových nosníků se v hladině řeky odráží jako krajka plná zdobných ornamentů.
Od techniky si pak odpočinete při zpáteční cestě kolem Lužnice. Z výšek, které jste překonali po mostech, sejdete až dolů k řece, kde vás čeká nejromantičtější úsek Lužnice na celém jejím toku. Dno je v úzkém kaňonu kamenité, voda proudí přes peřeje a stíny stromů chladí. Pro vodáky to jsou nejpříjemnější kilometry na řece. Přibližně v polovině cesty se u Bejšovcova mlýna můžete zastavit ve vodácké restauraci Lužničanka na rychlý oběd, po kterém na vás bude čekat poslední technická rarita.
U jezu pod vesnicí Stádlec spojuje oba břehy Lužnice starý řetězový most s dřevěnými trámy, roku 1959 prohlášený za národní technickou památku. Přestože most, navržený známým českobudějovickým stavitelem Vojtěchem Lannou, vypadá, jako by byl projektován právě pro toto místo na řece, není tomu tak. Empírový most sloužil od poloviny 19. století původně k překonání Vltavy u obce Podolsko na silnici z Tábora do Písku. Při stavbě orlické přehrady by však zmizel pod hladinou, a proto byl přestěhován na Lužnici. Podíváte-li se z mostu proti proudu řeky, uvidíte na obou březích nájezdy na původní brod a přívoz. Až do roku 1974 tu jiné spojení mezi Stádlcem a Dobřejicemi neexistovalo. Až k mostu jste zatím z Tábora šli po levém břehu Lužnice. Přes řetězový most přejdete u Stádlce na břeh pravý a po něm dojdete až do Bechyně
