Potkáváme se na břehu Berounky. Začíná jaro a i pro ty největší škarohlídy je těžké se mračit. Mezi ty ale Gabriela rozhodně nepatří. Září všemi barvami a nebezpečně jí to sluší. Působí navíc dospěleji než v letech své největší slávy.
Když se jí na to ptám, neváhá ani chvilku. Za všechno vděčí své dceři a rovnováze, kterou našla po boku partnera Miloše Kadeřábka. Nedávno oznámili zásnuby a budou se brát.
„Současné období vnímám jako odměnu za to, co všechno jsem zvládla vybalancovat,“ říká. Zní to přesvědčivě – čiší z ní spokojenost a životní naplnění. Je jako v zenu.
Mě ale zajímají i některé černější stránky jejího příběhu. Ani na chvíli neváhám, že to unese, je to přece bojovnice.
Lidovky.cz: Nedávno měl premiéru dokumentární film Pravda se pořád vyplatí, který o vás natočil Petr Větrovský. Jaké na něj máte zatím ohlasy?
Reakce od lidí, kteří dokument viděli v kinech, jsou zatím hezké. Někdy až dojemné. Komentáře pod články na internetu ale od určité doby nečtu, takže netuším, co tam lidi píší. Stejně tak nesleduju články, které se týkají mé osoby. V jednu dobu jsem se od toho naprosto odstřihla.
Na vlastní kůži jsem se přesvědčila o tom, jak někdy média fungují, a lépe se mi žije bez nich. Naučilo mě to nesoudit ostatní na základě toho, co se o nich píše, a dívám se na lidi na základě vlastní zkušenosti.
Hned několikrát v životě se mi stalo, že jsem četla něco nepravdivého o člověku, kterého jsem velmi dobře znala a pociťovala to jako obrovskou nespravedlnost. Tak jsem si řekla, že si nebudu v životě přidělávat zbytečné starosti.
Snažím se soustředit na vlastní práci, abych toho sama co nejvíc stihla a samozřejmě se věnovala své dceři, která je pro mě životní prioritou. Svět kolem sebe si vytvářím mnohem pozitivnější než ještě před několika lety.
Lidovky.cz: Některé ohlasy se k vám ale jistě dostaly...
Určitě. Diváci filmu mi píší zprávy na Instagram nebo třeba na můj facebookový profil, dostávám hezký feedback. Moc mě to těší a hřeje.
Momentálně s filmem objíždíme republiku a publikum v kinech reaguje výborně, lidi několik minut stojí a tleskají jako na koncertě, což mě velmi překvapuje.
Na to, že jsem před pár lety, po vydání své knihy, pomalu chodila kanály a cítila se jako národní nepřítel, mě to teď docela překvapilo. Mám pocit, že se za těch šest let postoj společnosti k osobním zpovědím, jakou jsem nabídla i já, docela proměnil.
Možná na to měla vliv i doba covidová, během které vznikla spousta osobních projektů, podcastů nebo knih, v nichž lidé sdělovali svoje životní příběhy.
Lidovky.cz: V čem myslíte, že se společnost změnila?
