Engadin: Nejtěžší ferraty Švýcarka
Švýcarsko dlouho otálelo s přípravou zajištěných cest - o to jsou dnes kvalitnější, vychytanější a většinou také těžší. Přijeli jsme do Engadinu a dáváme si nejdříve rozcvičovací lezení cestou Sulzfluh. Druhý den nás čeká další celodenní alpská túra na Piz Mitgel v Savogninu. Na co se ale těšíme nejvíce, je dost obtížná, vzdušná trasa pásem sněhu a ledu, nádherná ferrata na Piz Trovat. Projeli jsme okolo Samedanu a před Svatým Mořicem odbočili na Pontresinu.
Ráno ještě trochu mrzlo, ale jakmile sluníčko vykouklo, museli jsme shazovat svršky. Minuli jsme malé jezírko a nastoupili na ferratu. Po kramlích stoupáme stále vzhůru, žebříček končí a začíná lezení. Bonusem je závraťový můstek nad roklí. Trochu výše už začíná sníh, který místy lano zavál. To už se ale otevírá nádherný pohled na Piz Berninu, Palü a ledové království všude okolo.
ČTĚTE TAKÉ: |
Výstup na Monte Rosu a trek kolem Matterhornu
Vyrážíme z Zermattu brzy ráno, před sebou máme více než 1.000 výškových metrů k Monte Rosa Hütte. Projdeme kolem jezírek Riffelsee a dlouhým traverzem pokračujeme pod hřebenem Gornergrat, a potom dolů k ledovci Gornergletscher. Přes ledovec vede pěkně značená cesta, takže pokud nenasněží, je to bezpečné.
Ráno vyrážíme od chaty stále vzhůru. Cesta se klikatí mezi kameny a kamennými mužíky, a tak ji rychle ztrácíme. Šplháme po skalkách stále vzhůru, sněhu přibývá. Od Obere Platt je už leží souvislá vrstva. Navazujeme se na lano a kličkujeme mezi trhlinami až do výšky asi 3.800 m. Tady stavíme stan.
Budíčky zvoní už v pět, nedočkavě hned vykukujeme do mrazu. Je nádherně, nejvyšší čas vyrazit. Stoupáme 200 metrů, pak se svah láme a čeká nás skalnatý hřebínek. Být tu více sněhu, museli bychom to otočit. Ale máme štěstí, skály jsou téměř suché a před polednem jsme nahoře. Po sestupu k Riffelsee nás už čeká jen odměna – pohodový třídenní trek kolem Matterhornu. Napojujeme se na značenou trasu vedoucí na Schönbielhütte a vesničce Stafel. Kousek odtud se otevírá údolí se severním pohledem na Matterhorn. Cesta pokračuje dál kolem jezírek ledovce Zmutt. Zdoláváme poslední úsek k chatě na úpatí splazu ledovce Schönbiel. Kousek za ní stavíme stan s přímo královským výhledem.
Trocha bezpečného adrenalinu: Visuté mosty
Mysleli jsme, že řetězové mosty, které se houpou vysoko nad rozbouřenými řekami, existují jen v Himálajích. O to více nás překvapilo, když jsme jich na našich turistických toulkách po Švýcarsku prošli hned několik. Sice se vám závratí trochu točí hlava, ale za trochu odvahy to stojí. Výhledy jsou opravdu úchvatné. Třeba pohled na nejdelší údolní ledovec v Evropě, 24km dlouhý Aletsch Gletscher!Podnikli jsme trasu od hotelu Balalp na protější kopec Riederalp. Cesta trvá asi 4 hodiny, prochází nejvýše položeným borovým lesem v Evropě a nový visutý most, který se vznáší 80 metrů nad řekou Massa, nám výrazně klesání i stoupání ulehčil.
Curych je nejdražším městem světa
Jiná prohlídka měst: Plaváním
Jako studenti architektury jsme jeli do Švýcarska hlavně proto, abychom si prohlédli Basilej, Bern a Curych. Bylo vedro, slunce pražilo a rozpálená města nás brzy začala trochu unavovat. Tedy až do chvíle, kdy jsme na nábřeží v Basileji viděli zvláštní věc. Z řeky před námi vylezl zmáčený člověk v plavkách, vytáhl zplastového batůžku perfektní oblek, ustrojil se a se Švýcarskou noblesou pokračoval v cestě do práce. Rychle jsme pochopili. Města se tu totiž neprocházejí, ale proplavávají! Koupili jsme si tedy také červené vodotěsné batůžky na oblečení i cenné věci a okamžitě splynuli s vískajícím davem v Rýnu.
TIP: Nejlevnější možností, jak cestovat po Švýcarsku, je Swiss Pass. Ten dovoluje ve zvolené době libovolně využívat nejhustší síť veřejné dopravy na světě. Zdarma můžete jezdit vlakem, autobusem, lodí nebo hromadnou dopravu ve 41 městech. Máte volné vstupy do více než 400 muzeí a v ceně jsou i panoramatické vlaky a sleva na lanovky a horské železnice. Pro studenty do 26 let poskytuje Švýcarský dopravní systém slevu 25% a v měsících květen, září, říjen a listopad platí speciální akce 2 Swiss Saver Passy za cenu jednoho.
Další důležité odkazy: |
Výlet za hvězdami
Cílem našeho výletu bylo údolí Val Müstair na pomezí Švýcarska, Rakouska a Itálie, v kantonu Graubünden. Málokterý turista o této oblasti ví, a tak tu mají pořád hlavní slovo kamzíci. A také hvězdy. Díky absenci velkých měst, které by světelně oblohu znečišťovaly, tady vznikla astronomická observatoř s hotýlkem. Blížíme se rozkvetlými loukami do vesnice Lü. Tři bílé kopule tu ukrývají nejmodernější přístroje. Majitelé jsou Češi, a kromě prohlídky s výkladem a možnosti fotografovat elektronickou astrokamerou nám doporučili také skvělý výlet do další zapadlé vesničky, která leží za sedlem a jmenuje se S-Charl. Možná to byla nejkrásnější vesnice, kterou jsme během putování Švýcarskem našli.
Canyoning pod Jungfrau
Voda burácí, lano se napíná, ledová tříšť bere dech. Protože jsme kaňonoví začátečníci, koupili jsme si v adrenalinovém centru v Interlakenu raději "snazší potok". Startujeme nad 50m vysokým vodopádem. Jeho kolmou stěnu musíme zdolat slaněním. Uškrcená na laně konečně přistávám ve vodě. Je to úleva, i když je nesnesitelně ledová. Následuje přelézání kamenů, plavání, skoky do tůní pár metrů pod námi. Sluníčko pálí do našich černých neoprenů tím více, čím rychleji se blížíme klidné vodě. Kaňon se otevírá a před námi na nás z rozkvetlých luk užasle zírají krávy. Druhý den jedeme raftovat na řeku Lütschine. Než se vlije do teplého modrého jezera Brienz, pořádně nás svými peřejemi potrápí. Naše vodní dobrodružství ale končí a my se zaslouženě pokládáme na prosluněnou pláž u jezera.
TIP: Informace o dalších zajímavostech najdete na www.MojeSvycarsko.com
