Afrika si hýčká svůj tajemný strom máslovník a má proč

Plody tohoto ořešáku, jemuž domácí říkají karité, sbírají výhradně ženy. Podle sdružení stromu karité (AGK) pomáhá tato rostlina 16 milionům Afričanek zejména z venkovských oblastí. Máslo získané z plodů se dá používat také v potravinářství, ale vzhledem k jeho hydratačním vlastnostem ho začaly používat západní kosmetické firmy zejména při výrobě šamponů a krémů.

Strom roste od Etiopie po Senegal a najít se dá i v Kongu. Ministr zemědělství Pobřeží Slonoviny Mamadou Sangafowa Coulibaly říká, že všude, kde roste, se stal významným zdrojem příjmů a pomohl řešit problém chudoby. V Ghaně například přispěl k získání finanční nezávislosti mnohých žen, tvrdí Stephanie Greenová z ghanské firmy SeKaf, která dodává máslo kosmetickému průmyslu. Ghaňanky si teď díky příjmům z karité mohou ve svých vesnicích otevřít vlastní obchody.

Máslovník se řadí k tajemným rostlinám. Tento divoký obyvatel savany dorůstá do výšky 20 metrů, ale nelze ho uměle vysadit. Přežije požáry i sucha a dožívá se několika stovek let. Plodit začíná až po 25 letech, a to vždy jednou za tři roky. Skořápka jeho ořechu ukrývá jádro, z nějž se získává máslo.

Pobřeží Slonoviny je páté mezi producenty. Ročně se tam vytěží 40.000 ořechů, ale ministr Coulibaly si myslí, že kapacita je až 150 000 tun. Pro úspěch na trzích je ale rozhodující kvalita produktu, která není všude stejná.

Na kongresu, který AGK uspořádal v Abidžanu, proto zaznívaly výzvy ke spolupráci, která zaručí kvalitu. Zástupce z Mali vyzývali k lepší organizaci sběru a modernizaci celého oboru. Cílem má být získat ořechy vhodné pro vývoz. Greenová sice upozornila na to, že stromy postupně stárnou a rodí méně, ale Christophe Godard z olejářské firmy Olvea je optimista. Podle něj dokážou africké zdroje karité zásobit všechny hráče na trhu. "Teď se sklízí ani ne polovina plodů," řekl. Takže 16 milionů Afričanek má díky stromu, jemuž se přezdívá africké zlato, před sebou stále světlou budoucnost, uzavírá AFP.