Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Australana na procházce či s knihou v ruce nepotkáte, říká Čech

Češi v cizině

  6:33
Richard Skolek se do Austrálie přestěhoval v rámci studia a strávil zde rok. „Není například příliš obvyklé podávat někomu ruku, v Austrálii je to spíše výjimečné. Málo se tam také čte, v parku nebo v autobuse nikoho s knížkou neuvidíte, a když tam někdo uvidí vás, bude mu to divné,“ říká.

Richard Skolek foto: Archiv Richarda Skolka

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Především dvě věci. Hned po cestě z letiště jsem viděl obrovské zalesněné plochy, které se táhly doslova až k obzoru - žádné vesnice, žádné vedení, zkrátka (alespoň na první pohled) neporušená příroda. Austrálie rozlohou konkuruje Evropě, a přitom má jen dvacet milionů obyvatel, takže když se vzdálíte od měst, naskýtají se vám výhledy, které u nás nemáme. A pak určitě Australané samotní - najednou si uvědomíte, jak jsou u nás všichni stejní. V Austrálii jsou lidé doslova všech barev a tvarů, je to neuvěřitelný zážitek. A většina z nich je také ve vynikající fyzické kondici, většina Australanů a Australanek by se mohla živit modelingem. Na zdravý životní styl a pohyb se tady klade velký důraz a je to vidět.

Kdo je Richard Skolek?

Richard Skolek strávil v Austrálii rok v rámci studijního pobytu. Během pobytu psal o Austrálii bakalářskou práci. Je mu 27 let a živí se jako spisovatel a překladatel.

Lidovky.cz. S čím jste v cizině narazil? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Neřekl bych, že jsem s něčím vyloženě narazil, ale je pravda, že některé věci pro ně byly překvapivé. Není například příliš obvyklé podávat někomu ruku, v Austrálii je to spíše výjimečné. Málo se tam také čte, v parku nebo v autobuse nikoho s knížkou neuvidíte, a když tam někdo uvidí vás, bude mu to divné. Nechápou také turistiku - rádi sportují, ale jít na výlet do džungle jim přijde velmi zvláštní. Můžete tam přece dojet autem.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Už jsem se vrátil, takže ano. Pokud bych tam ale mohl vykonávat své povolání a neměl bych silné vazby na Českou republiku, rozhodně bych se tam rád usadil.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Klasická česká kuchyně se tady moc připravovat nedá, některé suroviny je těžké sehnat, ale Austrálie vlastní národní jídla nemá, takže nad ničím neohrnují nos. Mají hodně rádi asijskou kuchyni a například sushi seženete levně a na každém rohu.

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
V naprosté většině se lidem vybaví Praha. Neví sice, kde přesně je, ale zdá se, že se tam podívali snad všichni. Bohužel má Praha pověst metropole, kde je levné a dobré pivo, ale když se začnete vyptávat, zjistíte, že o ní Australané nic dalšího neví. Dost často si dokonce myslí, že se tam mluví anglicky.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Drasticky. Austrálie se musí vyrovnávat s dědictvím sto padesáti let tvrdého rasismu, které se ještě dnes občas v něčem projeví. Zvláště starší generace se s rapidním politickým obratem posledních šedesáti let někdy těžko smiřuje. Na druhé straně jsou Australané daleko dál, než jsme třeba my. Zkorumpovaní politici poslušně odstupují z funkcí a jsou trestáni, celý systém funguje spolehlivě a dobře. Klasické české znechucení politikou a státní správou tady vůbec není. Australská společnost je velice zodpovědná a příjemná a myslím, že v tomto ohledu bychom se od ní mohli hodně naučit.

Češi v cizině

Sledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám.

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte „Češi ve světě“.

 

Autor: