"Lidé nemohou spát a bolí je hlava. Způsobuje to problémy se spánkem a psychikou, ale i zvířata to špatně snáší," popisuje dopady hluku z elektráren Ivo Dokoupil z organizace Člověk v tísni. Větrné elektrárny jsou totiž velice hlučné a běžně se blízko lidských obydlí nestaví.
Problémy se spánkem i závratě
"Jinde v Evropě se staví tak dva kilometry od vesnic, v Rumunsku je norma nižší a nejbližší elektrárna je 300 metrů od obydlí. Navíc jsou elektrárny kolem celé vesnice," vysvětluje Dokoupil.
Co je Banát?Banát je unikátní oblast v Rumunsku, kde žijí potomci českých kolonistů. Ti se v roce 1823 vydali po Dunaji do tehdejšího pohraničního pásma rakouské monarchie, aby tu těžili dřevo. V Banátu žije asi 2 tisíce obyvatel, nejstarší vesnicí je Svatá Helena, která byla založena kolem roku 1825. V šesti vesnicích v Banátu spolu lidé stále mluví česky, přetrvávají tu původní zvyky a tradice.  |
"Stožáry elektrárny jsou velmi vysoké, jde o 160 metrové kolosy. Když fouká silný vítr a rotor se otáčí, vydávají nepříjemný a silný hluk. A nejen na slyšitelné úrovni, ale i infrazvuk," popisuje hlavní nebezpečí Dokoupil.
Jeho slova podrobněji vysvětluje Ing. Tomáš Hellmuth z Národní referenční laboratoře po komunální hluk. "U větrných elektráren se objevuje nízkofrekvenční zvuk, což je zvuk pod hranicí 100 Hz. Je u něj známo, že má negativní vliv na zdraví, říká Hellmuth.
Nebezpečí podle něj představuje i hluk rotorů. "Nadměrný hluk působí negativně na zdraví a na psychiku. Citlivost lidí na hluk je velice rozsáhlá, každý reaguje jinak. Nejčastější problémy jsou bolesti hlavy, závratě, spánková deprivace. Záleží také na tom, zda jsou lidé hluku vystaveni nechtěně. Potom mají lidé pocit, že jsou tomu dáni napospas a nic s tím nemohou udělat. Tyto stavy ještě umocňují škodlivé účinky hluku a zvyšují stres," vysvětluje Hellmuth.
Svatá Helena v Rumunsku
Elektrárny v Banátu postavila energetická společnost Enel v loňském roce. Kolem celé vesnice Svatá Helena stojí 21 stožárů vysokých 160 metrů. "Pokud je těch stožárů 21 a jsou kolem celé vesnice, tak je to velice bezohledné. Rozumná vzdálenost menších elektráren je alespoň kilometr," komentuje situaci Hellmuth.
Prodělečný prodej
Výstavbou je podle Dokoupila narušen i krajinný ráz kolem vesnice a projekt šetrného cestovního ruchu, který živí podstatnou část místních obyvatel. Vesničané podle něj přijdou o velkou část svých příjmů. Nevydělali ani prodejem pozemků. "Firma Enel pozemky získala manipulacemi a lhaním," tvrdí Dokoupil.
"Půda se vykupovala od 100 do 400 euro. Maximální částka byla ale koruna za metr čtvereční, což je velmi málo i na Rumunsko," popisuje prodej pozemků Dokoupil. Půdu podle něj prodávali hlavně Češi, kteří už ve Svaté Heleně nebydlí a pozemky v Banátu nepotřebují. Teď na prodej doplácejí místní obyvatelé.
"Člověk v tísni do Banátu posílá firmu, která bude měřit hladinu hluku. V případě, že se ukáže překročení limitů, chceme žádat nápravu od rumunských úřadů. Dále prozkoumává materiály o stavbě a doufáme, že bude možné zpětně napadnout povolení a posudky vlivu na životní prostředí a vymoci tak kompenzace pro místní obyvatele. Těžko se dočkáme demontáže elektráren, ale když už stojí, je naším cílem aspoň vymoci kompenzace pro místní," říká Dokoupil.
