10. července 2017 7:01 Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

Brdy snesou až trojnásobek turistů, říká šéf nejmladší CHKO v Česku

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Bohumil Fišer, šéf CHKO Brdy | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bohumil Fišer, šéf CHKO Brdy | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Praha Brdy stále nenaplnily svůj turistický potenciál, v okolních obcích chybí návazná infrastruktura. Případné plány na penziony, trvalá občerstvení či dokonce sjezdovky na území chráněné krajinné oblasti však nejsou přijatelné, říká vedoucí správy CHKO Brdy Bohumil Fišer v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Letní seriál: Lidé v Brdech na serveru Lidovky.cz

V roce 2016 se veřejnosti otevřela velká část vojenského újezdu Brdy. Návaly turistů se zatím nekonají. O co přicházejí? Server Lidovky.cz oslovil odborníky, historiky, sportovce, podnikatele i turisty. Každý z nich zde v průběhu léta představí svůj vlastní vztah k Brdům doslova vlastníma očima - přes sérii fotografií. První příspěvek ze seriálu Lidé v Brdech najdete na serveru Lidovky.cz už v úterý 11. července.

Lidovky.cz: Jak často si uděláte výlet do Brd jen tak, nepracovně?

Mezi pracovním a nepracovním výletem úplně nerozlišuju, protože když třeba jedu večer na pozorování sov nebo zkontrolovat hnízdění orla mořského, beru s sebou děti. Na různé víkendové akce pro veřejnost nebo exkurze jezdím s rodinou. Občas má ale člověk práce dost a chce si odpočinout a strávit čas jinde.

Lidovky.cz: Máte v nich oblíbené místo?
Oblíbených míst mám několik, ale nejoblíbenější místa říct nechci, protože si je chci uchovat. Brdy mám rád jako celek a nejenom CHKO, ale i například střední Brdy či hřebeny, které jsou v severní části nad Jincemi.

Lidovky.cz: Kolik času trávíte v terénu?
Do terénu se dostanu jednou až dvakrát týdně, z čehož jednou je to buď o víkendu nebo pokud doprovázím někoho z médií.

Lidovky.cz: Donedávna uzavřené části Brd mohou v turistech vyvolávat dojem poslední středočeské divočiny. Jaká je skutečnost?

Bohumil Fišer (40)

Vedoucí správy CHKO Brdy se živí ochranou přírody v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR vlastně již od studií na vysoké škole. Žije ve Staré Huti, v podhůří Brd.

Dojem divočiny to určitě v člověku vyvolává, protože běžný člověk nevnímá, jestli má kolem sebe smrkovou monokulturu nebo přírodě bližší bohatý les. Nicméně realita je taková, že pokud se na to podíváme z pohledu blízkosti přírodě, protože divokost by měla být o tom, že tam probíhají přirozené přírodní procesy, mají Brdy k přirozeným procesům hodně daleko. Velká část území je hospodářským lesem, kde se jedná o smrkové monokultury, což můžeme přirovnat v zemědělské oblasti - aby si to člověk dokázal představit - poli s kukuřicí. Akorát ta doba od vysazení stromu do jeho pokácení přesahuje rámec lidského života, tak to vnímáme trochu jinak.

Lidovky.cz: Na co by se tedy měli turisté, kteří letos vyrazí do Brd poprvé, připravit?
Určitě na to, že pokud půjdou dovnitř Brd, tak tam není žádné občerstvení. Měli by si tedy vzít nějaké jídlo. Co se týká pití, tak by si měli vzít s sebou alespoň nádobu. Na místě je dostatek studánek, ze kterých je možné ochutnat brdskou vodu, byť její dlouhodobé popíjení není úplně zdravé, protože kvůli podloží je brdská voda velmi kyselá. V těch ostatních parametrech ale myslím předčí i kojeneckou vodu. Měli by se připravit na to, že vzdálenosti v Brdech od jednoho atraktivního místa k druhému jsou relativně velké. Terén je středně náročný, přece jen jsou to hory, není to nížina. Zároveň by se měli připravit na to, že jsou tam i dlouhé, monotónní úseky, které nepřinášejí žádný nový výhled nebo změnu charakteru krajiny. Ne všude jsou zatím vyznačené turistické značky a rozhodně by měli vždycky počítat s tím, že v území probíhá těžba dřeva, takže na svých výletech mohou narazit na lesní techniku. A také mohou narazit na různé vojenské aktivity, které v tom území ještě probíhají.

Do Brd jezdili lidé za sněhem


Lidovky.cz: Kolik turistů můžeme v aktuálních týdnech vlastně v Brdech potkat?
Na těch nejatraktivnějších místech se to pohybuje v řádu stovek lidí o víkendu v turistické sezóně, pokud je zrovna hezké počasí. Přes týden, když budete brázdit Brdy pěšky nebo na kole, tak potkáte jednoho, dva lidi za celý den.

Lidovky.cz: Přibývá jich?
V loňském roce návštěvnost významně nestoupla oproti předchozím letům od roku 2008, kdy byl Vojenský újezd Brdy postupně zpřístupněn o svátcích a o víkendech v okrajových částech. Přes týden i v letní sezóně byla návštěvnost minimální, významně ale stoupala o víkendech. Lidé si v Brdech oblíbili hromadné akce, jako jsou různé běhy, závody na kolech nebo pochody. Největší návštěvnost za celý rok byla během zimy, když napadl sníh. V letošním roce s nástupem pěkných dní jsem si všiml vyššího zájmu skupin cyklistů.

Vyhlídka z Plešivce: Čertova kazatelna. Pohled na Brdy.
Dechberoucí výhledy na panenskou krajinu

Lidovky.cz: Máte odhad, kolik turistů by oblast při nárůstu návštěvnosti snesla?
Dvojnásobek až trojnásobek by neměl významný vliv na zachování předmětů ochrany, které tam jsou, pokud se bavíme o šetrné turistice, to znamená cykloturistice, pěší turistice a výletech na koních.

Lidovky.cz: O co turisté, kteří doposud Brdy ignorují, přicházejí?
Asi nikde v České republice není tak velké území, kde v podstatě chybí civilní výdobytky, jako jsou restaurace, penziony či jiné záležitosti. Člověk tam bez nich může strávit v podstatě celý den. To je to nejcennější, co na Brdech je. Jinak jsou tam samozřejmě syrová, krásná místa připomínající severskou tundru. To, že Brdy jsou hory, které jsou v podstatě tvořeny prvohorními horninami, které jsou velmi tvrdé a kyselé, a příroda tam podle toho vypadá.

Rozhledny či penziony? Nepřijatelné


Lidovky.cz: Co Brdům chybí, aby přitáhly větší zájem veřejnosti?

Chybí tam návazná infrastruktura v okolních obcích, kde je zatím koordinace nabídky, ať už ubytování, restauračních zařízení, případně doprovodných akcí během celého roku, z mého pohledu nedostatečná. Stejně tak je zatím nedostatečný rozvoj regionálních produktů, dárkových předmětů. Chybí dobré propagační materiály území, a pak se zbytečně straší některými věcmi, které některý typ návštěvníků odláká, jako je nebezpečnost Brd z pohledu nedostatečného mobilního signálu, nebo že je v Brdech problém s odpadky. To jsou takové mediální záležitosti, které se kolem Brd šíří. Stejně jako že v Brdech člověk zabloudí, protože je tam nedostatečné značení. Pořád věřím v to, že se český národ ještě dokáže orientovat podle mapy.

Lidovky.cz: Jaká turistická infrastruktura by pro vás byla ještě přijatelná, a proti čemu už byste protestovali?
Základní vybavenost pro pěší a pro cyklisty není nikterak konfliktní, nicméně i zpracovatelé interpretačního plánu, což je takový základní koncepční dokument správy, který říká, jakým způsobem to území prezentovat a jak návštěvníky do ochrany území zatáhnout a vysvětlit jim, aby pochopili, proč a co se v tom území děje a co se tam chrání, nám říká, že návštěvnická infrastruktura by se měla držet v minimalistické úrovni, aby tam nebyly takové ty klasické svislé panely pro turisty, ale aby informace pro turisty byla umístěna na nějakém větším balvanu, který je v tom místě původní - aby tam nedošlo k unikátnosti Brd v nezastavěnosti.

Lidovky.cz: To se zatím daří?
Zatím tam nic jiného nevzniká. Jediné, co vzniklo, je doznačení tras pro pěší. Momentálně se připravuje značení cyklotras, které s námi bylo projednáváno, a ve spolupráci s VLS (Vojenskými lesy a statky, pozn. red.) připravujeme některé naučné stezky, které by měly mít charakter informace na nějakém tom prvohorním slepenci.

Brdy

Brdy jsou členitá vrchovina, která se nachází ve Středočeském a Plzeňském kraji. V užším významu se za Brdy označují pouze Jižní Brdy a Střední Brdy, které v minulosti pokrýval veřejnosti nepřístupný vojenský výcvikový prostor. V roce 2016 vojenský újezd zanikl. Na místě újezdu a stávajících přírodních parků vznikla Chráněná krajinná oblast Brdy o rozloze 345 km². Ve velké části oblasti nyní probíhá čištění území od nevybuchlé vojenské munice a značení turistických tras, přičemž již zkontrolované oblasti se postupně otevírají veřejnosti. Pyrotechnická asanace by měla být dokončena k poslednímu dni letošního roku.

Lidovky.cz: Co už pro vás tedy přijatelné není?

Pokud bychom se bavili o rozhlednách, penzionech, sjezdovkách, trvalých občerstveních, tak tam už je to mimo.

Lidovky.cz: Co objekty pro nouzové přespání?
Já myslím, že to Brdy úplně nepotřebují.

Lidovky.cz: Ještě loni se psalo, že by letos měly být Brdy plně pokryty mobilním signálem. Je v Brdech nedostatečný signál skutečně problém?
Já jsem byl zvyklý chodit do lesa a nemít mobilní telefon, ale chápu, že dnes k běžným standardům patří, že máme mobilní signál v lese a z pohledu bezpečnosti je to věc, která je ku prospěchu. Nicméně je to zároveň komerční záležitost. Jestli se mobilním operátorům vyplatí pokrytí signálem řešit na celém území. Je potřeba si uvědomit, že v Brdech, kromě toho, že tam není základní infrastruktura, chybí i veškeré zasíťování.

Dopadová plocha patří i přes zákaz k nejnavštěvovanějším


Lidovky.cz: Kam pořád turisté nemohou?
Centrální část zůstává oficiálním návštěvníkům uzavřena i dnes, přestože to velká část z nich nerespektuje. Jordán, který je v té zakázané části a který je dopadovou plochou, je jednou z nejnavštěvovanějších lokalit hned vedle Padrťských rybníků.

Lidovky.cz: Jak často slýcháte otázky, že chození po Brdech je nebezpečné kvůli nevybuchlé munici?
Dost často, nicméně já na něj nejsem úplně schopný odpovědět, protože nejsem pyrotechnik a nejsem kompetentní k tomu hodnotit, jestli - a kde - je to nebezpečné. Na běžnou turistiku jsou však rozhodně nejnebezpečnější dopadové plochy a bývalé oblasti střelnic.

Lidovky.cz: Ovlivňuje samotná likvidace munice chod CHKO?
Nikoliv, máme koordinační schůzky, kde se potkáváme jak s vojenskou policií, tak s Vojenskými lesy a statky, armádou a pyrotechniky, a koordinujeme činnost. Vím, kdy probíhají střelby, kdy v dané oblasti bude probíhat pyrotechnický průzkum. Vycházíme si vstříc a vždycky se dohodneme.

Rakety usnadňují kosatcům rozmnožování


Lidovky.cz: Co chcete letos jako šéf nejmladší chráněné krajinné oblasti v Česku stihnout?
Rozhodně pokračovat v nastartované péči o nejcennější území z pohledu ochrany přírody, což jsou především vřesoviště vzniklá vojenskou činností na dopadových plochách Tok, Jordán a Brda. Současná legislativa je umožňuje vypalovat jen v rámci vojenských cvičení. Letos se zaměříme především na péči o Brdu, která je ve vlastnictví armády a používá se k výcviku i v současnosti, protože tam je posádkové cvičiště. Vedle toho určitě budeme pokračovat v péči o unikátní bezlesí po zaniklých obcích, ať už se jedná o Padrťské rybníky nebo Hrachoviště, kde je zároveň dnes pořád vojenská autoškola, která by se částečně mohla přesunout. Samozřejmě bychom rádi pokračovali i v zlepšování druhové skladby lesa, nastartovat přestavbu smrkových monokultur ve větším množství, než vyžaduje zákon.

Lidovky.cz: Co udělala armádní cvičení s brdskou faunou a flórou? Musí teď správa CHKO napravovat nějaké škody?
Já bych to řekl přesně opačně. Vojenská činnost je zde naopak velmi prospěšná, protože udržuje biotopy pro živočichy, kteří by se zde bez vojenské činnosti neobjevili - od listonoha letního jako zvláště chráněného druhu, přes kuňku žlutobřichou, pro kterou je tam vyhlášena evropsky významná lokalita, až po obojživelníky, kteří se rozmnožují a žijí ve vodních plochách rozježděných vojenskou technikou. Stejně tak třeba kosatec sibiřský se nejlépe rozmnožuje v momentu, když do jeho trsu dopadne raketa. Oddenky se pak rozprsknou na všechny strany. Díky tomu je větší populace kosatců sibiřských na nepřístupné Brdě, kterou armáda stále používá jako dopadovou plochu.

Lidovky.cz: Co tedy pro přírodu znamená odchod armády z velké části bývalého vojenského újezdu. Vrátí se k dřívějšímu stavu?
To je známá záležitost, víme, jak to bude probíhat, a je jen otázka, jestli s tím budeme něco dělat. Dnes se z pozice ochrany přírody snažíme udržovat diverzitu, tedy kombinaci lesních celků a travinných ekosystémů a mokřadů, abychom si udrželi pestrost života kolem sebe. A Brdy jsou toho příkladem. Vojenská činnost tam vnesla bezlesí a udržovala ho svou činností. Bez dalších zásahů to bezlesí úplně zanikne - někde rychleji, někde pomaleji, podle toho, jak je to vysoko, v jakých je to klimatických podmínkách, jestli je to severní nebo jižní svah, jaké jsou tam vláhové poměry. Nicméně na místě unikátních vřesovišť na bývalých dopadových plochách, pokud se tam nebude zasahovat, vyroste do dvaceti let březový háj.

Lidovky.cz: Budete zde tedy napodobovat vojenskou činnost?
Na některých místech bychom mohli zasahovat řízenými požáry, které zde vznikaly původně jako doprovodný efekt dopadu munice, od které občas chytil okolní porost. Na dopadových plochách, které není možné dokonale vyčistit od munice, je navíc řízený požár v podstatě jedinou možností. Pokud by se tam obnovila vojenská činnost, tak by to bylo skoro nejlepší.

Lidovky.cz: A co mimo dopadové plochy?
Co se týče ostatních ploch po zaniklých obcích, jako jsou například Padrťské rybníky nebo jiné bezlesní enklávy, jako je například Skelná Huť nebo Hrachoviště, tak tam se nebudeme snažit simulovat vojenskou činnost, ale naopak tam zavedeme normální civilní obhospodařovávání nelesních ekosystémů formou pastvy nebo kosení.

  • 1Diskuse


Petr Vnouček

Autor

Petr VnoučekPetr.Vnoucek@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz