Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Budapešť a dědictví tureckých pašů

Slovensko-cest

  10:50
BUDAPEŠŤ/PRAHA - Budapešťský novogotický parlament, vévodící pešťskému břehu Dunaje od počátku minulého století, nazval slavný maďarský spisovatel Gyula Illyés "tureckými lázněmi, zkříženými s gotickou kaplí". Budapešť je totiž nejen architektonicky bohatou a krásnou metropolí, ale také termálním rájem, který nejvíce rozvinuli turečtí pašové v dobách osmanské poroby.

Lázně Király byly vybudovány v 16. století tureckým pašou Arslanem a do dnešního dne si zachovaly veškerý turecký přepych.

Budapešť je jediným velkoměstem, které se pyšní padesátkou lázeňských objektů, napájených z více než osmdesáti vřídel a léčivých pramenů. Denně přivádějí z hlubin země na povrch 70 miliónů litrů vody.

Tramvají do Antiky
Léčivé účinky maďarských pramenů znali už staří Římané, kteří při svých výbojích dorazili až na dnešní jižní Slovensko. V Budapešti se našly zbytky římských lázní z 2. století našeho letopočtu, které jsou dostupné po pár minutách jízdy tramvají z centra.

Termální lázně Gellért.

Vykopávky pocházejí z římské osady Aquincum, kde si prý blahodárné účinky vody vřídel pochvalovali i císaři Marcus Aurelius či Trajan.


Lázně budínských pašů
Novodobá lázeňská kultura se nejvíce rozvíjela za osmanské nadvlády v 16. a 17. století, kdy Panonskou nížinu na desítky let ovládli nájezdníci z východu. Turecká poroba skončila roku 1686, kdy křesťanské síly pod vedením Habsburků dobyly Budínský hrad a při tom padl poslední budínský paša Gul Baba. Vítězové jej pochovali přímo v prostorách hradu, na jehož hrobce můžete dodnes číst nápis: „Byl udatným protivníkem, ať odpočívá v pokoji.“

Lázně Király si do dnešního dne zachovaly veškerý turecký přepych.

A protože tureckého derviše Gul Babu vyznavači Mohamedovy víry ctí jako světce, je prý Budín už po staletí jedním z muslimských poutních míst. Mnohem víc návštěvníků sem však přijíždí do slavných lázní, z nichž mnohé se zachovaly z dob osmanské říše a vynikají svou jedinečnou orientální architekturou.

Léčí se tu nemoci dýchacího a zažívacího ústrojí, revmatické choroby, poruchy pohybového aparátu, zranění po úrazech, artritida a neuritida atd.

Lázně Rudas jsou taktéž v tureckém stylu.

Jedinečná architektura

Největší jsou lázně Rudas, které leží na budínské straně města pod návrším Gellért, kde vyvěrá osmnáct pramenů s vysokým obsahem fluoridů. Hala bazénu, jejíž stavbu zahájil Ali Paša z Budy, se rozkládá pod kopulí se zelenými sloupy. Menší blízké lázně Rácz, napájené pramenem o teplotě 42°C, byly oblíbeným místem slavného panovníka Matyáše Corvina, který do nich mohl přicházet krytou chodbou přímo ze sousedního královského zámku. Císařské lázně Császár jsou zásobovány dvanácti prameny s teplotou slabě radioaktivní vody od 15 do 63°C. Vyvěrají na povrch podél slavné římské vojenské silnice, takže se o nich mluví již v Gesta Hungarorum, nejstarší písemné památce v maďarštině. Lázně Király byly vybudovány v 16. století tureckým pašou Arslanem a do dnešního dne si zachovaly veškerý turecký přepych. Kopule lázní a jejich klenby jsou dodnes považovány za mistrovské dílo architektury. Prameny, napájející nejstarší lázeňský hotel v Budapešti Gellért, jsou známy přes dva tisíce let. Říká se, že v jejich blízkosti žil svatý Ivan, poustevník-léčitel, jehož kázání a “zázraky” sem přilákaly mnoho nemocných.

Lázně Széchenyi jsou jedny z největších v Evropě.

Lázně u zoologické zahrady
Od počátku minulého století stojí v Budapešti lázně Széchényi, pojmenované po revolucionáři z roku 1848 Istvánovi Széchényi. Jsou považovány za jedny z největších lázeňských komplexů v Evropě. Uvnitř neobarokního objektu z roku 1913 jsou termální koupele pro muže i ženy, vanové lázně, bublinkové a slané koupele, a také tři velké bazény pod otevřeným nebem. Léčivou vodu o teplotě 74-76°C, která vyvěrá z hloubky 1256 metrů, neobjevili Turci, ale sami Maďaři v roce 1879. Nad nejteplejším a nejhlubším budapešťským pramenem postavili na počátku minulého století nejen lázně, ale i veřejnou plovárnu, která je díky teplé vodě vyhledávaná i v zimě.

Aktivní odpočinek v lázních Széchényi.

Naproti těmto lázním stojí Zoologická a botanická zahrada, otevřená v roce 1896 jako jedna z prvních na světě. V jejím architektonickém pojetí se maďarská forma secese mísí s orientálními a romantickými prvky. Jednou z nejkrásnějších staveb ZOO je pavilon slonů, který připomíná turecké lázně. Prý si v něm budapešťští sloni žijí jako osmanští pašové.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!