Přestože je počet českých památek dvojnásobný, než kolik činí průměr zemí, které zápisy mají, chtěli by je Češi získávat i nadále. Aspirantů je celkem šestnáct. Památky, která každá země zamýšlí na seznam přihlásit, obsahuje takzvaný indikativní seznam. Bez toho, že by památka aspoň rok před podáním žádosti na seznamu byla, ji zapsat nelze, řekl ředitel odboru památkové péče ministerstva kultury Jiří Vajčner na konferenci pořádané u příležitosti 40. výročí podepsání Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Česká republika má takový seznam od roku 1991, naposledy na něj byla letos zanesena Hornická kulturní krajina Krušnohoří. To je také podle Vajčnera jeden ze čtyř kulturních statků, kolem nichž se dnes nejvíce děje, a tudíž by se o jejich zápis na seznam mohlo brzy požádat.
Anketa
Která česká památka by podle vás měla být zapsána na seznam světového dědictví UNESCO?
Patří k nim ještě západočeský lázeňský trojúhelník (města Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně), archeoskanzen Mikulčice-Kopčany a třeboňské rybníky. Pro výbor UNESCO je nyní při posuzování žádostí mimo jiné důležité, zda se nominace připravují ve spolupráci s další zemí - tak je tomu v případě Mikulčic, lázní i Krušnohoří.
Rozpracovanou nominační dokumentaci dále mají vysílač a hotel na Ještědu, pevnost Terezín a rozšíření historického jádra Prahy zejména o Plečnikův kostel na Vinohradech, Müllerovu vilu, Břevnovský klášter a letohrádek Hvězdu.
"Břevnovský klášter, letohrádek Hvězda a Mullerova vila jsou vedeny pod jednou položkou, a to jako rozšíření Historického jádra Prahy o významné památky v jeho okolí. Nelze je tedy počítat samostatně, ale dohromady, tedy jako jednu položku Indikativního seznamu," vysvětlil serveru Lidovky.cz Jan Vondryska z tiskového oddělení ministerstva kultury.
Ve fázi příprav je také nominace technické památky související se zpracováním chmele v Žatci a kulturní krajina spojená s hřebčínem v Kladrubech.
Naději na zapsání má i přírodní památka Skalní města Českého ráje.
Prohlédněte si všechny památky ve fotogalerii: |
Karlštejn a Slavonice mají zřejmě smůlu
Naopak zatím "neaktivní" jsou nominace Karlštejna či Slavonic, které podle Vajčnera doplatily na velký počet předchozích zápisů za ČR; byly staženy z projednávání Výborem UNESCO. Stejně dopadla ruční papírna ve Velkých Losinách, která spadla do "tematické pasti". Pokud se doporučuje nominaci doplnit o památku podobnou, v tomto případě se to těžko hledá, uvedl.
Jak je to s Karlštějnem, Slavonicemi a papírnou ve Velkých Losinách?"Problém s Karlštejnem, Slavonicemi a ruční papírnou ve Velkých Losinách pramení v zásadním nepochopení – u těchto tří památek byla již v minulosti předložena definitivní nominační dokumentace posuzujícím orgánům při UNESCO, ale v různých kolech mezinárodního projednávání byly tyto návrhy z naší strany staženy, protože se ukázaly jako nedostatečně vědecky vyargumentované. Česká strana dala tedy přednost jejich vzetí zpět, aby mohla požadovanou dokumentaci přepracovat a v budoucnu předložit znovu. V opačném případě bychom riskovali jejich zamítnutí, čímž by se pro ně šance uzavřela jednou pro vždy. Proto také zůstávají na Indikativním seznam (na stažené návrhy se nahlíží jako na nepředložené)," uvedl za ministerstvo kultury Jan Vondryska z tiskového oddělení. |
Indikativní seznam doplňuje Braunův Betlém, industriální stavby v Ostravě a lázně v Luhačovicích.
Památky UNESCO v České republice:
|
Oficiální vezi Indikativního seznamu pro Českou republiku najdete na stránkách UNESCO.
