1. dubna 2014 6:08 Lidovky.cz > Cestovaní > Aktuality

Český smažák? Na nic podobného
jsem nenarazil, říká Čech

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Jakub Krůta | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jakub Krůta |
Jakub Krůta se jako student na rok přestěhoval do Ameriky, nyní studuje vysokou školu ve Skotsku a v Něměcku. Cestovat chce co nejdéle, ale "usadit" se chce v Čechách. " Americe například obzvlášť v menších městech stále skoro neexistuje hromadná doprava, a tak se všude jezdí autem. Chodit někam pěšky je tak nezvyklé, že silnice mimo centrum města většinou nemají chodníky a lidé na vás z aut často nechápavě troubí," říká. Server Lidovky.cz přináší další díl seriálu Češi v cizině.

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Vzpomínám si, že jsem si prvních pár dní po přestěhování do USA nemohl zvyknout na otevřenost, komunikativnost a zároveň povrchnost Američanů. V Americe je například naprosto normální, že vám cizí člověk, který vedle vás sedí v letadle, začne bez jakéhokoli otálení vykládat o svém osobním životě. Po přistání je pak schopný bez rozloučení odejít. Dále mě zaujalo, jaké jsou v Americe obří ekonomické rozestupy mezi nižší, střední a vyšší vrstvou. Toto je něco, co v amerických filmech člověk nevidí. Nesčetně mnoho mých spolužáků z high school například žilo na okraji chudoby (a teď prosím neříkat, že to je přeci tady v Česku normální, protože v tomto rozměru doopravdy není), a to v rozpadajících se dřevěných "domech", zatímco jiní žili o blok dál v něčem, co se podobalo spíše paláci. Má hostitelská "mamka", která pouze pobírala důchod, třeba naprosto vážně uvažovala o tom, že si zajede do Kanady schválně spadnout ze schodů, aby jí tam zdarma ošetřili koleno, což si v USA absolutně nemohla z peněžního hlediska dovolit. Na tamější usměvavost a skvělé zákaznické služby se však velmi lehce zvyká. Američani mají velmi rádi cizince a obzvlášť Evropané jsou pro ně hrozně zajímaví.
O pár let později mě zase po přestěhování do Británie za studii překvapilo, jak moc jsou mladí Britové odlišní od “kontinentálních Evropanů”, jak nám s oblibou říkají. Jsou sice na první pohled přátelští, ale pro cizince je mnohem těžší se mezi Skoty pořádně dostat, než třeba mezi Němce či Američany. Mají také ve zvyku se ve vztahu k přátelství hodně přetvařovat, což je pro nás Čechy trochu matoucí. Rozhodně ale umí slavit, což je pro studentský život ideální. V Německu jsem si žádných velkých odlišností nevšiml - obzvlášť mladí Němci jsou mojí české generaci velmi podobní. Na začátku bývají trochu ostýchaví, ale jakmile zjistí, že jste cizinec a mluvíte německy, hned se rozzáří. 

Kdo je Jakub Krůta?

Je mi 21 let a pocházím z Prahy, avšak už od utlého věku se pohybuji v mezinárodním prostředí. Vystudoval jsem německé gymnázium v Praze a v 17 letech jsem na rok odjel na střední školu do USA, kde jsem si našel přátelé na život. Dnes studuji mimo jiné evropské obchodní právo střídavě na University of Aberdeen ve Skotsku a Universität Freiburg v Německu. V současnosti absolvuji v rámci studia stáž u jedné německo-anglické advokátní kanceláře v Praze, přičemž se přiživuji jako městský průvodce. Život v zahraničí je pro mě skvělým zpestřením studentského života předtím, než se v Čechách usadím nadobro. 

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazili? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Žádné kulturní šoky jsem nikdy nezažil, jsem docela přizpůsobivý. Spíš mě humorně překvapily nějaké z jejich vlastních zvyků. V Americe například obzvlášť v menších městech stále skoro neexistuje hromadná doprava, a tak se všude jezdí autem. Chodit někam pěšky je tak nezvyklé, že silnice mimo centrum města většinou nemají chodníky a lidé na vás z aut často nechápavě troubí. Také mě zaskočilo, do jaké pro nás nepochopitelné míry se v Americe uplatňuje zákaz vstupu na cizí pozemek. Toto pravidlo se tam totiž vykládá tak extrémně, že jsou někteří z těch pošetilejších schopní na vás zavolat policii za to, že jste se na minutu zastavili na chodníku před jejich domem. Dále jsem v Americe i Německu občas narazil s typicky českým sarkasmem. Z Česka jsme zvyklí si ze všeho a ze všech otevřeně utahovat, aniž by se dotyčný urazil, což jinde není tak samozřejmé. Britové jsou nám v tomhle naopak docela podobní. Co se týče všeobecné mentality, tak jsou alespoň z mé zkušenosti Američani, Britové i Němci v porovnání s Čechy pozitivnější a hlavně méně sobečtí, takže vám vždy přejí vaše úspěchy - tedy alespoň z nich nevyzařuje opak. Jsou totiž vychováváni tak, že jim nikdo nic nedluží, že stěžování nikomu peníze nevydělá, a že za každým každým úspěchem se skrývá spousta práce. Tohle bychom se od nich podle mého názoru měli naučit.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Určitě ano. Do zahraničí jsem neutekl “za lepším”, nýbrž čistě za něčím novým. Až dokončím studia, nedokážu si představit lepší místo na práci, než mou rodnou Prahu. Myslím, že hodně Čechů je tak zaslepeno médii, které kladou přehnaný důraz na negativní zprávy z vnitrozemí a naopak vybrané pozitivní zprávy ze zahraničí, že si neuvědomují, v jak pěkné a rychle rozvíjející se zemi žijí, což je škoda. Je sice pravda, že si "na západě" člověk průměrně více vydělá, ale mnoho lidí si neuvědomuje, že to nutně neznamená vyšší životní úroveň. V Česku navíc při každém návratu zaznamenávám určitý pokrok, ať už jsou to nově opravená předměstí, sushi restaurace v náhodné vesnici 100 km od Prahy, nebo nové tramvaje s wifi na palubě. Jsou to možná malé změny, ale navzdory převládajícímu pesimismu (ke kterému se osobně nehlásím) jsou to ukazatele pohybu vpřed.         

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Mám v oblibě český smažák, který jinde prostě neseženete. V Německu i Británii se dá sehnat mražený obalovaný Camembert- blíž jsem se nedostal. Na takovéto knedlo vepřo a svíčkové ale moc nejsem, takže spíše vařím mezinárodní kuchyň. Osobně mi asi nejvíce chutnalo v Americe. I v malých městech se totiž výborně a skoro za české ceny najíte, a to teď v žádném případě nemám na mysli McDonaldy a KFC, ke kterým má většina Američanů paradoxně odpor.

Lidovky.cz: Máte děti? Učíte je česky?
Děti nemám, nicméně česky se samozřejmě jednou učit budou.

Češi v cizině

Sledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám.

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě".

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Kromě piva, Petra Čecha a Pavla Nedvěda se toho o nás moc neví, což ovšem vzhledem k velikosti naší zemičky není ani překvapivé ani urážející. Pro drtivou většinu Američanů a hodně Britů jsme stále Československo, což se pilně snažím napravit. Trochu mě taky překvapilo, jakou trpí dokonce i sousední Němci neinformovaností ve vztahu k ekonomické/společenské situaci v Čechách. Jednou se mi například německá kamarádka svěřila, že se její rodiče neodváží do Čech vydat, protože mají strach, že by jim za ten víkend někdo ukradl jejich zhruba 20 let staré auto. V Americe se mě zase s vážnou tváří jedna paní ptala, jestli máme v Praze nemocnice. Když jsem se smíchem odpověděl, že žádné nemáme, a že nemocné maximálně házíme do kopřiv, dotyčná paní se soucitem chápavě pokývala hlavou (a už jsme zase u toho sarkasmu). Je ale třeba dodat, že každý, kdo mě přijel do Česka navštívit, byl absolutně nadšený a vzdal se jakýchkoliv předsudků - pokud nějaké vůbec měl. Praha jako taková je všeobecně vnímána jako úžasné město, a to nejen kvůli své architektuře a atmosféře, ale i díky čistotě v ulicích, bezpečnosti, studentskému životu nebo výborné hromadné dopravě.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Sleduji hlavně českou, nicméně snažím si držet přehled i o té zahraniční. Pár korupčních skandálů jsem zaregistroval i ve zmíněných třech zemích, narozdíl od našich kauz měly ale pro dotyčné politiky absolutně drtivé důsledky. Úplatkářství jako takové je tam obecně považováno spíše za problém minulosti. Nevidím ovšem důvod, proč bychom se kvůli pár Rathům a Nečasům měli za Česko stydět. Koneckonců zemi necharakterizují jen její politici, ale hlavně jejích zbývajících 99,99 procent obyvatel. Zbytek je tedy jen na nás.

Lidovky.cz
  • 6Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na Lidovky.cz