22. října 2013 7:00 Lidovky.cz > Cestovaní > Cestopisy

Cesta do Panamy. Za východem
slunce na Volcán Barú

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Antény a vysílače trochu kazí váhled | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Antény a vysílače trochu kazí váhled | foto: Kateřina Francová, HedvábnáStezka.cz
Po tmě stoupáme kamsi nahoru po kamenitých pěšinkách, jsem nevyspalá a ve vyšší nadmořské výšce se zadýchávám. Odměnou za námahu mi bude ranní výhled z Volcánu Barú. Doufám.

Na západě Panamy, v Provincii Chiriquí leží malé městečko Boquete, které se stalo populárním mezi cestovateli vyhledávajícími přírodu a treking. Okolím města vede několik turistických tras. Tou nejdelší, nejnáročnější a také nejzajímavější je trasa vedoucí na vrchol nejvyšší panamské hory – sopky Barú. Netradičním zážitkem je pak vyrazit na cestu v noci a dosáhnout vrcholu ve chvíli, kdy se slunce pomalu vyhoupne nad obzor.

Spící kráska

Volcán Barú se zdvíhá do nadmořské výšky 3474 metrů jen pět kilometrů od Boquete. I když byla poslední erupce zaznamenána kolem roku 1550, občas dochází v okolí k záchvěvům, což napovídá o tom, že sopka jen spí a kdykoliv se zase může probudit k životu. To by pro nejbližší okolí znamenalo fatální následky.

-

Dokud je ale sopka Barú v klidu, láká denně desítky nadšenců, kteří jsou odhodlaní dosáhnout jejího vrcholu. A většina z nich vyráží na cestu kolem půlnoci, aby z vrcholu přivítali nový den.

Cesta na vrchol ale není žádný med. Od stanoviště strážce národního parku Volcán Barú “La Camiseta“ je to k vrcholu necelých čtrnáct kilometrů. Zdolat trasu s převýšením okolo 1400 metrů zabere v průměru šest hodin, i když zdatnější jedinci zvládnou dosáhnout vrcholu v kratším časovém intervalu. Cesta dolů, ačkoliv by se mohlo zdát, že bude hračkou, je snad ještě náročnější, než samotný výstup. Kvůli klouzajícímu kamení a štěrku je třeba dávat pozor na každý krok.

Chce to pořádnou výbavu

Jedná se o náročný desetihodinový trek, do kterého by se ale neměly pouštět osoby s nedostatečným vybavením a špatnou fyzickou kondicí. Základem jsou dobré boty a teplé oblečení. Ačkoliv je Panama zemí s tropickými teplotami, v tří a půl tisícové nadmořské výšce je pěkná zima. Rtuť teploměru nepřekoná plus šest stupňů Celsia. K tomu zde fouká ledový vítr. Někdy se lze setkat i s námrazou. Součástí vybavení každého, kdo se rozhodne na sopku vylézt, nesmí chybět dobrá svítilna, dostatek tekutin, jídla a nějaké energetické tyčinky. A také silná vůle a dostatek odhodlání. Po cestě totiž přijdou chvíle, kdy by jste to nejraději zabalili a šli spát.

ČTĚTE TAKÉ:


Všeobecně se doporučuje vydat se na vrchol s horským vůdcem, který trasu zná jako své boty. Výstup lze ale absolvovat i na vlastní pěst. V tomto případě je nejlevnější využít služeb hostalu Mamallena, který nabízí odvoz ke stanovišti strážce parku za pět dolarů.

U stanoviště „La camiseta“ pak dobrodružství před půlnocí začíná. Jen za svitu svítilen, hvězd a měsíce se stoupá po nezpevněné cestě, která několikrát obkrouží po vrstevnici sopku. Postupem času a s překonávanou vzdáleností síly ubývají a dostavuje se únava. Ale vzdát to nepřipadá v úvahu. Ztratit se je prakticky nemožné. Relativně širokou cestu lemují cedule s informacemi o překonané a zbývající vzdálenosti a nadmořské výšce. Poslední metry před dosažením vrcholu pak můžou být těmi nejtěžšími. Vzduch je tu řidší a nedostatek kyslíku spojený s únavou znemožňuje těch pár metrů překonat bez častých zastávek. Některým se může začít točit hlava.

S výhledem na Pacifik

Odměnou za vynaložené úsilí je pak ohromující pohled na vycházející slunce a okolní krajinu a také příšerná zima. Za jasných dní bez oblačnosti je možné z vrcholu vidět jak pacifické pobřeží na západě, tak to karibské se souostrovím Bocas del Toro na východě. Pro některé může být zklamáním pohled na několik antén a vysílačů, které jsou na vrcholu umístěny.

Okolní vegetaci si lze prohlédnout až během sestupu

Sestup zpět dolů pak přináší další zážitek v podobě pohledu na měnící se okolní vegetaci a krajinu, kterou jsme si za tmy mohli jen představovat. Sestoupit těch čtrnáct kilometrů po klouzajícím štěrku je snad ještě více vyčerpávající. Kolena dostávají pěkně zabrat a jediným vaším přáním bude dostat se již zpět do Boquete a jít konečně spát. U strážce parku si pak můžete nechat zavolat taxíka, který vás dopraví zpět, nebo si stopnout projíždějící auto.

Celý výstup a sestup je nezapomenutelným zážitkem doplněným o pocit euforie z překonání sebe sama. Ona ta cesta v noci bez možnosti spánku (pokud se vám nepodaří na pár hodin usnout odpoledne před výstupem, budete vzhůru jako já až třicet hodin), neustálé stoupání po kamenité cestě kamsi do tmy, s přibývající nadmořskou výškou stále větší zima a u některých jedinců i častější zadýchávání kvůli řidšímu vzduchu, není procházkou růžovou zahradou a je potřeba určitá dávka odhodlání a sebezapření.

Kateřina Francová, HedvábnáStezka.cz
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.