Chodit pěšky? Američané si mysleli, že se mi něco stalo, líčí Češka

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Naprostá změna životního stylu. Přestože jsem Spojené Státy předtím téměř 10 let pravidelně navštěvovala a jako studentka tu pár měsíců pobývala v Mainu, byl pro mě Texas trochu kulturní šok. Z mého kavárenského a společensky aktivního stylu života v Praze jsem se ocitla v prostředí, kde si o kavárnách kromě Starbucksu můžu nechat zdát a kancelář v centru Prahy jsem vyměnila za práci z domova. V kostele mi nehrají varhany, ale rocková kapela a na balkóně mám v létě šváby.

Lidovky.cz: Co vás v Americe stále překvapuje?
Říká se, že vše je v Texasu větší (je to po Aljašce největší stát USA), a je to pravda, včetně oněch švábů, porcí jídla či dálnic. Dostat se z místa A do místa B trvá dlouho a bez auta se nikam nedopravíte, i když bydlíte relativně v centru města, takže jsem se cítila ze začátku dost izolovaná. Velmi příjemně mě ale překvapila přívětivost a ochota místních lidí, a to i v oblasti služeb. A jako teplomil si užívám místní podnebí. V listopadu je tu pořád kolem 20 stupňů, což je musím říct velmi příjemné. A jsou tady ty nejkrásnější západy slunce, jaké jsem kdy viděla.

Lidovky.cz: Čím jste v Americe narazila? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Jednoznačně chodit hodně pěšky. Koncept městské hromadné dopravy tu téměř neexistuje. To mi hodně chybí, takže se v tom snažím být trochu průkopnická. Několikrát jsem se snažila vydat pěšky do obchodu, který je od našeho domu cca 10 minut chůze. Výsledek byl, že na mě lidé troubili, pokřikovali, někteří dokonce zastavili a ptali se mě, jestli se mi něco nestalo.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Česká republika pro mě bude vždy rodná země a Praha mé město, kam se budu vždy ráda vracet, ale nevím, jestli tam budu ještě někdy žít. Odstěhovala jsem se do Dallasu s tím, že to je teď můj domov. Ráda bych ale docílila toho, abychom třeba jednou měli domovy dva a část roku trávili v Česku, část roku v Americe. Manžel Prahu miluje, jako koneckonců téměř všichni Američané, a má proč. Naše americká rodina, která letos navštívila Prahu a na mou rodnou Moravu poprvé, byla nadšena hlavně moravskou pohostinností, místními hrady a maminčinou zeleninovou polévkou.

Lidovky.cz: Uvařila jste přátelům v Texasu nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo? Paradoxně jsem asi nikdy neuvařila a nesnědla více českých jídel než tady. Je asi pravda, že čím je člověk dále od domova, tím více tíhne ke kořenům. Největší úspěch tu má guláš, a to jak bramborový, tak hovězí. Většina českých jídel je pro místní málo pikantní, takže si do všeho přidávají chilli – guláš s chilli, bramboráky s chilli, smažený květák s chilli. Velký hit jsou v Texasu české koláče (i když zdejší verze na hony vzdálené tomu, co známe my – nejvíce mě dostaly koláče s pálivou klobásou trčící uprostřed), a to hlavně díky velké populaci českých přistěhovalců - v několika českých městech se tu pravidelně pořádají české festivaly. Pokoušela jsem se tu nedávno upéct naše pravé koláče a chutnaly, i když nahrazování českých ingrediencí je vždy trochu alchymie.

Lidovky.cz: Chcete svoje děti učit česky?
Mám dvě nevlastní děti, které umí ahoj a děkuji. Své děti mám v plánu učit česky, hlavně proto, aby se dorozuměli s mými rodiči, kteří anglicky nemluví. V Dallasu se letos otevřela Česká škola, aby děti z českých, ale i slovenských rodin nezapomněly svou rodnou řeč. Jsem moc ráda za spoustu českých nadšenců, kteří tady uchovávají a rozvíjejí českou kulturu. V prosinci tu budeme mít například pro děti pravou českou Mikulášskou. Máme tu český Sokol, kde se občas promítají české filmy nebo se konají akce s českou dechovkou a knedlo-vepřo-zelo.

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Více než Českou republiku tu lidé znají Prahu, o které většina slyšela, jak je krásná, a chtěli by ji navštívit. Dále taky všichni stále říkají Československo a myslí si, že jsme byli součástí Sovětského svazu – minulý týden se mě jeden taxikář ptal, jestli u nás máme ruskou mafii. Obecně ale lidé v Texasu mají o Česku dobré povědomí, protože tady žije velká česko-slovenská komunita. Znají české koláče, polku a pivo.

Lidovky.cz: Co říkáte na americkou politiku?
Politiku tu není možné příliš ignorovat, je součástí téměř každého rozhovoru a diskuze. Cítím tu větší společenskou odpovědnost a sounáležitost. Američané žijí daleko vice v komunitách než my a ovlivňují kvalitu svého života na lokálních úrovních. Vědí, že pokud chtějí být zabezpečeni, musí pro to sami něco udělat a nečekají příliš na pomoc státu. Byla jsem překvapená, když naši přátelé rozeslali kalendář na doručování jídla kamarádce, která byla na operaci. To samé se stalo, když jiná kamarádka porodila dítě. Každý druhý den se po několik týdnů u ní objevoval někdo doma s večeří. Já jsem uvařila samozřejmě guláš.