26. července 2016 6:50 Lidovky.cz > Cestovaní > Aktuality

Cizí děti se ve Finsku učí i svůj
rodný jazyk, říká česká učitelka

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Balkón ústřední knihovny Helsinské univezity (Kaisa-talo) nabízí výhled na... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Balkón ústřední knihovny Helsinské univezity (Kaisa-talo) nabízí výhled na... | foto: Archiv Alžběty Štollové
„Myslím, že nejen krajina, ale i lidé jsou ve Finsku jiní v létě a v zimě,“ říká překladatelka z finštiny Alžběta Štollová s tím, že ji finská krajina nepřestává fascinovat. A co se vybaví o Češích Finům? Naše Velikonoce jsou pro ně násilnické a sexistické, na mysl jim přijde samozřejmě hokej, pivo, Praha, ale i Švejk a Zátopek. Rozdíly vidí Alžběta i v tom, že se Finové vždy ozvou, když se jim něco nelíbí, protože dostanou zpětnou vazbu. Zaměstnavatelé si také více cení u svých zaměstnanců dobrovolnické práce, oceňuje Češka žijící v severské zemi.

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Poprvé jsem přijela do Finska rovnou k polárnímu kruhu. Bylo léto a udivilo mě, že tutorka, která mě vyzvedla na letišti v Rovaniemi, mluvila o tom, jak místa kolem nás vypadají v zimě. Při zimní návštěvě Laponska jsem si uvědomila důležitost jejího sdělení. Myslím, že nejen krajina, ale i lidé jsou ve Finsku jiní v létě a v zimě. To, co zůstává a nepřestává mě fascinovat, je prostor, zeleň, jezerní a mořské vodní plochy plné života. Krásnou přírodu nemůžete přehlédnout ani v hlavním městě, Helsinky se rozkládají přímo v ní.

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazili? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Každoročně mé přátele a známé šokují české velikonoční tradice. I když argumentuju symbolikou zrození, příchodem jara, pohanskými i křesťanskými zvyky, Finové kroutí hlavou a mluví o násilí a sexizmu. A když je řeč o Vánocích, mnozí nemohou uvěřit, že jíme kapra.

Kdo je Alžběta Štollová?

Alžběta Štollová je překladatelka z finštiny. Pochází z Prahy. Vystudovala finštinu na Masarykově univerzitě v Brně a na Helsinské univerzitě. V letech 2007 – 2008 pracovala jako redaktorka v Literárních novinách. Od roku 2008 žije ve Finsku, vyučuje češtinu a chodí do sauny. Za překlad hry Finský kůň získala 1. místo v soutěži o Cenu Evalda Schorma za rok 2012.

Zahraniční pobyt: Rovaniemi (Finsko), studium na Lapin yliopisto (University of Lapland), obor média. Později navazující magisterský studijní program na Helsingin yliopisto (University of Helsinki), obor finský jazyk a finská kultura.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Jsem překladatelka, tak už jen proto se budu do Česka neustále vracet. Dokážu si představit, že z téhož důvodu se budu vracet do Finska.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Tradiční české kuchyni neholduju, ale přiznám se, že jsem ve Finsku přišla na chuť českému pivu, které tu mají nehorázně drahé. Oblíbila jsem si zdravou severskou stravu, výborný žitný chléb se soleným máslem, občas jím čerstvé ryby. Udivilo mě, že tu vůbec nejsou levné a ani domácí si na nich nepochutnávají často. Návštěvám peču makovec se sušenými švestkami. Finy vždy překvapí, že meleme mák a hojně používáme kmín.

Lidovky.cz: Máte děti? Učíte je česky?
Vlastní děti nemám, ale cizí učím česky. Mými žáky jsou děti krajanů dlouhodobě žijících ve Finsku nebo děti z dvojjazyčných rodin. Mám zkušenost s výukou na Evropské škole v Helsinkách. Pod jednou starobylou střechou tam pobíhají předškoláci i maturanti, mými kolegy jsou nejen učitelé ze všech koutů světa, ale také Finové, kteří rádi pracují v mezinárodním prostředí.

Národní park Nuuksio představuje oblíbený cíl jednodenních výletů z Helsinek. Do nejzápadnější části tzv. Finské jezerní plošiny jezdí městská hromadná doprava.
Balkón ústřední knihovny Helsinské univezity (Kaisa-talo) nabízí výhled na bílou luteránskou katedrálu, která se nachází na nedalekém Senátním náměstí.

Pokud dítě navštěvuje ve Finsku veřejnou školu a jeho rodným jazykem není finština, švédština ani sámština, učí se finštinu jako druhý jazyk a má nárok na dvě hodiny svého rodného jazyka týdně. V praxi škola zajistí nejen výuku rodného jazyka, ale i výuku jazyka, kterým se v rodině dítěte mluví, případně jazyka, který se dítě naučilo během dlouhodobého pobytu v zahraničí.

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Finům se vybaví hokej, pivo a Praha. Mnozí stále vzpomínají na Emila Zátopka, který v Helsinkách zazářil na olympiádě v roce 1952, v obecném povědomí tu je i postava Švejka.

Skandinávský dům

Skandinávský dům je českou neziskovou organizací, která plní roli institutu zaměřeného na prezentaci kultury zemí evropského Severu. Za tímto účelem pořádá literární akce, filmová promítání, přednášky, výstavy, koncerty a další události. Provozuje informační webové stránky a knihovnu se specializovaným fondem severských literatur.

Chystáte-li se v létě na sever, neměla by vám uniknout jejich instagramová soutěž #jsemnaseveru.

Na 4. srpen pak připravuje Skandinávský dům ve spolupráci s kinem Evald promítání islandského filmu Královská cesta.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Čtu noviny. Soustředím se především na kulturu a životní prostředí. Skrze zprávy o těchto oblastech vnímám celou společnost. Nedávno mě zaujal projekt několika fotografů, kteří si pronajali stojany na volební plakáty. Místo kandidátů vystavovali obrazy finské společnosti přesně rok po parlamentních volbách. Kolemjdoucí se zastavovali a nahlas nebo v duchu srovnávali fotografie s tím, co tvoří jejich běžný den. Myslím, že to byla povedená „kampaň“.

Jinak jsem si všimla, že ve Finsku dostanete zpětnou vazbu, ze které se můžete skutečně poučit. To je možná důvod, proč lidé vidí smysl i v tom, že se sami ozvou, když se jim něco nelíbí. Mám pocit, že u nás do „knihy přání a stížností“ stále nikdo nic nepíše. Lidé mají v paměti, že nesouhlas a návrh alternativy či změny přináší problémy. Také mě zaujalo, že společensky prospěšné dobrovolnictví je ve Finsku velmi rozšířené a těší se úctě i u zaměstnavatele.

Češi v cizině

Sledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám.

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě".

mačMartina Černotová
  • 3Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.