Do Stratfordu jeďte za Shakespearem

Město se sotva 30.000 obyvateli přiláká ročně tři miliony turistů. Hlavně o víkendech a v létě bývá zaplaveno autobusy z Londýna, který je vzdálen asi hodinu cesty. Hlavní atrakcí pro většinu z nich je hrázděný dům v centru města na Henley Street, kde se alžbětinský bard v dubnu roku 1564 narodil. Nikde to není sice prokazatelně potvrzeno, ale většinou se má za to, že se zde skutečně narodil a vyrůstal.

Jisté je, že dům patřil Williamovu otci, Johnu Shakespearovi. Potvrzuje to pokuta, kterou musel Shakespearův otec zaplatit v roce 1529 za to, že nechal před domem hromadu odpadků. Vzhledem k tomu, že je doloženo, že dům zůstal v rodině do doby, kdy patřil dceři Williama Shakespeara, lze předpokládat, že se slavný dramatik narodil právě tady.

Na každý pád je obležen turisty, nabízí expozici o životě v Shakespearově době a hned vedle samozřejmě obchod s upomínkovými předměty. Ulici již nelemují odpadky jako tehdy, ale zase ji hyzdí betonové Shakespearovo centrum, které bylo vedle rodného domu postaveno v 60. letech.

Nejisté je i datum dramatikova narození. Podle záznamů ve farní matrice byl pokřtěn 26. dubna 1564, ale den narození byl stanoven zpětně na 23. dubna i podle toho, že v té době bývaly křtiny tři dny po narození. Toto datum je pro Shakespearovy životopisce atraktivní i proto, že rovněž 23. dubna - ovšem roku 1616 - zemřel. O víkendu kolem 23. dubna se také ve Stratfordu pořádají tradiční shakespearovské slavnosti.

Kromě domu na Henley Street je největším tahákem pro turisty kostel Svaté trojice. Kostel ze 13. století, který byl před pár lety restaurován, je umístěn v půvabné zátočině řeky Avony a stál by za návštěvu sám o sobě.

Lidé sem ale chodí především proto, že tu je v kněžišti slavný alžbětinec pohřben - spolu s manželkou Anne a dalšími členy jeho rodiny. Na náhrobní kámen si sám básník napsal verše, které hrozí prokletím tomu, kdo by jeho kosti přemístil. V severní stěně kaple je alabastrová Shakespearova bysta, kterou sem po jeho smrti umístili vdova a jeho přátelé. Shakespearovští nadšenci se tu mohou potěšit i zápisem z farní matriky o mistrově narození a křtitelnicí, v níž byl (nejspíš) pokřtěn. V kostele jsou připraveni na návštěvníky z celého světa a mají k dispozici i letáček, který líčí pamětihodnosti stavby roztomile klopýtavou češtinou.

Nedochoval se dům na rohu Chapel Street a Chapel Lane, který si Shakespeare koupil a kde po slavné kariéře v Londýně zemřel. Přesto i sem dnes proudí turisté, protože na místě domu zbořeného v 18. století je zahrada a vykopávky. Míří i do sousedního domu, který patřil Shakespearově vnučce Elizabeth a který nabízí další výstavu o alžbětinských časech.

Nejkrásnější výlety Cestujte po Česku. Lidovky.cz pro vás připravily speciální nabídku tipů na výlety. Najdete tu nejkrásnější výlety po Čechách, Moravě a Slezsku. Více informací najdete ZDE

Aby toho nebylo málo, přístupný je i Hall´s Croft, dům, kde žila Shakespearova dcera Susanna a její manžel, známý lékař John Hall. Také nedaleko od města je vesnický domek, kde žila před svatbou Shakespearova žena Anne Hathawayová.

Divadelní město Shakespearovský kult se naštěstí nevybíjí jen na místech spojených s dramatikovým životem, ale i v divadle samotném. V dubnu zde oslavila 50. výročí vzniku místní divadelní společnost Royal Shakespeare Company (Královská shakespearovská společnost, RSC), která patří ke špičkovým scénám v zemi. Hraje v ohromné moderní budově na břehu Avony, která byla po rozsáhlé rekonstrukci znovu otevřena loni na podzim a která by byla atrakcí i v metropoli, natož v městečku jako je Stratford. RSC se zaměřuje podle očekávání na Shakespeara,jehož ale doplňuje inscenacemi soudobých autorů. Hraje na dvou scénách ve Stratfordu, ale také v Londýně. Každý rok má kolem 20 premiér. V letošní jubilejní sezóně se největší pozornost soustředí na Kupce benátského s Patrickem Stewartem (mimo Británii známým především ze seriálu Star Trek). RSC nemá na Shakespeara monopol a na paty mu šlape několik londýnských divadel, včetně scén jako Donmar Warehouse, Old Vic nebo Globe. Přesto se zapsal do britské divadelní historie řadou památných představení. Kritici oceňovali mezi jinými Krále Leara v režii Petera Brooka s Paulem Scofieldem z počátku 60. let, Macbetha s Ianem McKellenem a Judi Denchovou z roku 1976 či inscenace Hamleta - v roce 1992 s Kennethem Branaghem nebo před třemi lety s Davidem Tennantem.