Jak si chránit zdraví při cestování po celém světě radí také nový web Bezpečná dovolená. Lidé na něm najdou přehled povinných, základních a doporučených očkování do všech zemí světa a dozvědí se vše o cestovatelských nemocech a jejich prevenci. Na webu jsou také kontakty, kam v dané zemi telefonovat a na koho se obrátit při problémech.
Vedle telefonů českých ambasád jsou uvedena i čísla policie, hasičů a záchranek. Před odjezdem si lidé mohou na webu ověřit, jaké infekce v cíli cesty hrozí. Cestovatelských nemocí je mnoho, proti některým chrání očkování.
Dovolenkové desatero1. Dovolená není úkol na seznamu, který je potřeba splnit. 2. Dovolená je dárek, který si člověk dává, měla by respektovat jeho potřeby. 3. Stylem dovolené by člověk měl změnit každodenní rutinu. 4. Styl dovolené ovlivní to, s kým ji člověk chce trávit, zda v pohodlí s rodinou s dětmi, či jako dobrodružné cestování na vlastní pěst. 5. Délka dovolené vychází z časových možností, měla by trvat nejméně 14 dnů. 6. Bude-li dovolená fyzicky náročná, třeba na kole, musí mít cestovatel čas i na odpočinek. Při cestách do vzdálených míst musí počítat s časovým posunem a adaptací na dovolené i po návratu z ní. 7. Nutno je vyřídit cestovní doklady, očkování, zvolit vhodný typ oblečení a obuvi, včetně opalovacích prostředků a repelentů, map a průvodců. 8. Vyplatí se vytvořit seznam věcí k zabalení, první v něm jsou životně důležité věci, pak lze přidat podle kapacity zavazadla i věci ostatní. 9. Je nutno předem zvážit možnosti, záleží i na zdravotním stavu. 10. Dovolenou si má člověk užít, nikoli ji přežít. Raději méně fotit a více vnímat, co člověk právě prožívá. |
Nejběžnější cestovatelské očkování je proti žloutenkám A a B, dalším velkým rizikem jsou virové a bakteriální nákazy z potravin a sexuálně přenosné nemoci. Pozor by si měli cestovatelé dát na úrazy, tvoří na cestách až 60 procent zdravotních problémů, dále na úpal, úžeh a onemocnění přenášená hmyzem.
Čím vzdálenější dovolená, tím více plánování
Obecně platí, čím vzdálenější je cíl cesty, tím dříve by se měla dovolená začít plánovat. Do některých exotických zemí je povinné očkování proti břišnímu tyfu, žluté zimnici nebo choleře.
Žloutenkou A se lidé podle informací center cestovní medicíny nejčastěji nakazí z infikovaného jídla nebo nápoje. Riziko stoupá při cestování hromadnými dopravními prostředky, při pobytu v přírodě, kdy dodržování hygieny a kontrola potravin a pitné vody jsou obtížné. Vysoké riziko je při stravování ve stáncích s rychlým občerstvením, kde se drží jídlo v rukou. Často se nemoc přenese i z kostek ledu, salátů či mořských plodů.
Žloutenka B se přenáší tělními tekutinami, je stokrát nakažlivější než virus HIV, k přenosu stačí mikroskopické množství krve. Virus je navíc velmi odolný, v zaschlé kapce krve přežije týdny.
Nejčastěji se přenese nechráněným sexem, rizikové může být i ošetření u zubaře či drobný chirurgický výkon při úrazu, především v zemích s vysokým výskytem žloutenky B. Zcela bezpečná nemusí být ani návštěva kosmetického studia, manikúra nebo pedikúra, pokud je při ošetření narušena kůže do krve. Riziková je i akupunktura, stejně jako tetování či piercing. Nakazit se dá i sdílením ručníků a holicích strojků.
Základním vybavením cestovatelů by vedle očkování měla být zdravotní pojistka a dobře vybavená lékárnička s léky proti horečce, bolesti a průjmu.
