Eisacktal: tady jsou Češi jako doma

Několik samostatných lyžařských center Eisacktalu je jako stvořeno pro každodenní safari – celkem je tu 140 km sjezdovek, kromě toho i 240 km běžeckých stop nebo 122 km sáňkařských drah. Největší novinkou sezóny 2011/12 bude kabinková lanovka, která spojí původně samostatné areály Gitschberg a Jochtal, jež tak vytvoří největší zdejší areál se 44 km sjezdovek.

Lyžování v Eisacktalu.

Nejatraktivnějším střediskem je dosud i nejrozsáhlější Plose (až 2 507 m, 43 km sjezdovek) – jižní až jihovýchodní svahy protkává šest sedačkových lanovek s klubkem lehkých modrých i svižnějších červených sjezdovek. Bezkonkurenčně nejvděčnější je pak červeně značená, středně strmá, zato pestrá a široká sjezdovka Trametsch s bezmála 1 400metrovým převýšením do údolí. Kromě toho je Plose i velkolepým rozhledovým balkónem – východnímu panoramatu dominuje rozeklané hřebeny Dolomit, ten severní pak rámuje ledovci pokryté vrcholky Zillertálských Alp. Chcete li vědět víc, navštivte oficiální stránku střediska: www.eisacktal.com.

Horská chata s pečenými žebírky a panoramatickou vířivkou

Horská planina v okolí vrcholu Plose je také dokonalou sluneční lázní, kde se velmi daří i horských chatám s terasami. Nejzajímavější z nich je Rossalm – chata se nachází poblíž nové 6sedačkové lanovky stejného jména. Chata byla před několika lety kompletně přestavěna a rozšířena – z malé chatrče se tak stala výstavní horská chalupa, kde si tak můžete užít nejen stále výborné kuchyně, ale i se pokochat citlivou moderní architekturou s tradičními prvky využívající zejména dřevo a kámen. Specialitou jsou pečená žebírka a kurizitou je venkovní sauna s panoramatickou vířivkou se 40 °C horkou vodou – tu však zřejmě využijete jedině tehdy, pokud se na Rossalmu zároveň ubytujete v jednom ze sedmi stylových pokojů.

Nové spojení lanovkou

Naproti Plose se v horském pásmu Zillertalských Alp zdvihá bezlesá homole Gitschberg (2 512 m) s jedním hlavním proudem sjezdovek odshora až do údolí. Nejostřeji klopené sjezdovky vedou po jižním svahu ze samotného vrcholu Gitschberg, dále se terén krotí do lehké modré, aby se na hranici lesa stočil k západu a svižněji propadl. Z mezistanice přibližovací kabinky v pásmu lesa vede nová propojovací kabinka přes údolí Altfasstal do sousedního údolí Jochtal. Samotný Jochtal má ve svých horních, východně orientovaných partiích pod vrcholem Hinterberg (2 100 m) velmi pohodově skloněné a řídce zalesněné carvingové dálnice s komfortní 6sedačkou a směrem do údolí pak červenou trať vinoucí se s občasnou krátkou rovinkou lesem. ¨

Komorní střediska ve stínu Dolomit

V horním Eisacktalu, nazývaném z historických důvodů spíše Wipptal a sahajícím od Brenneru po pevnost Franzensfeste na křižovatce s údolím Pustertal, leží ještě tři drobnější střediska Ratschings, Rosskopf a Ladurns. Nejatraktivnější z nich je Ratschings (www.ratschings.info) s 25 km sjezdovek na severním svahu, s moderní kabinkovou lanovkou a šesticí sedačkových lanovek, vesměs expresních. Terény jsou ideálního carvingového střihu – svižně skloněné, ale ne zas příliš, a hlavně širokánské. O zpestření jízdy se v horním patře areálu starají časté terénní zlomy a hupy, ve spodní zalesněné části naopak převažují nezáludné dálnice.

Přirozeným centrem údolí je tisíc let staré město Brixen, na samém dně údolí Eisacktal. Kromě památkového centra s pěší zónou a Havlíčkova exilového domku tu najdete i rozsáhlý akvapark (Aquarena) s vodními atrakcemi a světem saun. V horských vesničkách v okolí Brixenu pak najdete cenově velmi příznivé (hlavní sezónu mají v létě, nikoliv v zimě), přitom často nově zrekonstruované penziony a hotely, prakticky vždy v rodinných rukou. Více informací o Brixenu naleznete na www.brixen.org.

Společný skipas nabízejí Plose, Gitschberg a Jochtal (Eisacktal, Dolomiti Superski) a také tři střediska ve Wipptalu, superskipas pro všechna dohromady ale v nabídce není.

Radek Holub, redaktor časopisu SNOW