Osada, v níž by se stavby podobaly velkým houbám či botám, chce část příjmů získávat z turistického ruchu. Také má chránit své obyvatele před diskriminací, napsal zpravodajský server BBC.
Jeden z nejznámějších manilských barů Hobbit House se inspiruje dílem J.R.R. Tolkiena. Na stěnách visí ilustrace z Pána prstenů a dovnitř se vchází kulatými dřevěnými dveřmi jako do domu Bilba Pytlíka. Ale tím iluze nekončí - všichni číšníci totiž měří méně než 120 centimetrů.
"Hobbit House je unikátní - najímáme pouze osoby malého vzrůstu," říká hrdý vedoucí podniku, 106 centimetrů vysoký Pidoy Fetalino, který v baru pracuje přes 30 let. Zaměstnání v tomto podniku je nepochybně jedno z nejlepších, které jeho personál může najít. Filipínské úřady neposkytují lidem trpícím nanismem žádnou zvláštní podporu a řada zaměstnavatelů požaduje pro výkon povolání běžnou tělesnou výšku.
Práce v zábavním průmyslu
Číšníci z Hobbit House říkají, že většina jejich přátel, pokud vůbec sehnali nějakou práci, působí v zábavním průmyslu - jako boxeři, herci malých rolí či dokonce jako lidské dělové náboje. Jeden z číšníků vypověděl, že jeho kamarád dostával v práci poloviční plat oproti svým kolegům, jen kvůli své nedostatečné výšce.
Ale manilští obyvatelé trpasličího vzrůstu ze Sdružení malých lidí Filipín se nevzdávají a mají vlastní podnikatelské plány. Tím nejvýznamnějším je odstěhovat se z hlavního města a vybudovat vlastní komunitu. Jistý bohatý dárce jim za tímto účelem věnoval pozemek o velikosti 6000 metrů čtverečních poblíž města Montalban, kde chtějí vytvořit své Trpasličí městečko.
Domy mají vypadat jako houby či boty
"Připravujeme projekt bytové výstavby navržený pro malé lidi a chceme vytvořit něco jedinečného. Postavíme domy, které budou vypadat jako velké houby či jako velké boty," řekl ředitel sdružení Perry Berry.
Budovy mají být lidem trpasličího vzrůstu ušité na míru a mají reprezentovat různá témata. Sdružení doufá, že alespoň část příjmů jim zajistí turistický ruch.
K pozemku, na němž má stát budoucí Trpasličí městečko, stoupá příkrá stezka a nahoře je zatím jen tráva a stromy. Šéf sdružení Berry a jeho přátelé tam však jezdí již teď nejméně dvakrát do měsíce na piknik, prý aby si na myšlenku společného bydlení na tomto místě zvykli, a také aby se seznámili se sousedy.
"Chtěli bychom tam provozovat bleší trh a také vystavět velkou kapli. Svůj domek si navrhne každý sám," vysvětlil Berry. Jeho přátelé nadšení organizátora sdílejí.
Trpasličí město pro 47 rodin
Dheng Bermudezová, která na tričku hrdě nosí nápis Malé je hezké, prohlašuje, že komunita chce ukázat, že "jsme víc než lidi, kterým se ostatní smějí". Právě život bez všudypřítomné diskriminace je jednou z motivací pro vznik izolované vesnice. "Druzí lidé nás často škádlí a dělají si z nás legraci. Někdy to bolí. Je mnohem lepší, když jsme pospolu, protože jsme jako jedna velká rodina," vykládá Berry.
Sdružení nechce omezovat nové Trpasličí městečko jen na 47 rodin, které jsou v současné době jeho členy, ale počítá s větší osadou. "Jsem přesvědčen, že také malí lidé v dalších provinciích trpí komplexem méněcennosti, kvůli němuž třeba ani nevycházejí z domu," říká Berry. "Až vejde existence této komunity ve všeobecné povědomí, určitě se k nám připojí a naše komunita se bude dál rozrůstat," dodává.
Ředitel sdružení nyní shání finanční podporu projektu a filipínská vláda uvedla, že případnou pomoc zvažuje. "Je to nový nápad, který má skutečně smysl blíže prozkoumat," uvedl Wendel Avisado z Rady pro bytovou výstavbu a rozvoj měst. Ať se úřady rozhodnou jakkoli, Perry Berry je odhodlán své sny zrealizovat. "Jednou si lidé uvědomí, že přestože jsme malí, dokážeme velké věci," podotýká.
