Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Hodinu od hranic: Polsko. 17 tipů na výlet

Cestování

  7:00
Ve třetím dílu našeho cestovatelského cyklu zamíříme k sousedům, které, troufáme si říct, známe nejméně. Do Polska ovšem stojí za to se vypravit a zajímavá místa vybízející k výletu najdeme i v blízkosti hranic.

Krakovský Wawel foto: Shutterstock

1. Česká a ukrajinská Vratislav
Tady Čechy milují a mnoho zdejších Poláků zná Hrabalovy knížky a Menzelovy či Svěrákovy filmy lépe než mnohý našinec. Wroclawi by se snad i v Polsku mělo správně říkat česky, Vratislav, protože stejnojmenný český kníže město v 10. století založil. Je hlavním městem Slezska, které bylo coby jedna ze zemí Koruny české spojeno s českým královstvím až do roku 1741, kdy po prohrané válce Marie Terezie drtivou většinu Slezska postoupila Prusku. Wroclaw je ale především krásné středověké město s tajemnou atmosférou ostrovů na Visle, okouzlujícím velkolepým náměstím, gotickými kláštery a kostely. Pozoruhodné je i tím, že do té doby německé město z naprostých trosek po válce obnovili Poláci, kteří vyhnali místní Němce – sami ale byli vyhnanci z východního Polska, dnešní Ukrajiny. A tak ve Wroclawi můžete narazit na pomníky převezené Poláky z dnes ukrajinského Lvova, odkud je i obří Raclawické panorama. Na 120 metrů dlouhém a 15 metrů vysokém plátně zobrazuje slavné vítězství Poláků nad Rusy v roce 1794.

Vratislav: Německé město, po válce obnovené Poláky

2. Lehnice, metropole mědi
U třetího největšího města Slezska, na Lehnickém poli, se odehrála bitva, která změnila evropské dějiny. Polský král Jindřich II. Pobožný tu svedl bitvu s Tatary, které do té doby nikdo neporazil. Přestože sám v bitvě padl, Tataři utrpěli takové ztráty, že své tažení dále do Evropy zastavili. Bitvu připomíná zdejší velké muzeum. Vedle bitevního pole je i barokní benediktinské opatství. V samotné Lehnici stojí za návštěvu jak vévodský zámek, tak především Muzeum mědi, připomínající obrovské měděné doly v okolí města.

3. Zlotoryja, zlatonosná řeka
Zlatonosné písky řeky Kaczawy, která Zlatoryjí protéká, daly tomuto slezskému městu také jméno. V říčních píscích se tu zlato rýžovalo už ve středověku, amatérské hledače zlata ale u Kaczawy potkáte i dnes. Místní sdružení hledačů zlatých kamínků tu také léta pořádá "mistrovství světa" v rýžování.

Čtěte také:

4. Karpacz, Norsko na úpatí Krkonoš
Polská strana Krkonoš se rychle svažuje do údolí, přesto je tu několik míst, která stojí za vidění – například nádherný patnáctimetrový vodopád Szklarka nebo romantická zřícenina hradu Chojnik. Na návštěvu můžete vyrazit také do starých německých lázeňských měst Cieplic, Sklarske Poreby a především do Karpacze. Sedm kilometrů dlouhou hlavní třídu tohoto nejexkluzivnějšího polského krkonošského střediska lemují – vyhnanými Němci postavené – hotely a honosné vily. Atrakcí je také dřevěný románský kostelík, který sem byl převezen v polovině 19. století z norského Vangu.

5. Ksiaz, zámek pro Hitlera
Na předměstí Valbřichu stojí mohutný romantický zámek, jedna z největších staveb ve střední Evropě. Hrad, který patřil původně polskému vévodovi Bolkovi, nechali jeho němečtí majitelé Hochbergové několikrát nákladně přestavět, naposledy počátkem 20. století. Zámek si nacisté za války vyhlédli jako místo pro Hitlerovo velitelství. Horu pod zámkem provrtali množstvím chodeb a vybudovali tu podzemní bunkry. Fronta však postupovala na konci války příliš rychle, takže Hitler zámek nikdy nevyužil. Dnes je tu hotel, takže se můžete, obrazně řečeno, vyspat v posteli připravené pro Hitlera.

Tady měl bydlet Hitler. Zámek Ksiaz u Valbřichu

6. Kladsko, české údolí
Kladské kotlině se až do roku 1945 říkalo český koutek. Velkou část zdejších obyvatel totiž tvořili Češi, kteří tu vydrželi po staletí, kdy Kladsko, stejně jako zbytek Slezska, patřilo k německému Prusku. Češi z Kladska odešli až po roce 1945, kdy území připadlo poválečnému Polsku. Klodzku, hlavnímu městu knížectví, se pro jeho malebnost a zachovalost jeho středověkých staveb říká "malá Praha" – a má i svůj "Karlův most". Je tu také rozlehlý zámek nebo mohutná, Habsburky vybudovaná pevnost, podobná pražskému Vyšehradu.

7. Bludiště ve Stolových horách
Ze severu Moravy je do Českosaského Švýcarska lán cesty. Komu se nechce kvůli romantickým labyrintům skalních měst jezdit přes celou republiku, může navštívit na okraji Kladské kotliny velmi podobné Góry Stolowe. Příjemné ubytování v jejich blízkosti nabízí lázeňské město Polanica-Zdrój. Vesnice Wambierzyce je poutním místem s velkolepou křížovou cestou se 130 zastaveními. V nedalekých lázních Kudowa-Zdrój mají Kapli lebek, vybudovanou ze 3000 lebek shromážděných během třicetileté války.

8. Opole, německé město v Polsku
Po válce z dnešního Polska odešlo nedobrovolně i dobrovolně na deset milionů Němců. Kolem milionu jich ale v Polsku zůstalo. Jejich neoficiální metropolí se stala Opole, dříve bohaté sídlo polských piastovských knížat, poté druhé největší město německého Slezska. Díky svému středověkému rázu, s radnicí postavenou podle proslulého Palazza Vecchia ve Florencii, je dodnes místem, kde ještě můžete na ulicích slyšet autentickou slezskou němčinu.

Čtěte také:

9. Těšín a česko-polská válka
Město, které téměř století rozdělovala státní hranice na českou "nádražní" a polskou, mnohem významnější část, s krásným starým městem, zámkem, či rotundou z 10. století, dnes zase žije jako jedno česko-polské město. Po celém Polsku je proslulý zdejší jazzový festival, který se koná od září do října, nebo květnový česko-polský divadelní festival Na hranici. Za bývalým hraničním přechodem stojí pomník obětem česko-polské války o Těšínsko, s daty i místy ojedinělých bitev mezi oběma národy, které spolu na počátcích dvacátých let minulého století svedly o kontrolu Těšínska i okolní uhelné pánve.

10. Paříž Slezska
Kdyby se aglomerace kolem Katowic spojila v jedno město, vznikla by – s pěti miliony lidí – největší metropole střední Evropy, o třetinu větší než Berlín. Katowice, to je pozoruhodná směsice secesní krásy, zajímavé meziválečné modernistické architektury, "umění" z padesátých let, kdy město neslo název Stalinograd, i té nejsoučasnější výstavby. V bohatém a dnes velmi příjemném městě se nakupuje lépe než ve Varšavě, do zdejších hudebních klubů se jezdí i přes půl Polska a místní kuchyně kombinuje to nejlepší z polské, německé a české. Katowice stále živí uhlí, a pokud se chcete o dobývání tohoto nerostu a jeho místní historii něco dozvědět, na hradu Bedzin u Katovic navštivte vyhlášené Uhelné muzeum.

Mapa Polska

11. Auschwitz
Není to vůbec optimistické místo, ale to ani vyhlazovací tábor – symbol holokaustu, kde zahynulo rukou nacistů více než milion Židů, Poláků, Čechů či Rusů – nemůže být. Přesto by ho především dospívající generace měla navštívit. Až tady si mnohdy uvědomí děsivost nacistického plánu "konečného řešení". Nejsilnější pocity člověka přepadnou v Březince, kde dodnes stojí rampa, z níž Židé putovali z vlaků rovnou do zdejších plynových komor. Sama Osvětim je přitom poměrně hezké a příjemné město.

12. Krakov v jidiš
Hodina cesty po nových polských dálnicích stačí k návštěvě polského zázraku: bývalého hlavního města, kterého se netkla válka. Hrad Wawel, tajemné uličky starého města, středověká tržnice sukna Sukiennica, to všechno snese srovnání s Prahou – a bez davů turistů. Vyplatí se však zajít i za hradby starého města, do čtvrti Kazimierz, která bývala po staletí od Krakova odděleným židovským městem. Lidé, kteří tu žijí, udržují tradici cílevědomě při životě, takže se tu pořádá festival židovské kultury, jsou tu židovská knihkupectví, několik fungujících synagog a zdejší restaurace jsou jedním z posledních míst v Evropě, kde můžete slyšet autentické písničky v jidiš, jazyku středoevropských Židů.

Krakov, bývalé hlavní město Polska. Na náměstí stále stojí původně středověká tržnice látek Sukiennica.

13. Solná podzemní katedrála
Staré solné doly ve Wieličce, jeden ze zdrojů bohatství nedalekého Krakova, se v průběhu staletí změnily v architektonický skvost, v němž se sůl stala i hlavním stavebním materiálem. Cestu labyrintem chodeb a projížďku lodí po solném jezeře korunuje několik mohutných sálů, z nichž největší je kaple sv. Kingy, kde je vše, včetně soch, oltářů a lustrů, zhotoveno ze soli. Velký zážitek zaručuje návštěva některého z koncertů, které se v podzemních prostorách konají.

14. Bialsko-Biala, z města rovnou do hor
Město, které si zachovalo půvab 18. a 19. století, kdy bylo velkým střediskem textilního průmyslu a významným místem rakouské Haliče, je branou do polské části Beskyd. Ty u hranic s Českem a Slovenskem pokrývají rozsáhlé lesy, jimiž dodnes migrují smečky vlků a kde běžně žijí medvědi. Směrem k vrcholům vede hned z předměstí lanovka, která vás vyveze na víc než tisíc metrů vysoký vrch Szydzielnia.

15. Zywiec, polská "plzeň"
Mnohé Čechy to asi překvapí, ale i v Polsku se dnes vaří dobré pivo. To pravděpodobně nejlepší pochází ze Zywiece, třicetitisícového města v podhůří Beskyd, jehož stejnojmenné pivo a pivovar mají v Polsku stejné postavení jako plzeňské pivo a místo, kde se vaří. V tomto městě milují Habsburky, kteří na místním zámku sídlili ještě za druhé světové války. Když Polsko okupovali nacisté, zdejší kníže Karol Stefan Habsburk se odmítl přihlásit k Němcům a raději šel jako Polák do internace. Do Zywiece dnes kromě piva láká také jeho krásné okolí. Turisticky oblíbené je kromě Beskyd i místní Zywiecké jezero v jejich podhůří.

16. Wadowice, město největšího
Poláka dějin V Polsku je stále živý kult papeže Jana Pavla II. Pokud se chcete seznámit s životem možná nejvýznamnějšího Poláka všech dob, zajeďte se podívat do Wadowic, hezkého dvacetitisícového města, kde se pod jménem Karol Wojtyla v roce 1920 narodil. Do rodného domu Jana Pavla II., v němž sídlí jeho muzeum, zamíří ročně na milion návštěvníků. Na ně tu čeká výborná expozice.

Nejkrásnější výlety po České republice

Náměstí v TelčiCestujte i po Česku. Lidovky.cz pro vás připravily speciální nabídku tipů na výlety. Najdete tu nejkrásnější výlety po Čechách, Moravě a Slezsku. Tipy průběžně aktualizujeme.

Více informací najdete ZDE

17. Jasná hora u Čenstochové, polská svatyně
Díky novým dálnicím se Polsko stále více otevírá i Čechům, a tak se dá do hodiny dojet už i do Čenstochové, kláštera na Jasné hoře, nejvýznamnějšího poutního místa celé střední Evropy a polské národní svatyně. Mohutná stavba kláštera působí spíš jako hrad či pevnost, čemuž odpovídá také její poloha na vršku. Nabízí rozhled desítky a desítky kilometrů daleko. Miliony věřících Poláků sem míří kvůli Černé Madoně, nejsvětější polské ikoně, která má zřejmě ještě byzantský původ. Dnešní podoba kláštera je jedinečnou ukázkou vrcholné barokní architektury.

Autor: