Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Hrad Tirol: symbol Jižního Tyrolska, který stojí za návštěvu

Cestování

  13:55
Jižní Tyrolsko je oblíbenou destinací pro letní turistiku, horolezectví či nordic walking. Nicméně bohatá minulost Jižního Tyrolska se skrývá v jeho 400 hradech, zámečcích, okázalých rezidencích a zříceninách. Některé se objeví vysoko nad údolím, další se choulí mezi vinicemi nebo seshora stráží níže položená území. Impozantní hlásky a věže, hradby a hradby s cimbuřím, rytířské sály a hradní kaple jsou pozůstatkem zašlých časů a připomínkou významných událostí, které vytvářely dějiny.

Hrad Tirol, symbol Jižního Tyrolska.

Při návštěvě Jižního Tyrolska rozhodně nelze vynechat hrad Tirol nedaleko Merana. Hrad Tirol rozhodně nepatří v oblasti k těm nejkrásnějším, největším ani nejvýše položeným hradům. Hrad jako správná "hradní Popelka" ukrývá své přednosti a poklady zejména uvnitř svých starých zdí. Toto šlechtické sídlo, jež dalo svým jménem název celému území Jižního Tyrolska, je vystavěno ve strategické poloze nad městem Merano a nabízí návštěvníkům nádherné výhledy na údolí řeky Adiže a meránského údolního kotle.

Něco málo z historie
Nejstaršími známými obyvateli dnešní oblasti Tyrolska byli kmeny

Jak se tam dostat?

Autem dojedete do Bolzana po dálnici A22. Odbočte doprava a pokračujte směr Merano po rychlostní silnici (bez poplatku). V Meranu se vydejte směr Jauffenpass a pokračujte až do městečka Tirol. Zaparkujte na centrálním městském parkovišti (za poplatek).

obecně dnes označované jako Keltové. Někdy koncem 1. stol. nebo na počátku 2 stol. př. n. l. zdejší území kolonizovali Římané. Na přelomu 5. až 6. stol. bylo území dobyto kmeny Germánů, jmenovitě Góty a Langobardy. Jižní Tyrolsko mělo také velmi bohatou Ostrogótskou minulost. Toto území bylo kdysi součástí východní Gótské říše, jejíž mocenské sídlo bylo v Ravenně. Ostrogóti zde měli vlastní vojsko s veliteli, kteří zastávali i správní funkce. Například jedním z tehdejších nařízení bylo, že původní zůstavší římské obyvatelstvo nesmělo nosit u sebe zbraně. V 11. stol. bylo zdejší území (včetně Brennerského průsmyku) v majetku a správě tridentského a brixenského biskupství. Západní část Tyrolska však patřila pod správu churského biskupství (Švýcarsko, Graubünden). Právě pod touto církevní mocí vyrůstal rod pozdějších hrabat z Vinschgau, který ve 12. stol. začal pod svou vládu sjednocovat budoucí Tyrolsko. Díky svému vlivu a vojenské síle si ve 13. stol. vymohli na tridentských a brixenských biskupech rozsáhlé ústupky z jejich moci nebo jejich léna. V cestě jim však stali největší konkurenti, hrabata z Eppanu, kterým patřila jižní část údolí Adiže.

Hrad Tirol, symbol Jižního Tyrolska.

Kolem r. 1140 se hrabata z Vinschgau poprvé začínají titulovat jako hrabata z Tyrol. Mezi roky 1130 až 1160 nechají vystavět svůj rodový hrad, jenž se později stává nejvýznamnějším sídlem celé oblasti Tyrolska. R. 1149 je datována první listinná zmínka o vsi Tyrol. R. 1248 je obecně považován za rok založení Tyrolského panství, jenž se již nadále nejmenuje Země v horách (Land im Gebirge), ale "Dominium comitis tyrolis".

Protože moc tyrolských hrabat neustále stoupala a snad také díky evropskému skandálu s rozchodem Markéty Maultasch (zvané hanlivě "Pyskaté") s jejím prvním manželem Jindřichem Lucemburským, spojil se biskup Oldřich z Churu (Graubünden), s tehdy ještě králem Karlem IV. (bratrem Jindřicha) a žádal jej o světskou a vojenskou pomoc. Proto Karel v r. 1347 hrad oblehl a po několik měsíců se jej pokoušel marně dobýt. Jen díky hraběnce Markétě Maultasch, která se svými obránci kladla zuřivý odpor, musel Karel odtáhnout s nepořízenou a hrad tak zůstal uhájen. Nicméně tato událost předznamenala, že v r. 1363 končí pro tento rod a jeho hrad zlaté časy. Chrabrá Markéta si nakonec vzala za manžela Ludvíka V. Braniborského, syna císaře Ludvíka IV. Bavorského z rodu Wittelsbachů. Zapomněla se však jaksi rozvést se svým předchozím manželem, takže toto "faux pas" vedlo k nepřátelství mezi Lucemburky a Wittelsbachy. Tyrolský rod tímto aktem fakticky předal svou moc a území pod ochranná křídla Habsburků a odchází na jiná území. Sídla i jejich rodovou rezidenci získává pak rod pánů z Merana a Innsbrucku. S koncem 16. stol. přichází pak úpadek hradu a jeho významu. Na hradě v této době sídlili jako jediní "hradní páni" jeden strážce, kaplan a hajný.

Praktické informace

Na hrad dojdete pohodlnou, ale příkrou pěšinkou z vesničky Tirol přes Panoší díru (Knappenloch) zhruba po 20 minutách. Pod sousední hrad Thurnstein vede také autobusová linka z Merana a v tomto případě se dostanete na hrad téměř po příjemné vrstevnici cca za 15 minut. Pro náruživce však doporučujeme pěší cestu vinicemi a po starých středověkých cestách, například cestou Mrtvého vola (Ochsentodweg) z  Algundu - Miterrplars, kam se dá pohodlně dojet z centra Merana autobusem č. 12. Tato pěší cesta trvá cca 60 až 80 min.

Hrad je otevřen denně od 10 do 17 hodin kromě pondělí, od června do října. Základní vstupné 6 €, prohlídka volná bez průvodce. Na hradě se nachází kavárna a pod hradem restaurace Schloss Tirol (menu od 9,50 €).

Více informací o hradu získáte na www.schlosstirol.it

Další informace o Jižním Tyrolsku najdete na webu www.suedtirol.info

V 1. polovině 17. stol. byl zřícený zbytek severovýchodního traktu, kde byly také knížecí pokoje, rozebrán (v obavě před nestálostí ledovcové morény, na které hrad stojí). Dnes je zde romanticky dostavěný krytý ochoz, jenž spojuje jihovýchodní trakt s jižně položeným palácem a kaplí. Šťastná nebyla ani doba jeho několika romantických rekonstrukcí (1882 - 1898 a 1904 -1912), při kterých byl bergfrit, celý jižní trakt a kaple zcela přestavěna. Po záboru tyrolského území Bavorskem v r. 1807 byl hrad, snad jako urážka Tyroláků, vydražen za pouhých 2 000 Florinů.

Nakonec sídlo získalo v r. 1816 město Merano, jemuž jej daroval císař František I. jako vladařský symbol hrabat z Tyrol. Po r. 1919 získalo Tyrolsko Itálie jakožto bývalý habsburský majetek a hrad byl zařazen pod správu Státního památkového úřadu, který až do roku 1973 prováděl prozíravé a citlivé obnovy a rekonstrukce. Cílem bylo komplex budov vrátit do původní podoby. Po tomto roce byl hrad převeden do správy okresu Jižního Tyrolska, které zde zřídilo zemské muzeum a místo pro kulturní a osvětové akce. Toto využití přetrvává až dodnes. Na jižním svahu pod hradem byly navíc zřízeny voliéry pro sokoly a orly, kteří jsou zde předváděni veřejnosti.

Hrad Tirol v současnosti
Dnes je z celkové stavby hradu historicky nejzajímavější horní hrad (jádro), vstupní portál do haly paláce a portál do hradní kaple. Oba tyto bohatě členěné portály jsou tím nejzajímavějším originálním románským uměním nejen v Tyrolsku, ale i v celém alpském prostoru. Muzeum vám poskytne nejen hluboký a rozsáhlý pohled do minulosti, ale také vám nabídne prostor pro rodinný odpočinek a vzdělávání. V tomto případě opět platí, že kdo nenavštívil hrad Tirol, nenavštívil vlastně ani Jižní Tyrolsko.

Autor:

eMimino soutěží: Vyhrajte balíček v hodnotě 1 000 Kč z dm drogerie
eMimino soutěží: Vyhrajte balíček v hodnotě 1 000 Kč z dm drogerie

Milovníci kosmetiky pozor! Tento týden soutěžíme o pět velkých balíčků v celkové hodnotě 5000 Kč. Zapojte se do soutěže a vyhrajte lákavý balíček...