"Cestovní ruch v Babylónu kvetl. Jezdili sem turisté z celého světa," vzpomíná 69letý důchodce, který pracoval jako strážce a fotograf na nejslavnější památce v Iráku. "Teď turistika v Babylónu tak dobrá není."
Země se potýká s úpornými povstalci a snaží se zároveň vzpamatovat z desítek válečných let. Přitom cestovní ruch v Iráku je považován pro za potenciální zlatý důl. Jeho území je totiž všeobecně známo jako kolébka civilizace.
Turistika byla v zemi značně opomíjena a potřebuje rozsáhlé investice, aby se památky daly do pořádku a aby se vybudovala síť služeb a hotelů.
FOTOGALERIE: Více fotografií z Iráku najdete na cestovatelském portále Hedvabnastezka.cz
Jeden ze sedmi divů světa utrpěl rabováním
Nedávno, kdy tato historicky významná památka srovnatelná s egyptskými pyramidami zažila deštivý den, vypadala opuštěně a prázdně. Než byla znovu pro návštěvníky otevřena v roce 2008, používaly ji americké a koaliční síly jako základnu a utrpěla válečné škody. Vojáci v areálu parkovali tanky a výzbroj a zeminu obsahující fragmenty starověkých artefaktů cpali do pytlů s pískem.artefaktů cpali do pytlů s pískem.
Proslulý domov visutých zahrad Semiramidiných, jednoho ze starověkých divů světa, utrpěl nejen dlouholetým rabováním, ale také obnovou z dob někdejšího diktátora Saddáma Husajna. Ten například nechal na cihly používané při rekonstrukci staveb vyrýt své jméno.
Podle údajů vlády v loňském roce navštívilo Babylón 23.777 místních lidí a pouze 70 zahraničních turistů. "Doufám, že počet (turistů) v letošním roce i v příštích letech vzroste," prohlašuje generální inspektor Babylónu Marjam Umrán Músá.
Irák je nabitý památkamiIrák je historie kam oko dohlédne, například oblast starověké Mezopotámie, považované za kolébku písma, zemědělství a psaného zákoníku. Země se chlubí objevem 12.000 historických lokalit, jimž vévodí právě Babylón 136 kilometrů jižně od Bagdádu, Nimrud v Mosulu na severu, středověké muslimské město Sámarra či staré sumerské město Ur v jižní provincii Násiríja. Cestovní ruch začal umírat s mezinárodními sankcemi vyhlášenými proti režimu Saddáma Husajna v 90. letech a poslední vzdech vydal s invazí vedenou Spojenými státy v roce 2003. Ovšem s tím, jak násilí v posledních letech klesalo, představitelé cestovního ruchu začali doufat. Přesto od návštěvy prvních západních turistů v březnu 2009 Irák přivítal dosud pouze 165 zahraničních návštěvníků. |
"Věřím, že turisté jsou hladoví po návštěvě archeologických míst. Nezastaví je nic, jen bezpečnostní situace," upozorňuje Kais Husajn Rašíd, šéf komise pro památky a historické dědictví.
Víra je důležitější než bezpečnost
Mnohem úspěšnější je náboženská turistika. Poutníci se hrnou na významná místa, především do šíitských svatyní v posvátných městech Nadžaf a Karbalá. Víra je pro ně důležitější než bezpečnost.
Mluvčí ministerstva pro památky a cestovní ruch Abdaz Zahrá Talagání říká, že počet zahraničních náboženských turistů vzrostl z 360.000 v roce 2006 na milion a půl v loňském roce.
"Stav bezpečnostní situace náboženskou turistiku nezastaví. To je ideologická záležitost," prohlašuje Rašíd.
Babylón nutně potřebuje peníze
Trosky Babylónu - chrámy, divadla, cvičiště, brány a další budovy -
Národní muzeum v BagdáduMuzeum má klíčové postavení pro strategii přilákání turistů. Je v něm 23 sálů s expozicemi tisíce let starých artefaktů z asyrské, babylónské či sumerské kultury, další předměty se vztahují k islámským dějinám. Od částečného otevření v roce 2009 už se mu podařilo přivábit turisty - z Iráku i zahraničí. Zbývající části muzea by měly být otevřeny do června. |
I když jsou památky v Iráku proslulé, turistům se cesta příliš neulehčuje - hraniční přechody, letiště, železnice i silnice zůstávaly po desítky let bojů stranou zájmu. "Archeologické lokality jsou fakticky bez služeb," upozornil Talagání. "Když turista přijede, potřebuje mít kde si odpočinout, kde se najíst. Nic z toho tu není k dispozici." Ale ani investoři neprojevují přílišný zájem. "Navzdory žádostem a výzvám nenašli jsme investory, kteří by sem chtěli přijet a investovat," poznamenal Rašíd.
V Bagdádu je podle Talagáního zapotřebí stovka hotelů, některé provincie nemají jediný luxusní hotel. V šestici nejšpičkovějších hotelů v Bagdádu probíhá rekonstrukce kvůli summitu Ligy arabských států, který je plánován na konec března. V hotelu Babylón se hemží dělníci jako včeličky a je zavalený hromadami mramoru. Vláda na projekt vyčlenila 25 milionů dolarů.
Ekonomický poradce premiéra Abdul Hasan Anbakí upozornil, že cestovní ruch pro vládu zrovna prioritní není. Vláda se snaží oživit zemědělství a průmysl a stabilizovat bezpečnost.