7. února 2014 6:30 Lidovky.cz > Cestovaní > Cestopisy

Island: Pohádková země,
která si podmaní každého

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Vodopádů je na Islandu takřka bezpočet. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vodopádů je na Islandu takřka bezpočet. | foto: Jakub Freiwald
Každý, kdo někdy zavítal na Island, se vracel s nezapomenutelnými zážitky. A nejinak tomu bylo i v mém případě. Magie téhle země totiž člověku hodně rychle učaruje. Jedny z největších ledovců na světě, geotermální prameny nebo stále aktivní sopky – to je jenom výčet z toho, co na Islandu můžete nalézt.

Dominantou téhle nevelké země, nacházející se uprostřed Atlantiku, je bezesporu příroda. Kromě toho se ale vyplatí znát i několik základních informací. Z Prahy se sem létá jenom v létě, je tu téměř nulová kriminalita, a když se místním něco nelíbí, obsadí Parlament. Poslední tvrzení je samozřejmě nutno brát s rezervou, za posledních několik set let se to však stalo častěji, než by průměrný Středoevropan očekával.

Polární záře vás vyvede z míry

Prvním místem, které po příletu pravděpodobně navštívíte, je hlavní město Reykjavík. Pokud přiletíte večer a budete mít štěstí, svoji první polární záři spatříte už cestou z letiště. Většina z vás ji pravděpodobně už někdy viděla na fotkách, setkání tváří v tvář se to však ani zdaleka nevyrovná.

I malá záře totiž dokáže člověka vyvést z míry nebo minimálně alespoň příjemně překvapit. Během vteřiny se z ničeho nic objeví, chvilku si poletuje nad hlavami a hraje všemi barvami a pak zase rychle zmizí. A když to náhodou nevyjde cestou z letiště, vězte, že příležitostí bude ještě bezpočet.

Reykjavík, ve kterém žijí tři pětiny Islanďanů, v překladu znamená "kouřová zátoka." Zajímavostí je, že jde, kromě druhého největšího města Akureyri, o jediné místo na ostrově, kde najdete semafory. Byť největší islandská metropole disponuje mnoha zajímavými památkami, patrně to nebude hlavní důvod, proč vážit cestu na tenhle osamocený ostrov.

Tím důvodem je totiž příroda a obrovská koncentrace jejího bohatství. Tak obrovská, že hned kousek za největší islandskou metropolí se nacházejí nekonečné pláně v okolí Severoatlantického zlomu.

Na první pohled exotický jev ve skutečnosti vypadá jako hodně dlouhá a ne příliš hluboká skalní průrva obklopená typicky severskou krajinou plnou nízkých keřů, mechu, nejrůznějších potůčků a vodopádů.

Jde o jediné místo na světě, kde tenhle zlom vystupuje na povrch. Jinak totiž leží na dně oceánu. Na první pohled exotický jev ve skutečnosti vypadá jako hodně dlouhá a ne příliš hluboká skalní průrva obklopená typicky severskou krajinou plnou nízkých keřů, mechu, nejrůznějších potůčků a vodopádů.

Padající štěstí

Vodopády odjakživa fascinovaly lidskou pozornost. Nebo alespoň tu moji, pokud by měl někdo s tímhle značně generalizujícím tvrzením problémy. Dost možná tímhle syndromem trpím od doby, kdy jsem navštívil Niagarské vodopády. Rozdíl mezi nimi a těmi na Islandu je především v jejich množství.

Vzhledem k velkým ledovcům, zvrásněné krajině a minimálním zásahům člověka tu na vodopády narazíte takřka na každém rohu. Je jich dokonce tolik, že část z nich nenajdete na mapě ani v turistických průvodcích. Jak se říká, kdo hledá, najde.

Při prvním pohledu na Gullfoss, nacházející se pár stovek kilometrů severně od Reykjavíku, se mi chtělo brečet štěstím. Tisíce litrů průzračně zelené vody tu s ohlušující pompou padá z výšky více než dvaceti metrů do dlouhého kaňonu.

Byť největší islandská metropole disponuje mnoha zajímavými památkami, patrně to nebude hlavní důvod, proč vážit cestu na tenhle osamocený ostrov. Tím důvodem je totiž příroda a obrovská koncentrace jejího bohatství.

Přitom stačilo málo a celá oblast mohla být doslova pod vodou. Na začátku dvacátého století totiž dostal jeden podnikatel nápad, že na místě vodopádu vybuduje obří vodní elektrárnu. Místním se to přirozeně nelíbilo, proto dcera zdejšího farmáře Sigrídur Tómasdóttir vyburcovala obyvatele ostrova k akci. Společně obsadili Parlament a donutili vládu, aby prodej vodopádů zrušila a vyhlásila oblast za národní park. I když se jedná o jeden z těch známějších vodopádů, při mé návštěvě nás tu bylo všehovšudy osm. Nepochybně jedna z výhod návštěvy Islandu mimo letní turistickou sezónu.

Vodopádů je na Islandu takřka bezpočet a i já jsem tak během svého krátkého putování ještě na několik z nich narazil. Například Seljalandsfoss, jehož sílu člověk pozná až v momentě, kdy se pod ním projde. Skógafoss, který už z dálky zaujme duhou, která je tu často k vidění. Anebo třeba Glymur, jež by se dal v překladu přeložit jako "roura". Roura proto, že padá z výšky téměř dvou set metrů do úzké skalní průrvy a dostat se k němu tak člověka stojí značné úsilí.

Skógafoss už z dálky zaujme duhou, která je tu často k vidění.
Vodopády odjakživa fascinovaly lidskou pozornost. Nebo alespoň tu moji, pokud by měl někdo s tímhle značně generalizujícím tvrzením problémy.

Spící nebezpečí

Celá země je z geotermálního hlediska velmi aktivní. Na mnoha místech tu proto můžete nalézt různě velká geotermální pole. Jedním z nich je i Geysir. Pokud si říkáte, že vám tenhle název něco říká, nejste daleko od pravdy. Podle tohohle místa jsou totiž pojmenované všechny do vzduchu tryskající sloupy vody na světě – gejzíry.

Kdysi tu jeden takový gejzír pravidelně chrlil obrovská kvanta vody do výšky osmdesáti metrů. Místním to ale nestačilo a snažili se stimulovat jeho činnost tím, že do něj lili hektolitry mýdlové vody. Místo zvýšení frekvence tryskání však docílili pravého opaku a nyní se probouzí k životu v nepravidelných intervalech zhruba jednou za rok.

Celá země je z geotermálního hlediska velmi aktivní. Na mnoha místech tu proto můžete nalézt různě velká geotermální pole.

Geotermální aktivita se projevuje mimo jiného i zvýšenou sopečnou činností. Pod celým ostrovem se nachází velké množství více, či méně aktivních sopek. Jenom pod ledovcovým masivem Vatnajökull, který jsem měl možnost navštívit, se jich nachází sedm. Nejznámější jsou Bardarbunga a Grímsvötn.

Grímsvötn se společně s Heklou řadí mezi nejaktivnější sopky na Islandu vůbec. Naposledy o sobě dala vědět v roce 2011, kdy svojí erupcí částečně ochromila leteckou dopravu na Islandu a nad částí západní Evropy. Zajímavostí je, že tato erupce byla zhruba desetkrát silnější, než o rok dříve nechvalně známá Eyjafjallajökull. Popílek Grímsvötn byl ale hrubší a rychleji klesal k zemi, proto neměl tak drastické důsledky pro zbytek Evropy.

Kolem dokola celého ostrova vede jenom jedna jediná silnice. Anebo možná dálnice, v místních poměrech v tom není moc velký rozdíl. Jedna jediná proto, že ve vnitrozemí panují natolik nehostinné podmínky, že není obývané ani domorodci. Neobvyklé tu nejsou písečné bouře, sopečné výbuchy ani rozvodněné ledovcové řeky.

Neobvyklé tu nejsou písečné bouře, sopečné výbuchy ani rozvodněné ledovcové řeky. Ty vznikají každoročně na jaře, kdy ledovce odtávají a valí se vstříc mrazivým vodám Atlantiku. Tomu místní přizpůsobili i stavbu mostů, které jsou konstruovány tak, aby mohly být v případě stržení opět rychle postaveny.

Ty vznikají každoročně na jaře, kdy ledovce odtávají a valí se vstříc mrazivým vodám Atlantiku. Tomu místní přizpůsobili i stavbu mostů, které jsou konstruovány tak, aby mohly být v případě stržení opět rychle postaveny.

Ledové království na březích Atlantiku

Až za polární kruh

Autor článku pravidelně vyráží na výpravy do netradičních destinací, na svých cestách natáčí videa, fotografuje a sepisuje příspěvky na blog. "V rámci cesty na Island jsme společně s dalšími třemi dobrodruhy vyrazili i dál za polární kruh, do Grónska. O tom ale zase někdy příště. Pokud nechcete čekat, podívejte se na blog z celého putování," láká.

Fenoménem islandské přírody jsou bez pochyby také ledovce. Nejznámější z nich, Vatnajökull, svojí rozlohou, dosahující více než 8000 km2, zabírá téměř 10 % celkové rozlohy země a řadí se tak k největším pevninským ledovcům na světě.

Průměrná tloušťka jeho ledu dosahuje téměř 500 metrů a v některých místech může být i dvojnásobná. Pod velkou částí ledovce se nachází obrovské sladkovodní jezero, které se díky četné geotermální aktivitě a dalším vlivům neustále zvětšuje. Na druhé straně, na vrcholu, turistům nepřístupné sobí a losí rezervace.

Byť největší islandská metropole disponuje mnoha zajímavými památkami, patrně to nebude hlavní důvod, proč vážit cestu na tenhle osamocený ostrov. Tím důvodem je totiž příroda a obrovská koncentrace jejího bohatství.
Byť největší islandská metropole disponuje mnoha zajímavými památkami, patrně to nebude hlavní důvod, proč vážit cestu na tenhle osamocený ostrov. Tím důvodem je totiž příroda a obrovská koncentrace jejího bohatství.

Ledovec, kromě území, na kterém se rozkládá, formuje i své bezprostřední okolí. Táním ledu vznikají nejrůznější vodopády, potoky, či celá ledovcová jezera. Jedním z nejimpozantnějších ledovcových jezer je pravděpodobně Jökulsárlón. Nachází se v místě, kde se ledovec střetává s břehy Atlantského oceánu. Na jedné straně jezero plné ledových ker různých tvarů a velikostí.

Na straně druhé kilometry dlouhá pláž plná vyplavených, zářivě modrých ker. Kry neustále připlouvají a odplouvají, aby se později mohly rozpustit v bouřlivých vodách Atlantiku. Díky tomu každý den přilehlá ledovcová pláž kompletně mění svoji tvář. Pro někoho skvělý zážitek, pro mě jedno z mála míst a okamžiků, kdy mi neplánovaná koupel v ledové vodě přišla jako docela dobrý nápad.

Průměrná tloušťka jeho ledu dosahuje téměř 500 metrů a v některých místech může být i dvojnásobná. Pod velkou částí ledovce se nachází obrovské sladkovodní jezero, které se díky četné geotermální aktivitě a dalším vlivům neustále zvětšuje.

Nejkrásnější výhled na světě

Poslední dvě místa, která jsem během své návštěvy stihl navštívit a která určitě stojí za zmínku - dračí skály Reynisdrangar a o několik kilometrů dál Dýrhólaey. Podle některých místo s nejkrásnějším výhledem na světě. Těžko srovnávat, jeho atmosféra si mě ale podmanila takřka okamžitě.

Všudypřítomné racčí kvílení, neúnavné vlnobití oceánu o skály a vedle se tyčící samozvaná Brána Islandu. Pokud tohle místo zastihnete pod rouškou západu slunce stejně jako já a na chvilku uvěříte místním legendám, nepřijde vám ani tak nereálná představa dopravního letadla prolétávajícího otvorem ve skále. Údajně se tam totiž bez problémů vejde.

Magie Islandu člověku hodně rychle učaruje. Všudypřítomné racčí kvílení, neúnavné vlnobití oceánu o skály a vedle se tyčící samozvaná Brána Islandu.

Na Islandu je nejkrásnější fakt, že rozmanitost a velkolepost tamního přírodního bohatství je natolik nezměrná, že i tenhle výčet jej charakterizuje jen z malé části a přesně koresponduje s faktem, že jsem na ostrově strávil pouhých šest dní. V kombinaci s pohostinností místních obyvatel je to myslím dostatečný argument proto, abych se tam co nejdříve opět vrátil. Obávám se totiž, že to nejlepší na mě teprve čeká.

Jakub Freiwald
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.