27. července 2015 7:00 Lidovky.cz > Cestovaní > Aktuality

Malé rodinné restaurace v kouzelném
Zadaru. Jak utéct davům turistů?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Loď v přístavu Gaženica v chorvatském Zadaru. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Loď v přístavu Gaženica v chorvatském Zadaru. | foto: Ministerstvo námořnictví, dopravy a infrastrukturyLidovky.cz
Loni sem zamířilo téměř osm set tisíc Čechů. Chorvatsko ale bylo tradiční letní destinací už v dobách bývalého Československa a mnozí původně turisté tu našli svůj druhý domov. Stejně jako Slovenka Monika Sunara, která před dvaceti lety přesídlila do chorvatského Zadaru.

„Ještě pořád nám tu ale říkají paštikáři, přestože to už dnes neplatí tak jako kdysi,“ směje se Monika. „Je ale spousta Čechů, kteří mají ve zdejších přístavech své lodě, kupují tu nemovitosti a začínají zde podnikat,“ dodává.

Čeští turisté jsou rozptýleni po celé délce pobřeží a skoro každý už má nějaké to své místo, kam pravidelně vyráží. Co mimořádného nabízí podle Moniky Sunary právě Zadar? Kromě čistého moře a historického centra je to blízkost hned čtyř národních parků. Aněkolik pozoruhodných či příjemných míst, o kterých ne každý turista ví.

Město leží na pobřeží Jaderského moře a je pátým největším v Chorvatsku. Od Prahy ho dělí devět set kilometrů, což je kolem deseti hodin cesty autem. Monika Sunara se sem přistěhovala za manželem, a přestože si tamní život nemůže vynachválit, přiznává, že se jí stýská po její slovenské rodině. I proto tu se svou českou kamarádkou Barborou Veselič založila sdružení Oko Jadrana, jež sdružuje Čechy a Slováky žijící a pracující na území Dalmácie.

Zadarský gurmánský průvodce

Dalmátská středomořská kuchyně je zdravá, lehká, barevná a plná vitaminů. Ochutnat můžete ryby a mořské plody, zejména olihně a krevety, na nejrůznější způsoby. Zapomenout byste neměli ani na ovčí sýry z Pagu, na vzduchem sušenou šunku a samozřejmě zdejší velmi jemný olivový olej.

Nabídka restaurací a kaváren v Zadaru a okolí je veliká. Chcete-li poznat opravdové Chorvatsko, volte malé rodinné hospody (chorvatsky konoby – toto slovo mají zpravidla i ve svém názvu). Ceny jsou sice o něco vyšší než u nás, ale ne zase o tolik, aby si člověk nechal tuhle autentickou ochutnávku ujít.

PĚT CHORVATSKÝCH MÍST, KTERÁ STOJÍ ZA NÁVŠTĚVU

  • Hrad kousek od hranic Pokud patříte k milovníkům historie, udělejte si při cestě na pobřeží zastávku na hradě Trakoščan, který je považovaný za jeden z nejkrásnějších v Chorvatsku. Najdete ho 21 kilometrů od Macejlu při přejezdu slovinsko-chorvatských hranic. Neogotická památka stojí na kopci nad jezerem a obklopuje ji rozlehlý přírodní park v anglickém stylu.
  • Sladko-slané moře Hned pod národním parkem Paklenica se rozkládá miniaturní Novigradské moře, jakési mořské jezero teplejší než Jadran. Míchá se v něm mořská voda s vodou řeky Zrmanji, vyhledávané milovníky divokých vod, a je plné ryb, škleblí a slávek. Kromě historického Novigradu stojí za návštěvu kavárny a konoby městečka Posedarje, kde lze ochutnat místní specialitu, posedarský pršut.
  • Vodní hrátky na Istrii Nedaleko jiného Novigradu, na Istrii, v červnu otevřeli nový akvapark – Istralandii. Vodní plochou o rozloze 4,5 hektaru a řadou atrakcí má patřit k největším v této části Evropy. Najdete tu skluzavku vysokou 27 metrů, obří bazén s vlnami a více než kilometr toboganů pro děti i dospělé. Celodenní vstupné pro rodinu se dvěma dětmi vyjde v přepočtu na 1600 korun.
  • Kololodí po ostrovech Jak přibývá lidí se zájmem o aktivní dovolenou, rozrůstá se i nabídka turistických možností. K nejvyhledávanějším způsobům, jak poznat Chorvatsko za pohybu, patří kololodě. Lodě slouží ke spaní a k přepravě z ostrova na ostrov, ty se pak objevují ze sedel bicyklů. Týden s polopenzí vyjde zhruba na 16 tisíc.
  • Slané ostrovní laguny S kolem se vyplatí vyrazit i na jihodalmatský Mljet, ostrov porostlý borovicovým, dubovými a cedrovými háji. Kolo si zde můžete půjčit, ostrov křižuje řada cyklostezek. V centru národního parku v severozápadní části ostrova leží dvě jezera propojená s mořem. Po koupání ve slaných lagunách zajeďte na ostrov uprostřed jednoho z nich a navštivte tu klášter z 12. století.

Monika s Barborou si oblíbily restauraci Foša u starých městských hradeb. „Připravují vynikající ryby, ale je to tu trochu dražší,“ říká Monika Sunara. Levnější volbou je Restaurant Bruschetta v ulici Mihovila Pavlinoviče, kde si kromě středomořské kuchyně dáte dobrou pizzu. „Zaručeně nejlepší gril široko daleko má Konoba Rafaelo v části města Borik,“ shodují se kamarádky.

Z cenově přijatelnějších doporučují hospůdku Stomorica ve stejnojmenné ulici ve starémměstě Zadaru – pro posezení se sklenkou vína a proslulým dalmátským pršutem. Stejně chutně vám tu ale připraví i mořské plody nebo hovězí. Jako dezert si dejte dalmátský pudink s karamelem, kterému se tu říká rožata. Další tip potěší zejména rodiny s dětmi vyžadujícími pizzu. V rodinné restauraci Šime, která poprvé otevřela už v roce 1981, ji samozřejmě pečou v té správné peci. Mají tu ale také široký výběr masa a rybích pokrmů a možná i proto, že není přímo v centru, za přívětivé ceny. Pizzerii Šime najdete v ulici Matiji Gubce.

Když chtějí Monika s Barborou posedět při kávě nebo si dát drink s přáteli, nejčastěji navštěvují plážové baryBamboo v letovisku Puntamika neboHitch na pláži Kolovare. Tady se také pořádají diskotéky a stahují se sem mladí. Přímo kultovní jsou prý v centru města kavárny Atrij, Toni nebo Džina.

Až se přiblíží doba návratu, jako suvenýr z dovolené dobře poslouží sladký likér maraschino, který se vyrábí přímo v Zadaru. Ostatně hlavní surovině, ze které se vyrábí, višni marasce, se nejlépe daří právě v zadarské oblasti. Vína a olivový olej kupují Monika s Barborou jen od známých. „Nejlepší olivový olej má pan IvicaVlatkovič,“ upřesňuje Barbora Veselič. Pokud si budete chtít koupit dobré víno, ptejte se po Postupu, Plavaci, Malvaziji nebo Graševině, vynikající jsou také vína z ostrovů Hvar, Pelješac nebo Krk. 

Jadranské hodiny tikají o polovinu pomaleji

V sezoně se ve městě připravte na hektickou dopravu, množství aut a zácpy. Neparkujte, kde nemáte, botička a odtah auta je v Zadaru celkem běžný rituál, stejně tak nemají Chorvati rádi telefonování za volantem: můžete za ně dostat pokutu zhruba 1800 korun.

„Při vyjednávání vám pomůže základní znalost chorvatštiny, ta místní potěší a jsou pak vstřícnější. Platí to třeba i při smlouvání na tržnici,“ radí Barbora Veselič. Kromě nepřehledné dopravy ale vládne v Zadaru spíš klid a pomalé tempo. „Na všechno je dost času, schůzka ve dvě začíná většinou ve čtvrt na tři. Přijdeme za hodinu znamená, že se uvidíme za hodinu a půl. Někdy tomu říkám jadranský čas,“ popisuje Monika Sunara.

Zadar s osmdesáti tisíci obyvateli potěší milovníky historických památek, v samotném centru je jich hned několik. Neměli byste minout monumentální románskou katedrálu sv. Anastázie, Pevninskou bránu nebo kostel sv. Donáta.

Letecká trasa Praha - Maribor - Plitvice nabízí především přírodní krásy. Jadran, ale i skalnaté hory a průzračná jezera přivedou do Chorvatska téměř milion Čechů ročně. Pohled z nebes dominanty chorvatské krajiny ještě zvýrazní. A za vidění stojí i snímky z Česka, kde výlet začal.
Rovinj

K příjemným procházkám vybízí také zadarské pobřeží. Kousek od přístavu výletních lodí najdete Mořské varhany a Pozdrav slunci od Nikoly Bašiče, které přitahují pozornost turistů. Mořské varhany tvoří několik řad schodů směřujících do moře, na které „hrají“ vlny prouděním skrz zabudované trubky a vytlačováním vzduchu. Neobvyklé tóny jsou slyšet po celé promenádě. Obrazový doprovod, zejména při západu slunce, vytváří Bašičův Pozdrav slunci. Tvoří jej skleněné desky, jež reagují na sluneční paprsky a vytvářejí zajímavé světelné tvary.

Praktické informace

  • Jak tam dojet Nejpohodlnější, i když nejdražší cesta z Prahy na dalmátské pobřeží vede přes Brno a Mikulov, v Rakousku přes Vídeň a Graz, ve Slovinsku přes Maribor a v Chorvatsku pak přes Macelj a Záhřeb až k pobřeží. Pokud pojedete na dva týdny, počítejte se dvěma desetidenními rakouskými dálničními známkami po 252 korunách, s měsíční slovinskou za 900 korun, v Chorvatsku se pak platí mýtné cca 40–50 kun za 100 km. Slovinské dálnici se dá vyhnout nepříliš komfortní a o něco časově náročnější cestou okreskami přes Mureck, Lenart a Ptuj. Nejlevnější (platí se jen slovenská dálniční známka – měsíční za 420 korun – a mýtné v Chorvatsku), ale nejdelší a nejméně komfortní cesta pak vede přes Bratislavu, maďarské Szombathely a slovinskou Lendavu.
  • Do Dalmácie se můžete dopravit nejen autem. Zpáteční jízdenka na autobus (staví po celém pobřeží) stojí mezi 2000 až 2300 korun, zpáteční letenka (z Prahy se létá jen do Splitu) vyjde nejméně na 6000 korun. Jízda vlakem trvá kolem 24 hodin, zpáteční jízdné z Prahy do Splitu (jinam „turistické vlaky“ z ČR nejezdí) pro dva včetně poplatku za lůžka činí nejméně deset tisíc korun. Půjčení auta v Chorvatsku stojí na den kolem 1200 korun, využít lze i místní veřejnou dopravu, zejména celkem hustou autobusovou síť.
  • Orientační ceny (měna = kuna): zmrzlina: 24 Kč jídlo v restauraci: 220 Kč káva: 30 Kč pivo: 55 Kč voda v obchodě: 18 Kč chléb: 18 Kč Ceny za ubytování v chorvatských kempech začínají na 550 korunách za osobu a den, čeští turisté ale často volí ubytování u místních v apartmánech, za které se platí nejméně 1300 korun za noc.
  • Velvyslanectví ČR v Chorvatsku: Veleposlanstvo Češke Republike Savska cesta 41, 9. poschodí, 10 000 Zagreb Republika Hrvatska Tel.: 00385-1-6177246 E-mail: zagreb@embassy.mzv.cz web: www.mzv.cz/zagreb 

V poslední době v Zadaru vznikly kilometry nových cyklostezek; vyplatí se tak půjčit si tu kolo, elektrokolo nebo skútr a vydat se například přes Zaton, Nin až na ostrov Vir, v jehož zátokách se dá nejen vykoupat, ale i vyzkoušet potápění, a přitom turistů tu mnoho nepotkáte. 

Parky plné lidí...

V okolí Zadaru se rozkládají hned čtyři národní parky: Plitvická jezera, Krka, Kornati nebo Paklenica. Pokud se chystáte na návštěvu proslulých Plitvických jezer, vyplatí se je zařadit až jako jeden z bodů zpáteční cesty. Ze Zadaru jsou nejdál, asi dvě hodiny cesty autem. Počítejte ovšem stím, že v nejznámějším národním parku Chorvatska, který je na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO, rozhodně nebudete sami – a nejspíš dojde i na fronty.

Naopak nejblíž Zadaru, jen dvaačtyřicet kilometrů daleko, leží park Paklenica. Monika s Barborou jej doporučují pro horskou turistiku i nadšencům k horolezení.

Dvaadvacet kilometrů od Zadaru, ve Vrsi, můžete navštívit westernové městečko Bufalo Bill City, které potěší hlavně děti. V budovách ve stylu Divokého západu se dozvědí, jak žili kovbojové. Vstupné pro dospělého vyjde zhruba na 126 korun, dětské do 12 let na 90 korun, návštěvníci do pěti let neplatí nic.

Příznivci adrenalinu by neměli vynechat návštěvu Adventure Parku Kožino, který leží asi pět minut jízdy na sever od Zadaru. Více než stovka různě obtížných lanových atrakcí je určena pro rodiny s dětmi od čtyř let. Okolní borový les zajišťuje příjemný chládek i během dne. Vstupné vychází na 324 korun za osobu, dospělý jako doprovod zaplatí 162 korun.

... a ostrovy klidu

Pokud vyhledáváte místa, kam nemíří turistická procesí, rozjeďte se do měst a ostrovů v okolí Zadaru. „Každé městečko na pobřeží má své kouzlo,“ tvrdí Monika Sunara a upřesňuje: „Navštivte Nin, kde stojí nejmenší katedrála na světě, zajeďte si do Biogradu na Moru, který obklopují dvě zátoky, líbit se vám bude i na nedalekých ostrovech Dugi otok, Iž, Silba, Rava nebo Pašman.“ Například na malý Iž, který zabírá jen necelých osmnáct kilometrů čtverečních, se turisté příliš nehrnou, to spíš místní si sem vyjedou na víkend. Pokud budete mít štěstí, nechají vás nahlédnout do svých domovů – a třeba vám ukážou, jak vyrábějí olivový olej.

Každý z ostrovů v blízkosti Zadaru má co nabídnout. Co je spojuje, je absence masového turismu, kterým oplývá chorvatské pobřeží. Na ostrovy vás zaveze zdejší dobře fungující linková lodní doprava.

Monika Sunara a Barbora Veselič

Monika Sunara

Pochází ze slovenského Martina, do Zadaru se provdala před dvaceti lety. Vede realitní kancelář, k tomu překládá z chorvatštiny do češtiny i slovenštiny. Se svou kamarádkou Barborou Veselič založila sdružení Oko Jadranu, jehož cílem je rozvíjet chorvatsko-česko-slovenské vztahy.

Barbora Veselič

Absolventka germanistiky a lingvistiky na FF UK pochází ze Znojma. Do Chorvatska se poprvé dostala jako delegátka cestovní kanceláře, během pobytu pak na Istrii poznala svého manžela. V Zadaru žije deset let, pracuje v realitní kanceláři a překládá.

Eva Fryšarová, autorka je spolupracovnice redakce
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.