Konec blokády Kuby nepřinese lidem blahobyt, říká cestovatelka |
Se zápasy bojových kurů je to na Kubě jako s každou další zábavou, která potenciálně přináší výdělky. Existuje několik státem ovládaných „arén“, kde majitelé kohoutů registrovaní ve státním podniku pro zvířenu a květenu mohou přihlásit své svěřence do klání pořádaných pod hlavičkou havanského klubu kohoutích zápasů. Sázení je tu přísně zakázáno a soutěžní výhra připadne z valné části klubu a funkcionářům.
Pak jsou tu však daleko četnější neoficiální arény v restauracích či jednodušších přístřešcích často dále od centra Havany či jiných měst. Probíhají tu nepovolené - ale úřady většinou tiše tolerované - turnaje.
„No, určitě to není povoleno, ale nemyslím, že by to bylo přímo zakázáno,“ popsal televizi CNN pololegální charakter těchto podniků třiadevadesátiletý Tono Torrente, který své kohouty do zápasů přihlašuje pravidelně.
Vládě se nelíbí, že se při soutěžení často protočí nemalé peníze na sázkách, což přímo zakazuje kubánský zákon. Kohouti tu ale byli před Castrem a budou tu pořád, míní spolu s řadou ostatních nadšenců Torrente, který pamatuje boje vycvičených kurů od raného dětství dávno před komunistickou érou. Režim však jako v případech mnoha jiných aktivit ponechává bídně placeným, většinou státem zaměstnávaným lidem přivýdělky, které jim často umožní vyhnout se chudobě.
Než majitel dostane svého kohouta do arény, čeká opeřence série úkonů nikoli nepodobná zápolení sportovců. Nejprve musí absolvovat vyšetření u veterináře, pak ho čeká vážení, podle kterého je mu přidělena kategorie, v níž bude zápasit. Když s ním majitel absolvuje registraci, je mu na každou nohu pomocí vosku a drátů přidělána ostruha, aby byl účinek boje co nejsilnější. Pak si může jít počkat na svou chvilku slávy mezi houf dalších. Někteří vezmou kohouta do ruky a před zápasem jej nepustí, další ho přivážou na dvorku za arénou.
Samotný boj trvá většinou několik minut. Kohout dostane jednu šanci během turnaje: buď zvítězí a majitel se kromě výhry dočká poplácávání od nadšeného davu, nebo si ho poraženého odnesou a může zkusit štěstí příště. „Z části je to technikou, z části jde o štěstí. Popravdě, štěstí je důležitější,“ přiznal Torrente.
  |
I když se na Kubě objevují hlasy, že by se drsná zábava měla kvůli krutému zacházení se zvířaty podobně jako v jiných zemích zakázat, jsou spíše ojedinělé. Zastánci tvrdí, že kohoutí zápasy ke Kubě patří stejně jako rum nebo doutníky a bez těch by si přece ostrov nikdo představit nedokázal.
