V agentuře vám nejprve pustí film, jak se máte zachovat, když dojde k maléru. Na rozdíl od instrukcí v letadle, které nejen že už vůbec neposloucháte, ale dokonce vás ruší při četbě vaší prázdninové knihy, tady posloucháte velmi pozorně a začnete být mírně nervózní.

Pak se vsunete typickým kruhovým otvorem do žlutého plavidla, přičemž vám udělají erární fotku. Optimistická stevardka vám představí kapitána i pomocníka a pak vás vybídne, abyste koukali nejen z okénka, ale i na monitor, na kterém je přesně vidět, jak se ponorka potápí a kdy se nad ní zavře hladina.

Pohlednice z cest na větší mapě

Mořské dno tu není nikterak překvapivé, sopečný písek, občas rybka. Vše se změní, když klesnete do hloubky 37,5 metrů, ponorka zastaví a předem připravený potápěč naláká na kus žvance mraky ryb všeho druhu, včetně obrovské manty. Zapochybujete, zda není umělohmotná, ale její ladné pohyby vás ujistí, že je živá a ráda se předvádí.

Pak ještě pohled zpestří několik vraků obrostlých řasami a po slabé hodince se za zvuků písně Yellow Submarine vynoříte. Spokojení, že jste to přežili, a že přebíráte další diplom do šuplíku, zapomenete, že celá tahle sranda stála 52 eur a přidáte dalších 8 za fotku v úhledném rámečku.