Po ohlášení jeho výstavby v těsném sousedství nejznámějších památek britské metropole mnozí obyvatelé soudili, že radnice se musela asi pomátnout. "Ruské" kolo však brzy slavilo značný úspěch a dnes je nejvyhledávanější placenou atrakcí v Británii.
Nejvyšší kolo v Evropě bylo pokřtěno před deseti lety, 31. prosince 1999.
Za den se na atrakci sveze 15 000 lidí
Stavba na jižním břehu Temže byla jedním z magnetů oslav příchodu nového milénia (zájemci se na kole mohli kvůli technickým problémům poprvé svézt ale až v březnu 2000) a původně měla stát jen dočasně. Dnes je však zřejmé, že atrakce v Londýně zakořenila. Za den se na ní protočí až 15 000 milovníků adrenalinu. Po večerech pak mohou firmy v jednotlivých "kapslích" pořádat večírky se šampaňským nebo reklamní akce. Kolo je čtvrtou nejvyšší stavbou v Londýně - nedaleký Big Ben v sousedství se například rázem proměnil v trpaslíka.
"Kolo tisíciletí" nese 32 klimatizovaných kabin, z nichž každá pojme až 25 lidí. Stroj je neustále v pohybu, točí se však velmi pomalu, takže turisté nasedají za jízdy. Během třicetiminutové projížďky se mohou pokochat pohledem na Londýn a jeho okolí. Kdo má opravdu štěstí na pěkné počasí, může vidět nedaleký královský hrad Windsor nebo dohlédnout až k moři. Oko je také jediným místem, odkud lze spatřit všech sedm slavných londýnských fotbalových stadionů. Mimo jiné i díky tomu, že kabinky umožňují plný výhled 360 stupňů.
Součásti byly dodány i z České republiky
Dvouletá realizace kolosu vysokého 135 metrů a vážícího 1500 tun byla mezinárodním dílem. Součásti byly dodány z několika zemí včetně České republiky. Zásluhu na tom měla plzeňská Škoda, která vyrobila srdce celého kola - středovou osu pro upnutí lan a kotvicí patky. Celkové náklady na atrakci přesáhly 70 milionů liber a hodnota zakázky Škody Steel, dceřiné společnosti Škody Plzeň, činila několik desítek milionů korun. O realizaci Londýnského oka se zasloužily společnosti British Airways a kancelář Marks Barfield Architects.
Zábavní kolo drželo dlouho světové prvenství ve velikosti. Nyní to však už neplatí - primátem se totiž pyšní asijský Singapur. V něm se od roku 2008 točí obr přezdívaný Singapurský letec vysoký 165 metrů. Z jeho nejvyššího bodu je možný výhled i na sousední Malajsii a Indonésii. Druhou v žebříčku je stošedesátimetrová Hvězda Nan-čchangu (2006) stojící v parku v tomto čínském městě. Londýnské oko, symbol plynutí času či koloběhu života, kterému ročně neodolá na 3,5 milionu návštěvníků, je pak třetím v pořadí.
