Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Maledivci nás milují. Podle nich jsme milí, čistotní a bohatí, říká Češka

Češi v cizině

  6:51
Lucie Mohelníková si vzala Maledivana a žije střídavě na Maledivách a v Česku. Protože pracuje v cestovním ruchu, nijak ji to neomezuje.

Lucie Mohelníková foto: Archiv Lucie Mohelníkové

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování?
Moje první návštěva Malediv byla v prosinci 2009, kdy jsem letěla na dovolenou. Dovolená to byla neplánovaná. A hlavně Maledivy nikdy nebyly můj sen. Snila jsem o Seychelách, kde jsem mimochodem ještě nebyla, ale osobně, právě z Malediv, znám jeden známý seychelský fotbalový tým. Po první návštěvě Malediv, tenkrát ještě v resortu, protože zrovna koncem roku 2009 byl schválen zákon o nové možnosti cestování i na obydlené lokální ostrovy, jsem se do Malediv zamilovala. Když jsem se vrátila do Čech, chtěla jsem do ráje znovu. Postupně jsem začala pátrat po informacích na internetu a na sociálních sítích, kde jsem se díky fotografiím z prvního pobytu seznámila s dalšími místními obyvateli, než kolik jsem jich osobně poznala z prvního pobytu. Rok na to jsem do ráje letěla znovu. Dnes mohu s klidným svědomím říct, že jsou Maledivy mým druhým domovem a mám zde pomalu více kamarádů, než v Čechách.

Naplno se věnuji mému cíli, a sice ukázat co nejvíce Čechům a Slováků, že Maledivy nejsou jen dovolenkovou destinací pro pár nejbohatších, ale že si ji za rozumnou cenu může dopřát prakticky kdokoli. Ani finanční ani jazykové překážky již nejsou problém. Dovolená na lokálních ostrovech vám nabídne stejné zážitky, jaké vídáte na fotografiích, průzračnou vodu a bílý písek, ale za cenu dovolené v Itálii.

Lucie Mohelníková

Lucie Mohelníková je provdaná za Maledivce, prozatím bezdětná. Je ze tří čtvrtin Češka a ze čtvrtiny Slovenka, pocházející z malebného Potštejna ve Východních Čechách. V nedalekém Rychnově nad Kněžnou, kde žila osm let, se věnovala amatérské fotografii a organizaci různých společenských akcí.

Nyní střídavě žije v Praze a na Maledivách a posledních pět let zasvětila podnikání v cestovním ruchu, od plánování a prodeje pobytů na Maledivách, přes tvorbu projektů a webových prezentací,online marketing, fotografování destinací, až po doprovázení klientů jako průvodce dobrodružných poznávacích okruhů v tropickém ráji. Je majitelkou české cestovní agentury „other way holiday“ a maledivské společnosti „OWH Collection“.

Lidovky.cz: Co vám nejvíce utkvělo v paměti?
První, co mi utkvělo v paměti, byla ohromná facka horka, která mě udeřila do obličeje, když posádka otevřela dveře letadla. Na horký tropický maledivský vzduch a horko z motorů letadla asi nezapomene nikdo, kdo na Maledivy přiletí poprvé a nikdy nebyl v jiné tropické destinaci. Dnes už mě to nepřekvapí, ale to „poprvé“ si budu pamatovat do konce života. Další, co mám v paměti a na fotkách, už dnes neexistuje. Na Maledivách se vše mění doslova z hodiny na hodinu. Na místních mám ale ráda široký úsměv od ucha k uchu, nesmírnou pohodu, která přechází k lenosti až laxnosti. Kdo by taky v tom horku makal jako šroub, že?

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazila? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
S ničím. Stačí být dostatečně informován, respektovat místní zvyky a mít zdravě prořízlou pusu. Že jsem žena, která rozumí mužům, a je na stejné úrovni i pozici jako oni. A také, že dokážu sníst více pálivých chilli než místní.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Kdo by nechtěl, Čechy jsou krásné! Bez dobře vychlazeného českého piva, kvalitních vepřových nebo hovězích párků a kvalitních mléčných výrobků si život nedokážu představit. Hlavně také bez rychlého internetového připojení, které ke své práci potřebuji jak sůl. Maledivy jsou pouze dovolenkovým rájem, budu se sem chtít vracet znovu a znovu. Čím ale Maledivy nejsou? Rájem pro život. Ani sami místní na Maledivách žít nechtějí a spousta z nich ani nežije. Mnoho Maledivců žije v Anglii, se kterou je pojí historické vazby. Další žijí různě v Evropě, v Německu, Rakousku, Švýcarsku, ale i u nás, na Slovensku a v Polsku. Maledivce najdete i v USA a také v Austrálii, Malajsii, Indii a hlavně na Srí Lance. Srí Lanka je jejich takový druhý domov. Poměrně často tam létají za zdravotní péčí a vzděláním.

Lidovky.cz: Jaký je život na Maledivách?
Běžná realita není tak skvělá, jak si každý myslí. Chybí tu dostatečné vzdělání, zdravotní péče, kvalitní produkty, rychlý internet a další. Maledivy jsou sice známy jako jedna z deseti nejluxusnějších a nejdražších destinací na světě, ale na dovolenou, ne na běžný život. Každá mince má dvě strany. Můj život na Maledivách je takový, že jsem čtrnáct dní v kuse v hlavním městě Male, kde je horko, ruch a zápach z výfukových plynů. Od rána do večera jsem po schůzkách a za dva týdny, byť je všude kolem mě moře, se ani nevykoupu. Když už se konečně dostanu na inspekce na obydlené ostrovy, je to život víceméně „v kufru“.

Dhigurah, Alif Dhaal atol
Bikini pláž a výhled na ostrov Hulhidhoo. Thinadhoo, Vaavu atol.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí?
Opravdu hodně jídel. Maledivskou kuchyni miluji a také vařím, i když jsem v Čechách, ale... Ono jíst tři měsíce v kuse tuňáka a rýži... Jak už jsem zmínila, chybí mi pořádné párky, mléčné výrobky, svíčková a taková ta typická česká jídla.

Lidovky.cz: Uvařila jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Ano. Kuřecí řízek, hovězí guláš a kuřecí na žampionech. Na podzim se chystám na bramboráky. Chutnalo jim. Kuřecí řízek znají a podobně připravují tuňáka, hovězí guláš je prý jako hovězí kari, jen to málo pálí, přidávali si do něj chilli. A kuřecí na žampionech už na Maledivách také zdomácnělo. Na spoustu typických českých jídel se na Maledivách nedají sehnat suroviny. Když se náhodou sežene kvalitní surovina z Evropy, je desetkrát dražší než v Evropě. Standardní suroviny a pokrmy na obydlených ostrovech ale stojí stejně tak jako v Čechách. Jinak bych tam ani nemohla fungovat.

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Madedivci nás milují! Říkají o nás, že jsme nejvděčnější hosté. Docela se divím, když na internetu občas čtu, s čím jsou lidi schopni přijít, a co jsou schopni reklamovat. Například špatné počasí, rychle tající kostky ledu v nápoji, že je při odlivu v moři málo vody, anebo že je písek moc horký. Naši klienti s ničím takovým nikdy nepřijdou. Vždy jim říkáme pravdu a jsou dostatečně informovaní na to, aby na Maledivách „přežili“ bez problémů, a bez toho, aniž by uměli anglicky. Maledivci o nás říkají, že jsme velice čistotní v porovnání s jinými národy, nejsme vybíraví v jídle, skoro vůbec si nestěžujeme a jsme strašně milí. Prý jsme také rádi se vracející hosté. Akorát mě mrzí jedna věc, že si Maledivci myslí, že jsme velice bohatý stát, jelikož zrovna dva nejluxusnější a nejdražší resorty vlastní Češi. Prostě jakmile na Maledivách zmíníte, že jste z Česka, první co vykřiknou je: „Baros, Rosicky, Nedved, Cech!“ Na některých ostrovech, jakmile zmíníte, že jste z Čech, tak první, co kluci vykřiknou je: „Lucííí“.

Místní žena sklízí Taro neboli Kolokázii jedlou - Fuvahmulah, Gnaviyani atol.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Bohužel ano a právě jsem rudá vzteky. Politická stabilita je zásadní pro zdárný rozvoj cestovního ruchu, který tvoří hlavní pilíř tamní ekonomiky. Nemohu říct nic jiného, než „Kocourkov hadr“. Co se děje v Česku, je slaboučké jako čaj, který je uvařen ze sáčku již předtím pětkrát vylouhovaného. Politická kultura se ani moc neliší, politici jsou stejní všude na světě.

Češi v cizině

Sledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám.

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě".

Autor: