Maledivy tvoří více než tisíc korálových ostrovů ležících v Indickém oceánu. Díky bílým písečným plážím a průzračné vodě jsou vyhlášené jako turistický ráj na světě, který přitahuje převážně zámožnější návštěvníky.
Nejvyšší "hora" tohoto ráje však leží pouhé 2,3 metru nad hladinou moře; více než tři čtvrtiny území se dokonce nachází pod jeho hladinou. Podle současných předpovědí tak do roku 2100 souostroví pohltí oceán.
Mohammad Našíd, který zvítězil v loňských prezidentských listopadových volbách, se rozhodl s tímto problémem aktivně bojovat. Maledivy se tak mají během deseti let stát první zemí na světě, která nebude vypouštět do ovzduší žádné oxidy uhlíku. Vláda se zároveň začala poohlížet po příhodném území, kam by mohla v případě nebezpečí svůj stát přestěhovat. Jedná prý se státy jako je Srí Lanka, Indie nebo Austrálie. Řešení, které nemá v dějinách obdoby, by však bylo velice drahé.
Protože více než čtvrtina hrubého domácího produktu Malediv pochází z turistiky, napadlo místní politiky vybírat "zelenou daň". Prezident Našíd oznámil, že každý z asi 700.000 turistů, kteří na Maledivy ročně dorazí, zaplatí 3 dolary (asi 54 korun) za každý den pobytu. Průměrný návštěvník stráví na ostrovech tři dny. Každý rok tak vláda uspoří asi 6,3 milionu dolarů (asi 113 milionů korun). Daň však ještě musí schválit parlament.
Jednání o klimatických změnách na letošní prosincové konferenci v Kodani, která by měla nahradit Kjótský protokol, malý stát jako Maledivy ovlivní jen těžko. O to více však má však souostroví podle svého prezidenta v sázce. "Je to Indie, Čína, Brazílie a Spojené státy, kdo se musí přidat. Pokud se nedojde ke společné dohodě, nevyhraje nikdo," řekl Našíd.
