7. května 2016 6:07 Lidovky.cz > Cestovaní > Aktuality

Malý průvodce Bangkokem: 12 druhů
úsměvů, domky pro duchy a loterie

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Bangkok, Thajsko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bangkok, Thajsko | foto: Shutterstock
Do Thajska jsme letěli přes Dubaj, kde je obří letiště, na kterém se dá snadno ztratit. Všechno je tam nóbl, nabízí se i masáž pro unavené pasažéry. Na letišti v Bangkoku měl zase všechen personál roušky. Později jsme zjistili, že je tady nosí i strážníci, či obsluha v jídelně. Částečně je to obava z nemocí a částečně reakce na znečištěné ovzduší.

Při první procházce po Bangkoku jsme ochutnali kokosové mléko přímo z ořechu zakoupeného u pouličního stánku. Většina života se tady totiž odehrává na ulici, kde drobní prodejci nabízejí ovoce, zeleninu, hotová jídla, oblečení (někdy ho tam i šijí na šicím stroji), domácí potřeby, filmy a mnoho dalšího. To vysvětluje, proč tu tak snadno a náhle dochází k protestům. Není totiž nutné odtrhávat lidi od jejich privátního života v obýváku, stačí je pouze obejít na ulici.

Proč rozporuplné město?

Ulice jsou tu lemovány ošuntělými stánky, jezdí tu obyčejné vozíky chudých obchodníků, na ulici a pod nadjezdy leží bezdomovci a vedle toho jsou vchody do luxusních nákupních center. Na jedné straně se zdají Thajci prudérní (do chrámů musíme chodit zahalení), na druhou stranu jim nepřijde zvláštní vyrazit sem tam do nevěstince nebo nabízet erotickou masáž. Thajština údajně zná výrazy pro první, druhou, případně další „manželku“. Tím se dostávám k fungování thajské rodiny. Jsou to často právě ženy s malými dětmi, které žebrají na veřejných místech, a poznala jsem tu i ženy, které navzdory pokročilému věku děti nemají a už ani neplánují. Thajští muži se nezřídka nechávají buď z finančních, nebo náboženských důvodů přeoperovat na ženy.

Lidé, kultura, zvyky
Co jsem zatím měla možnost pozorovat, Thajci jsou klidní lidé, jejichž automatickou reakcí na všechny životní situace je úsměv. Prý tu existuje asi 12 druhů úsměvu včetně toho, který používají, když se jim nechce smát. Není to rychlý americký úsměv, ale pomalejší a jakoby vyrovnaný úsměv. Problém je, že někdy se Thajci usmívají nebo až smějí i v situacích, kdy nám to přijde nevhodné. Správce našeho domu se začal smát pokaždé, když jsem se ho ptala, kdy nám přijdou zapojit internet. Pro ně je to jakási obranná reakce, kterou volí, když nechtějí někoho urazit nebo s ním nechtějí vstupovat v konflikt. Při jednání s majitelkou bytu jsme seznali, že někteří bohatí Thajci jsou nesmírně pyšní a neustupují ze svých požadavků (ale celou dobu se u toho usmívají). Thajci se až na výjimky nerozčilují na veřejnosti, to by pak ztratili tvář. Za žádných okolností rovněž nikam nespěchají a nejsou nervózní.

Bangkok - cesta na Zlatou horu, na zvony je možné zazvonit

Další thajskou zvláštností je sanúk (česky zábava) jako přístup k životu. Oni se pořád tak různě škádlí, rozpráví spolu a užívají si život. Thajci jsou také od přírody šoumeni. Učitelé thajštiny dovedou rozesmát své žáky až k slzám úplně obyčejnými věcmi. Neustále totiž blbnou a doprovází výuku zábavnými scénkami. Když nám zapojovali v bytě televizi, přišel s technikem i kolega, který televizi vůbec nerozuměl. Sednul si na zem do tureckého sedu a žertoval s technikem, aby mu zkrátil dlouhou chvíli.

Velice záhy jsem narazila na problém dorozumět se, a to bez ohledu na jazyk. Myslím si, že hlavní bariérou totiž byly kulturní rozdíly. Zdá se, že Thajci mnohem méně využívají dorozumívání se „rukama nohama“. Stačilo totiž, že jsem na něco ukázala, a přestali mě poslouchat. Zdejší obyvatelé nemají ve zvyku na sebe mávat nebo jinak gestikulovat rukama. Vyloženým tabu je pomáhat si například při otevírání dveří nohama, které jsou považovány za nejméně čistou a důstojnou část těla. Problém může být i v mém pohlaví, neboť žena nemůže podle theravádového buddhismu (který zde převládá) dosáhnout nirvány. A kombinace žena a cizinka může být pro Thajce, kteří chovají turisty v úctě a mají z nich snad až strach, přímo vražedná.

Jak to chodí v Bangkoku?

  • Zatímco u nás každý chodí do solária a já byla od dětství vystavena posměchu pro svou pobledlost, zde bílá kůže vede.
  • Oslovují se tu křestními jmény, příjmení zavedli až ve 20. století. Také mívají přezdívky, často podle zvířat.
  • Po Bangkoku chodí spousta mnichů v oranžových saronzích. Sluší se, aby každý muž na část života odešel do kláštera, a matky si toho hodně cení, přestože se jich pak nesmí už v životě dotknout. Ženy se totiž nesmí dotýkat mnichů, ani jim nic podávat do ruky. Mniši mají přednostní místa v MHD. Ale podle některých zdrojů už to není, co to bývalo. A tak třeba mniši vyžebrají víc jídla, aby zbytek prodávali a měli z toho zisk.
  • Před každým domem je tzv. domeček pro duchy – to proto, aby duch nevstoupil do domu. Vypadá to jako malý chrám, nosí jim tam květiny, jídlo...Takový domeček má i banka nebo Mc Donald. Když se někdo někam přestěhuje a zjistí, že předchozí majitelé nedodržovali tuto tradici, musí tam přijít mnich a „vymýtit duchy“.
  • V Bangkoku funguje systém bikesharingu.
  • Tady se nevodí za ruku kluk a holka jako partneři, ale dvě holky jako kamarádky.
  • Existuje tu symbolika barev. Žlutá je barva pondělí – ten den se narodil král. Přiznivci krále proto nosí žluté košile. Na všech oficiálních budovách je thajská vlajka a královská vlajka ve žluté barvě. Královnina barva je modrá – barva pátku. Na kmenech stromů bývají uvázané barevné šátky, což s tím souvisí.
  • V určité hodiny během dne platí zákaz prodeje alkoholu.
  • Typické thajské toalety vypadají trochu jako turecké záchody a omýváte se tam vodou. Utírat se toaletním papírem je nečisté.
  • Thajci podobně jako Japonci na veřejnosti příliš nesmrkají. Thajština také nezná slovo kapesník, resp. převzala ho z angličtiny. Popotahování je tedy na denním pořádku.
  • V Thajsku je oblíbenou kratochvílí loterie. Na ulicích je spousta prodavačů losů.

Na rozdílný postoj k životu jsem narazila i při zásahu hasičů, když vypuknul ve vedlejším domě požár. Na úvod se hodí připomenout, že v našem bytě je často cítit kouř, jelikož nám pod okny jezdí stánky, na kterých Thajci za hřmotného smíchu smaží na uhlí chobotnice a jiní Thajci je hned po ránu jedí. Že se děje něco výjimečného, jsem poznala podle srocení davu na ulici. Thajci si tam s rozzářenýma očima fotili a natáčeli vedlejší dům. Nikomu z nich nevadilo, že kouř a plameny již téměř olizují elektrické vedení, které v Bangkoku visí zásadně neformálně po ulici a sebemenší poryv větru způsobuje výpadky elektřiny.

Hasiči neměli žebříky, sekery nebo plátno, do kterého by skákali lidé uvěznění v hořící budově. Zato měli prasklé hadice, ze kterých stříkala samovolně voda na ulici. Na místo zasažené požárem se tedy voda nedostala, dokud to nezařídili správci našeho domu svou pohotovostní hadicí a zásobou vody. Ta se ale rychle vyčerpala. Nenastal zmatek, ani svépomocné hašení požáru pomocí kyblíků. Thajci dál stáli, usmívali se a vše dokumentovali pro nedočkavé uživatele Facebooku. Nakonec se však přece podařilo požár uhasit.

Nevím, jestli je to státní zaměstnaneckou politikou, ale ve zdejších nákupních centrech zaměřených na evropské turisty je velké množství zaměstnanců. Jeden se vám pokloní, další vás pozdraví, třetí se zeptá, co hledáte. Čtvrtý pak překládá tomu třetímu, na co jste se ptali, a pátý to jde najít. Všichni si pak společně dopřávají sanúk. Zřetelná je i vysoká zaměstnanost žen. A co se vyloženě odlišuje od českých reálií, je absence střední třídy. V důsledku toho tu chybí menší obchody provozované drobnými živnostníky, a proto tu také neexistuje stabilní demokracie.

Thajci jsou opravdu čistotní. Projevuje se to tím, že např. pořád umývají záchody. V nákupních centrech často potkáte na toaletě uklízečku, která snad čistí kabinky i po jediném použití. Také klimatizace je téměř všude samozřejmostí. Dost si ji užijeme v MHD, v obchodech a na dalších místech. Bývá tak mrazivá, že se mi při odchodu zamlží brýle.

Náboženství

Thajce hodně ovlivňuje buddhismus. Všude je tu spousta chrámů, do kterých Thajci vstupují bosi a klaní se Buddhovi. Já tam chodím také, protože je to příjemná alternativa k rozpáleným ulicím. Kromě klasických buddhistických chrámů tu najdeme i čínské nebo hinduistické, jako je svatyně Erawan, u níž v létě 2015 vybuchla bomba. Svatyně je postavena vedle hotelu, který se několikrát zřítil. Údajně se jedná o prokleté místo. Vůni pouličního ovoce a rozkládajících se zbytků tu přehluší silný závan vonných tyčinek a hubené Thajky zde tančí návštěvníkům, kteří klečí, modlí se a něco si přejí. V Bangkoku mnohdy potkáváme Thajce, kteří se „jen tak“ modlí v chůzi, třeba i cestou z nákupního centra. Nebo sepnou ruce do modlitby v narvaném voze zdejší nadzemní dráhy, když kdesi pod sebou uvidí sochu krále.

Jednou jsem byla u jednoho chrámu a před ním byla nějaká socha. Jakýsi roztomilý Thajec se mě zeptal, jestli vím, co to je. A na odpověď, že to je chrám, nesouhlasně zamručel a poučil mě o tom, že to je socha jejich prvního krále a usmál se při tom blahem. Pak mě nabádal, ať si krále vyfotím a nabízel mi, že mě vyfotí s ním. Nakonec se mi ještě pochlubil, že dnes už mají 9. krále a vůbec vypadal velice šťastně. Portréty krále jsou v obchodech, v domácnostech, na palubních deskách taxikářů, na billboardech, na dveřích policejní stanice...

Postoj k cizincům

Nazývají nás „farang“ – to je buď jiná verze slova foreign nebo to je podle ovoce guava, které je uvnitř bílé a oni mu říkají farang, případně se jedná o zkomoleninu thajského výrazu pro Francouze. Na jednu stranu jsou Thajci k cizincům, především Evropanům, úslužní. Pořád se nám klaní a vůbec považují bílé cizince za vyšší kastu. Na druhou stranu tu na mnoha místech mají dvoje ceny (pro cizince dražší). A vůbec se snaží cizince všelijak napálit.

Bangkok - i fastfood má svůj domeček pro duchy

Před mnoha památkami stojí naháněči, kteří vám tvrdí, že zrovna dnes je zavřeno a místo toho máte jet nějakou drahou lodí bůhvíkam. Při výletu na plovoucí trhy (kde Thajky ve slaměných kloboukách vozí na lodičkách všechno, co vás napadne) jsme byli oklamáni řidičem, který nás zavezl na jiné molo, aby nás nalákal na dražší loď, a tvrdil nám, že jinudy se jet nedá. Spoléhal na to, že to tam neznáme, a nejspíše měl s paní průvodkyní domluvenou nějakou provizi, to je tady hodně obvyklé. Zároveň ale moc dobře víme, že průměrný cizinec je v Česku okraden už cestou z letiště, takže si s nimi nemáme co vyčítat.

Čechem v Thajsku

Jako jediný Čech jsem se zúčastnila zdejšího jazykového večera pro diplomaty. Má jmenovka s trikolorou budila zájem mnohých thajských studentů, kteří nemohli uvěřit, že existuje nějaká Česká republika, kde se mluví česky, platí se korunou (a přitom to není království), jedí se knedlíky, studuje se zdarma, na ulicích jsou památky ze středověku a lidé se zdraví „dobrý den“. Když jsem tohle Thajcům řekla, byla jsem za hlavního baviče večera. Snažila jsem se jim vysvětlit, že Češi se neusmívají tolik jako Thajci, protože prožili dvojí nadvládu a v důsledku toho trpí komplexem méněcennosti a nadřazenosti zároveň. Byla jsem ale naprosto nepochopena.

Orientace ve městě

Orientace ve městě je ztížená tím, že z hlavní ulice vedou boční ulice nazývané soi, které jsou někdy slepé a jindy ne. Jejich jediným účelem je vyhnout se hluku hlavní ulice. Chcete-li se ale někam dostat, musíte jít po rozpálené thanon. Někdy ovšem z těch bočních uliček vedou další a z těch zase další a až na konci, kdy už vůbec nevíte, kde jste, projdete někam na druhou stranu čtvrti. Celou dobu ale nevidíte přes vysoké mrakodrapy.

Na hlavních ulicích je lepší používat nadchody – díky tomu člověk vidí město z jiné perspektivy. Hlavní ulice jsou neuvěřitelně dlouhé, jedna tu vede až do Kambodži. Znát jméno ulice je vám tedy celkem na nic, pokud něco hledáte. Musíte také vědět, že je to např. mezi bočními ulicemi č. 61 a 63. Číslování domů je tu značně zmatené, takže vůbec nepomáhá. Hledáte-li např. jazykovou školu, je třeba znát adresu v tomto formátu – hlavní ulice, boční ulice, číslo budovy, název budovy, patro. I v jednom mrakodrapu se nachází více výtahů, které vedou různými směry, proto nemusíte hned na začátku vidět, jaké všechny subjekty v tom domě sídlí.

Parky ve městě

Park Chatuchak se nachází u stejnojmenného oblíbeného víkendového trhu. O víkendu se tam údajně prodává všechno včetně zvířat. Já jsem tam byla ve všední den, kdy prodávali květiny. Trh je hodně stísněný, protože uličkami mezi stánky projíždí auta. Pořídila jsem si tam tuji a růži, protože to bylo jediné, co jsem s jistotou poznala. Všechny popisky byly totiž napsané thajským písmem. Takže mi bylo k ničemu, že jsem si pečlivě zjišťovala latinské názvy nenáročných rostlin. Dokonce ani moje základy thajštiny nepomohly. Když jsem se prodavače zeptala, jak se nějaká rostlina jmenuje, vzal si blok a na něj napsal: „100“, tedy že stojí 100 bathů.

Chuvit garden se nazývá podle stejnojmenného bývalého majitele největšího masážního salonu v Bangkoku. Tento pán byl v roce 2003 zatčen za nelegální vystěhování nájemců a při té příležitosti přiznal, že poskytoval úplatky policii. Zatčení jej vyburcovalo k boji proti korupci, nebo alespoň to tak tvrdil. V roce 2004 neúspěšně kandidoval na guvernéra Bangkoku, další rok se stal poslancem. Park se rozhodl vybudovat právě na pozemku, ze kterého nelegálně vystěhoval své nájemce.

Převraty a protesty

Oficiálně je tu konstituční monarchie s králem, premiérem, vládou a parlamentem. Nicméně časté protesty a převraty jsou příčinou silného vlivu vojenské junty. V roce 2015 tu např. u přestupní stanice nadzemní dráhy Siam vybuchly 2 bomby. Podle oficiálních zpráv byl dopaden viník, podle neoficiálních informací to zinscenovala junta, aby utvrdila obyvatelstvo v nutnosti udržovat stanné právo. Bývalá premiérka je sestra dřívějšího premiéra Thaksina, která byla obžalována kvůli nekalému obchodu s rýží. Thaksin je miliardář, který získal enormní počet hlasů ve volbách, než praskly jeho daňové podvody. Následně došlo k zakázu jeho politické strany, na což reagoval založením jiné a opětovným úspěchem ve volbách.

Profesorka středoevropských studií z univerzity mi vyprávěla, že mladí Thajci obdivují Hitlera a Putina a když vidí film o židovské genocidě, ptají se, kam ty transporty jedou...Královská rodina je symbolem pravicových postojů, proto být levicový anarchista rovná se být rebel.

Když jsme u královské rodiny, četla jsem zde zakázanou knihu The king never smiles. Král se podle autora neusmívá od doby, co našli zastřeleného jeho bratra. To byla událost, která z něj učinila v nízkém věku krále. Zároveň se ale spekuluje, zda to nebyl právě on, kdo měl na bratrově smrti podíl...Oba sourozenci vyrůstali ve švýcarském Laussane a více než thajštinu a buddhismus měli v malíčku evropské jazyky, americkou popkulturu a rychlá auta.

Rezort Rayong
Bangkok - i fastfood má svůj domeček pro duchy

Ženu, s níž žije dodnes, si vzal král už v roce 1949. Celkem s ní měl čtyři děti. Ani jedno se jim ale podle autora knihy úplně nepovedlo. Všechny děti měly podezřelé dobré známky na podezřele dobrých školách. Jediný syn opustil matku svého dítěte a žil s prostitutkou, s níž počal další potomky. Nejstarší dcera se provdala za neurozeného, a tím byla de facto zbavena příslušnosti ke královskému rodu. Nejmladší dcera byla vždy nemocná a melancholická. Poslední nadějí zůstává princezna Sirindhorn. Proto se nejspíš král nakonec usmířil se svým synem poté, co si urovnal svůj osobní život. A tak bude do poslední chvíle napínavé, kdo usedne na trůn po králově smrti. Kniha popisuje, jak se král vzdělával v thajské kultuře a kterak se mu podařilo vytvořit si téměř kult osobnosti.

Přestože při studentských protestech v 70. letech prve studenty od vzpoury odrazoval, nakonec si získal morální kredit a traduje se, že poskytl utlačovaným studentům útočiště ve svém paláci. Třebaže při povstání v r. 1992 začal jednat až tři dny po prvním úmrtí, média obletěly záběry na jeho maličkost s pobočníky oddaně klečícími u jeho nohou, zatímco jim domlouvá.

Jak se jí v Bangkoku

Občas chodíme na jídlo do takové lidové jídelny poblíž, kde např. nudle s kuřetem stojí 50 bathů (cca 30 Kč). Výhodou je i to, že kuchaři připraví jídlo přímo před námi, tak to máme čerstvé a pod kontrolou. Není tu obvyklé jíst snídani, oběd a večeři. Thajci jedí celý den po malých dávkách podle toho, co zrovna seženou u stánku. Pověstná pálivost jejich jídel se nedá s tou českou srovnávat. Je to především jiný druh pálivosti – ne tak přímočará a brutální, je to vždy směs různých chutí. Pálivost je pak cítit až na konci sousta. Jídlo se jí vidličkou a lžící, většinou ne nožem, který je symbolem agrese. Hůlky se používají jen na vyloženě čínská jídla.

Jaké jsou tu ceny jídla a co se tu dá sehnat? Nejobvyklejší jsou tu obchody 7-Eleven. Ty jsou na každém rohu, ale zase mají omezený sortiment. Fungují podobně jako naše večerky nebo trafiky. Mají hlavně pití a sladkosti a dá se tam i dobít kredit na mobil. 7-Eleven také slouží jako jakási shromaždiště pouličních kuchařů, tuk-tukařů a dalších lidí. Chléb se tu prodává hlavně toustový, ten je levný. Nicméně klasický chleba je hodně drahý. Ovoce a zelenina ve velkém obchodním centru jsou přijatelné (s výjimkou exotiky jako citrony a okurky). Rýže se dá sehnat za celkem normální cenu, akorát je lepivá. Těstoviny thajského a čínského typu jsou levné. Evropských těstovin je menší výběr a stojí víc. Nejdražší jsou sýry a másla. Za malé balení chtějí i přes 200 bahtů. Podobné je to s čokoládami, sušeným ovocem nebo i sušenkami. Trochu mi to vynahradila točená zmrzlina z Opočna, kterou jsem tady ochutnala.

Thajci by zahynuli žalem, kdyby měli sami jíst sami, proto jsou pouliční stánky vybaveny malinkatými stolečky a židličkami, aby mohli strávníci družně konverzovat, třebaže na sebe nevidí přes oblaka smogu a neslyší jeden druhého přes motory dopravních prostředků, kterých je na takové běžné bangkokské šestiproudé silnici nepočítaně. Proto se i jogurty prodávají v balení po čtyřech se čtyřmi lžičkami, aby se mohl kamarádský mejdan odehrát bez problémů už na chodníku před obchodem.

Kristýna Opletalová
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!