17. srpna 2013 7:00 Lidovky.cz > Cestovaní > Po stopách UNESCO

Pyramidová pole, Memfis
a jeho nekropole

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Sfinga, která se nachází pár desítek metrů od pyramidy, představuje ležícího... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sfinga, která se nachází pár desítek metrů od pyramidy, představuje ležícího... | foto: Alexandr Bílek
Těžko lze najít někoho, kdo by neznal slavné pyramidy v Gíze. Je ale velký rozdíl vidět tyto monstrózní stavby v televizi nebo stát přímo vedle nich. Jsou obrovské, a protože se mi povedlo vyšplhat asi do poloviny té nejvyšší pyramidy, mohu říci, že výška vzbuzuje respekt i strach zároveň. Jak mohl vůbec někdo něco takového postavit?

Vždyť v období faraonů neměli k dispozici nic jiného než jen lidskou sílu a několik primitivních předmětů, kterými obrovské kvádry těžili, lámali, opracovávali a dopravovali na místo. Museli to být velice chytří a odhodlaní lidé, když takovou stavbu dokázali přesně vyprojektovat, zahájit a hlavně ji dokončit. Vždyť současné stavby stavěné za pomocí nejmodernější techniky málokdy vydrží víc než několik desetiletí.

Cesty po místech na seznamu UNESCO

Cestovatel Alexandr Bílek si stanovil velkolepý cíl: procestovat všechna místa na seznamu UNESCO. Dosud má za sebou už 260 míst v 87 zemích. Pro server Lidovky.cz popisuje svoje cesty, které doplňuje fotografiemi a praktickými radami dalším cestovatelům.

Mýtus o otrocích, kteří pyramidy stavěli, byl rozšířen proto, že se myslelo, že těžko mohlo něco tak megalomanského vzniknout, aniž by bylo využito práce otroků. Důkazy, které byly nalezeny, ukazují, že na stavbě pyramidy pracovalo v tříměsíčních směnách 9-12.000 dělníků po dobu 30 let. Nedaleko pyramidového komplexu bylo nalezeno město, ve kterém bydleli dělníci. Našly se zde spací místnosti, pekárny, pivovary, kuchyně. Ukázalo se, že mezi hlavní potraviny patřil chléb, hovězí a rybí maso. Objevena byla také nemocnice i pohřebiště s ostatky dělníků.

Atmosféra opravdu zvláštní, horko, slunce rozpaluje písek, který se skoro taví. Nám přesto z atmosféry, které jsme alespoň chvilku součástí, mrazí v zádech.

Pro představu na stavbu největší Chufevovy pyramidy v Gíze bylo potřeba asi 2,3 milionů 2,5 tuny těžkých kvádrů, které byly opracovány s dokonalou přesností. Pyramida dokonce zcela přesně, bez sebemenší odchylky, kopíruje světové strany. Podle nejnovějších výzkumů je pravděpodobné, že stavby nestavěli otroci, jak se dříve tvrdilo, ale muži, kteří místo placení daní určitou část roku museli odpracovat ve prospěch svého faraona, který se dokázal velmi sofistikovaně o všechny muže postarat. Existoval zde hierarchický systém řízení i zásobování potravinami. O zraněné a nemocné se starali lékaři.

Sfinga, která se nachází pár desítek metrů od pyramidy, představuje ležícího lva s lidskou hlavou. Její vznik je stále nevyřešenou otázkou. Vědci se přou o období jejího vzniku, pravděpodobně to ale bude v letech 3.000-7.000 let př.n.l. Jedná se o největší sochu, která byla kdy vyrobena z jednoho kusu kamene.

Při prohlídce pyramid musí každý cestovatel, kromě očekávaného údivu ze staveb a umu starých Egypťanů, počítat s vysokou mírou otravných prodavačů a nabízečů čehokoliv. „Good price, my friend! Money, money! One dollar!“, všechny provází na každém kroku. Patří to ale neodmyslitelně ke koloritu arabské společnosti obecně, nikdy nekončící nabízecí praktiky místních obyvatel jsou samozřejmostí téměř všude, toto místo nevyjímaje.

Setkání s archeologem u vykopávek desetiletí

Příjemné překvapení nás čekalo v areálu pyramid v Abúsíru, v archeologickém nalezišti, kde probíhá řada vykopávek a archeologických průzkumů. Kromě skutečnosti, že zde oproti Gíze nebyl skoro žádný turista, se nám u vstupní brány podařilo získat kontakt na pana Krejčího z Karlovy univerzity v Praze, který zde dohlíží na průzkumné práce.

Příjezdem našeho auta s českými SPZ byl sám pan archeolog očividně překvapen. Naše auto zastavilo asi 20 metrů od právě probíhajících výkopových prací, kam má přístup jen pár vyvolených. Hned na začátku nám bylo taktně naznačeno, že zde pro vstup do archeologického naleziště existují přísné podmínky a nelze umožnit vstup přímo do místa vykopávek. Pan Krejčí nás ale ochotně pustil na vzdálenost asi 5 metrů od místa, které se právě odkrývalo a i tak to pro nás archeologií neposkvrněné znamenalo silný zážitek. Nedíváme se na film, je to skutečnost, která se nedá popsat. Stáli jsme jen pár metrů od místa, kde se doslova píše historie.

Pyramida dokonce zcela přesně, bez sebemenší odchylky, kopíruje světové strany

Češi zde odkrývají naleziště, které je prý minimálně objevem desetiletí. Archeologové z České republiky v této oblasti pracují již od 60. let minulého století, na tomto konkrétním od roku 2003. Tento nález je ale z celkem 10 již odkrytých hrobek českými archeology prý nejvýznamnější. Jedná se o málo prozkoumaný komplex skládající se z několika dochovaných a velmi zachovalých nadzemních i skalních hrobek a jakého si dvora s pilíři. Nadzemní hrobky, tzv. mastaby, patří vysokým hodnostářům staré Egyptské říše. S trochou nadsázky se dá říci, že se jednalo o podobné pozice, jako jsou například náměstci ministrů v dnešní době.

Práce na vykopávkách

Se zaujetím sledujeme, jak několik desítek Egypťanů pomalu a spořádaně vynáší vaky plné písku z místa vykopávek. Nad nimi stojí „sympaťák“ v klobouku a tiše dohlíží na probíhající práce. O 30 metrů dál vidíme primitivní kladku, kde několik chlapů táhne za provaz a vytahuje za silného řevu objemné kvádry z nitra hrobky.

Atmosféra opravdu zvláštní, horko, slunce rozpaluje písek, který se skoro taví. Nám přesto z atmosféry, které jsme alespoň chvilku součástí, mrazí v zádech. Docela si dokážeme představit, jak se archeologové musí cítit, pokud jsou u toho, když se po tisících letech otevírá hrobka nebo jiné tajemné prostory, ve kterých naposledy stál někdo živý před mnoha staletími. Nechceme dlouho překážet, decentně se stahujeme, přesto nás pan Krejčí stačil zasvětit do několika detailů.

Češi zde našli 4 krásné pilíře, na kterých jsou hieroglyfické nápisy, z nichž archeologové vyčetli, jakou měla pohřbená princezna, jejíž jméno v překladu znamená Nos obou paní, příslušnost v královské rodině. Její hrobka ale čeká stále na objevení. Archeologové tvrdí, že se jedná o zcela neznámou princeznu a domnívají se, že žila před 4,5 tisíci lety.

Peníze, rady, typy a triky

  • Výhodou cestování po Egyptě je cena nafty, běžně se kupuje kolem 3 Kč/l
  • Jedny z nejúžasnějších památek na světě nejsou samozřejmě levné, vstupné se pohybuje mezi 300-500 Kč/os
  • S průkazkou člena UNESCOCLUBu se dá na všechny památky dostat zdarma
  • Chcete-li vylézt na pyramidu, je to zakázané. Nemáte-li strach z výšek, vyčkejte na straně, kde není moc lidí, a lezte. Je to ale velice namáhavé a kámen se drolí
  • Také je možné se před zavírací dobou schovat a pak si v klidu vylézt na pyramidu v noci. Je to ale opravdu jen pro silné nátury. Nebezpečné, ale super.

Kromě čtyř hrobek vysokých hodnostářů, kteří byli tehdejší administrativní elitou, zde byly nalezeny například i krásně zdobené dveře, které ale nikam nevedou. Bylo zde nalezeno vůbec největší množství soch hodnostářů  této oblasti. Odkrývání prý není vůbec jednoduchá práce, u prací musí asistovat odborníci z různých oborů. Kromě archeologů a egyptologů také restaurátoři, antropologové a fotograf. Se souhlasem pana Krejčího si uděláme ještě pár fotek a odjíždíme.

Fakta

Memfis a jeho nekropole, pyramidová pole od Gízy do Dahshuru, byly zařazeny na světový seznam UNESCO v roce 1979. Hlavní město egyptské Staré říše zahrnuje některé výjimečné pohřební památky, mezi něž patří skalní hroby, zdobené mastaby, chrámy a pyramidy.  Ve starověku bylo místo považováno za jeden ze sedmi divů světa.

Příležitostně plnilo město roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole, dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby panovníků Amenhotepa III., Ramesse II. a Ptolomaia IV. (velký Ptahův chrám) a Haiebrea (palác), k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období.

Alexandr Bílek
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!