4. června 2015 11:00 Lidovky.cz > Cestovaní > Aktuality

Mexická politika je děsivá. Během
kampaně zemřelo osm kandidátů, říká Češka

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Kristýna Omastová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kristýna Omastová | foto: Archiv Kristýny Omastové
Kristýna Omastová se do Mexika přestěhovala a pracovala jako dobrovolnice na venkově v horách. Nejvíce v šoku byla z mexické politiky. „Velkým problémem je propojení politiky na všech úrovních s organizovaným zločinem. V domácím i zahraničním tisku se objevují domněnky, že drogové kartely v některých případech financují předvolební kampaně výměnou za beztrestné konání po volbách,“ říká.

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
Úplně poprvé jsem byla v Mexiku jako turista v roce 2009. Dva měsíce jsem různě cestovala, takže spoustu kulturních šoků jsem si odbyla už tenkrát. Nejvíc mi asi utkvělo v paměti, jak velice jednoduché je navazovat přátelství a taky že je společensky naprosto v pořádku řídit po požití (většího množství) alkoholu. Když jsem se tam pak po dvou letech vrátila na 10 měsíců jako dobrovolnice na venkov do hor, byla jsem už na leccos připravená, přesto se ale pobyt mezi indiánským obyvatelstvem dost lišil od mé předešlé zkušenosti. Nezvyk byl, že se svými 165 cm jsem místní převyšovala většinou tak o 10 až 15 cm, což jsem si uvědomila při každém vystupování z místního miniautobusu, kdy jsem se zákonitě bouchla do hlavy. Taky jsem si myslela, jaká bude hračka se domluvit, když už tenkrát jsem poměrně dobře ovládala španělštinu. Na místě jsem zjistila, že se místní mezi sebou baví zásadně v jazyce Náhuat. Bohužel se mi nikdy tento jazyk nepodařilo naučit. Následně jsem zhruba rok žila v chaosu hlavního města. Tam jsem pochopila, že slova jako „dopravní zácpa“ či „přeplněné metro ve špičce“ nabývají v prostředí dvacetimilionového gigantu úplně jiný význam než třeba v Praze. Zatím poslední zkušeností bylo osm měsíců na polopoušti v pohraničí s USA, kam jsem následovala svého mexického přítele. Největší šok tam bylo zjištění, že i město s 800 000 obyvateli může mít atmosféru maloměsta s velice omezeným kulturním vyžitím, kde nejoblíbenějším způsobem trávení volného času je grilování (a popíjení piva) s přáteli. Zároveň to nemělo tu velkou výhodu menších měst, kde všude dojdete po svých. Bez auta bylo často obtížné se někam dostat, protože všechno tam bylo od sebe poměrně vzdálené a na hromadnou dopravu se nedalo příliš spolehnout. Navíc ani na menší vzdálenosti tam nikdo není zvyklý chodit pěšky.

Kdo je Kristýna Omastová?

Bloggerka, překladatelka, průvodkyně, lektorka španělštiny, angličtiny a portugalštiny. Poslední čtyři roky jsem žila převážně v Mexiku, které jsem měla možnost poznat na různých místech z různých úhlů pohledu: jako dobrovolnice, studentka, stážistka, zaměstnankyně i na volné noze. Vystudovala jsem španělštinu, portugalštinu a iberoamerikanistiku- dějiny Latinské Ameriky na FF UK. Snažím se šířit povědomí o Mexiku na blogu www.mnohotvarimexika.cz

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazila? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Narazila jsem mnohokrát. Často jsou to věci na první pohled neviditelné, nebo ne příliš výrazné, ale i tak dokážou přivodit menší či větší nedorozumění. Já jako pravá Češka se čas od času zamyslím nad plány do budoucna, což je pro Mexičany poměrně nezvyklé: oni žijí jenom přítomností. V mnoha situacích na ně tedy působím, že musím mít všechno do detailu a na minutu naplánované. A přitom já v České republice platím za tak trochu impulzivního člověka, který se rozhoduje na poslední chvíli a všechno řeší za pochodu! Nechápou, proč mě štve, když třeba na něco už hodinu čekáme a vlastně se ani neví, na co přesně. Nebo když při domlouvání se na srazu s někým bych chtěla vědět, který den a v kolik hodin to bude, protože fráze „ještě se domluvíme“ většinou znamená, že z toho nakonec sejde. Taky můj zvyk šetřit do budoucna a celkově utrácet peníze s rozvahou pro ně hraničí až se skrblictvím, protože tam se peníze utrácejí ve chvíli, kdy je má člověk v ruce. Další věc je třeba česká přímočarost. Nechodíme dlouho kolem horké kaše, prostě rovnou sdělíme, co (ne)chceme a co (ne)potřebujme. Ne tak v Mexiku, kde takové chování je bráno za nevychovanost. I ve více či méně úředním dopise musíte začít tím, jak moc toho neznámého pozdravujete a máte ho v největší úctě, jako kdyby to byl hlavní obsah toho psaní. Po dvou odstavcích konečně napíšete, že využijete té příležitosti- když už mu teda píšete- a v co největší úctě ho prosíte o zpracování vaší žádosti/přečtení vašeho CV/vyřízení vaší reklamace.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Zrovna jsem se před měsícem vrátila a zatím nevím, jak dlouho tady zůstanu. Jisté je, že do Mexika se určitě vrátím a vracet budu, ale stejně tak i do Česka. Už jenom proto, že ať už se s přítelem rozhodneme žít trvale tady, nebo tam, vždycky bude polovina rodiny 10 000 km daleko. Ideálně by se mi líbilo žít přes léto (od května do září) tady a zbytek roku tam. Poslední 4 roky se mi to víceméně dařilo, nicméně ve chvíli, kdy se budu chtít víc usadit a mít rodinu, už to i vzhledem k ceně letenky asi nebude tak jednoduché. Taky je třeba vzít v úvahu fakt, že například kvalitní zdravotní péče a vzdělání jsou v České republice mnohem dostupnější.

Lidovky.cz: Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařila jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Asi jako všem Čechům v zahraničí - chleba. A taky dobré máslo a větší výběr sýrů: hermelín, niva, ementál, blaťácké zlato... Pokud už se mi podařilo narazit na nějaký sýr podobný třeba nivě, byl hodně drahý a stejně nechutnal tak dobře. O Vánocích jsem udělala bramborový salát s obalovaným kuřecím řízkem a napekla vanilkové rohlíčky. Rodině přítele sice chutnalo, ale k mému zklamání všechno znali: bramborovému salátu se tam říká ruský, řízky se tam taky obalují, i když jenom ve vajíčku a strouhance, a rohlíčky tam taky mají, přestože se tak běžně neprodávají ani nepečou doma. Když tak nad tím přemýšlím, největší úspěch sklidily obložené chlebíčky a jednohubky s česnekovou pomazánkou. Asi proto, že celkově tam neznají pojem „namazat si chleba s něčím.“

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Reakce jsou různé. Existují lidé, a to především na venkově i v chudších čtvrtích velkých měst, kteří o České republice v životě neslyšeli; těch je ale menšina. Nejčastěji si většina Mexičanů vzpomene na Československo, starší generace i na Věru Čáslavskou, která je známá jako královna olympijských her v Mexiku v roce 1968, navíc se tam v katedrále hlavního města s velkou pompou vdala. A opět menšina, většinou vyšší střední třída a bohatší Mexičani, mě vždycky překvapí detailním popisem Prahy, jak ji poznali při svém studiu či výletě po Evropě a jak se do ní bezmezně zamilovali. V Mexiku je totiž cesta na Starý kontinent otázkou společenské prestiže a po obligátní Paříži, Madridu, Londýně a Římě zvlášť ti mladší začínají objevovat i méně známá místa, jako je Praha. Speciálně muži si pak pochvalují naše dobré a levné pivo a taky vzpomínají na krásy českých dívek a žen.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Mexická politika se té české podobá nešvary, jako je korupce, upřednostňování soukromých zájmů nad obecným blahem či házení špíny na politické protivníky místo konkrétních plánů či programu, ale všechno tak nějak v mnohem větším měřítku. Velkým problémem je propojení politiky na všech úrovních s organizovaným zločinem. V domácím i zahraničním tisku se objevují domněnky, že drogové kartely v některých případech financují předvolební kampaně výměnou za beztrestné konání po volbách. Podobné úkazy samozřejmě ovlivňují celkovou politickou situaci v zemi: 7. června budou v Mexiku federální volby na posty poslanců, guvernérů jednotlivých států a starostů měst, a dosud byli zabito osm kandidátů. Jeden z nich byl zastřelen přímo při volebním mítinku, další kandidáti po výhružkách a zastrašování radši rezignovali. To si asi v České republice neumíme úplně přestavit, že by naše snaha vstoupit do politiky taky mohla skončit násilnou smrtí. Dalším problémem je obrovská propast mezi běžnými Mexičany (chudými a mizející střední třídou) a menšinovou vládnoucí elitou složenou z vysoce postavených úředníků a podnikatelů, kteří žijí tak trochu v jiném Mexiku, kde jako by pro ně neplatily zákony. Každou chvíli se objeví nějaký politický skandál zasahující i nejvyšší patra, ale v tom případě se jenom čeká, až přejde mediální smršť, a život jde dál. O rezignaci či dokonce stíhání nemůže být řeč. Většina Mexičanů má pocit, že je vlastně úplně jedno, kdo jim bude vládnout, protože všichni kradou stejně a volby jejich život stejně neovlivní- když už, tak jenom negativně. Pokud už se při volbách pro někoho rozhodnou, mnohdy je to vedeno strachem o práci, především pokud mají místo úředníka ve státní správě, jsou členy nějakého odboru- a ty jsou v Mexiku hodně rozšířené- nebo má jejich firma státní zakázku. Jestliže totiž vyhraje kandidát z jiné politické strany, po nástupu udělá kompletní čistku až po toho nejníže postaveného úředníka, přivede si své lidi (tj. ze své politické strany) a i dodavatelé a poskytovatelé služeb se změní.

Češi v cizině

Sledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám.

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte „Češi ve světě“.

Lidovky.cz
  • 3Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz