Místo korupce řeší Češi milostný život premiéra, diví se Polka

Lidovky.cz: Co vás na Česku nejvíc překvapilo při vaší první návštěvě
Všudypřítomné obrazovky a přímé sportovní přenosy v hospodách, moderní nádraží a vlaky (ve srovnání s těmi polskými). Také to, že ještě než jsem se začala učit česky, hodně mě překvapilo, že Pražanům vůbec nerozumím. Ani po 2 letech studia bohemistiky, když jsem do Prahy přijela na Erasmus, netušila jsem, o čem se baví puberťáci na zastávce, protože v hodinách jsme se samozřejmě nedostali mimo Slovník spisovné češtiny. Na začátku jsem z toho měla pěknou depresi.

Překvapilo mě také, nakolik je česká společnost rovnostářská. Sociální a ekonomické rozdíly jsou tu vidět mnohem méně než v Polsku, kde se tyto rozdíly naopak prohlubují. Na začátku mě překvapovalo, že Češky nenosí podpatky, díky pražské kostce jsem to však brzo pochopila.

Lidovky.cz: Kdy jste se rozhodla, že tu chcete zůstat nastálo? Co vás k tomu vedlo?
Dopadla jsem stejně, jako spousta Erasmáků. Do Prahy jsem přijela v roce 2006 a další 3 roky byl vnitřní boj, jestli zůstat v Krakově nebo v Praze. Volba padla na Prahu a jsem za to ráda. V emotivní rovině o tom rozhodla úchvatná pražská panoramata, hospody na Letné a ve Vršovicích a moje láska k češtině. V pragmatické rovině - vyšší životní úroveň a výhodnější podmínky pro podnikatele. V tomto názoru nejsem rozhodně sama; budou s tím určitě souhlasit moji polští zákazníci, kterým pomáhám přenést podnikání na český trh. Miluji také českou přírodu, lesy a hory. Pro někoho, kdo pochází z takové placky, jako je Polsko, je Česko skvost.

Lidovky.cz: Co vám na Češích nejvíc vadí?
Na Češích mi občas vadí neupřímnost, nespontánnost a zakomplexovanost. Přístup "já na to nemám", "neřeším to", "je mi to jedno". Musím ale přiznat, že jsou Češi mnohem tolerantnější než Poláci a přijde mi, že mají i větší respekt k soukromí či životním volbám ostatních lidí. Ať už za to může lhostejnost nebo opravdové pochopení, pořád je to lepší, než odsuzovat okolí a prosazovat jediný správný názor.

Lidovky.cz: Chodila jste někdy s Čechem, jací podle vás jsou?
Ano, mám českého přítele. Nevím, jestli je pro Čechy jakkoli reprezentativní, ale nedám na něj dopustit. Čeští muži mi přijdou trochu uvolněnější než polští, kteří se křečovitě drží zastaralých vzorů "mužnosti", o které ženy už jaksi neprojevují zájem. Přijdou mi také veselejší a bezprostřednější.

Lidovky.cz: Je nějaký rozdíl v tom, jak se Češi chovají k sobě navzájem, ke starým lidem, dětem, než jak je zvykem ve vaší zemi? Jsou Češi slušní?
Češi jsou obecně mnohem slušnější než Poláci. Podle mě je to dáno jak jazykem (kam se hrabou česká sprostá slova na ta polská!), tak tím, že mi Češi přijdou mnohem vyklidněnější a spokojenější. Nemusejí tedy na ostatních vybíjet svou frustraci a nenechají se snadno vytočit. Oceňují otevřený přístup Čechů (hlavně mladších) vůči cizincům. Překvapuje mě, jak jsou Češi až přehnaně sebekritičtí - mají potřebu se pořád obhajovat z různých komplexů a srovnávat s německy mluvícími zeměmi. Trocha sebevědomí a zdravé hrdosti by tu myslím neuškodila. Tak prosím pěkně, nejste Němci druhé kategorie, ale prostě Češi, tak koukejte svou výjimečnou kulturní tradici využít a nemluvte pořád o tom, jak je to tady hrozné a že ve Vídni by se něco takového nestalo!

Lidovky.cz: Co si myslíte o českém humoru? Libí se vám? Je hodně odlišný od toho, na který jste zvyklá?
Český humor má podle mě dva póly, jeden se snadno vyváží a prodává (třeba v Polsku), druhý nikoli. První pól je dobrácký a srdečný humor zastupovaný neohrabaným Čecháčkem. Ten se mi zajedl. Druhý pól je hodně krutý černý humor založen na absurditě a zoufalství. Ten se myslím hodně projevuje v české lidové kultuře a také surrealismu, je to velmi komplexní kulturní jev, který mě nepřestává fascinovat. Neřekla bych, že Polákům smysl pro humor chybí, spíš je úplně jiný, asi trochu šílenější a "slovanštější".

Český šok Jak se žije cizincům v Česku? Jsou tu spokojení, nebo jim u nás něco chybí? Pokud k nim patříte i vy a chcete se s námi podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu internet@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno, národnost, proč jste do Česka přišel a připojte svoji fotografii. Jako předmět zprávy uveďte "Český šok".

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou historii? Je v ní něco, co vás zaujalo?
Českou historii znám myslím dobře, ze školy a z četby. České dějiny jsou zajímavé už tím, že jsou úplně jiné než polské, také do určité míry tragické. Češi mají tu výhodu, a zároveň nevýhodu, že byli mezi slovanskými národy nejtěsněji propojení s německou kulturou a historií. Vznikla tak slovansko-germanská kulturní a jazyková směs, zde myslím pramení i český pragmatismus, odlišný (mnohem racionálnější) vztah Čechů k materiálním hodnotám, majetku apod., než mají třeba Poláci, kteří jsou mnohem rozhazovačnější.

Lidovky.cz: Pijete pivo? Jak vám chutná česká kuchyně?
Pivo samozřejmě piju, nechutnají mi všechny značky, ale přijde mi mnohem lepší než polské, které je mnohem sladší a má nepříjemnou chemickou pachuť. Nejradši mám nefiltrované pivo a pšenku. Vzhledem k tomu, že jsem vegetariánka, na české kuchyni si moc nepochutnám a nepřijde mi nijak zajímavá. Užívám si ale vietnamskou a thajskou kuchyň, které je v Praze plno.

Lidovky.cz: Myslíte si, že už v Česku zůstanete?
Ano, rozhodně. Chtěla bych sice kvůli výuce švédštiny odjet na nějakou dobu do Stockholmu, cítím však, že v Čechách je můj domov.

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou politiku? Jaký na ni máte názor?
Polská politika je o ideologii a penězích, česká - pouze o penězích. Většina mediálních informací mi přijde naprosto zbytečná, politika podle mě (naštěstí) nevypovídá o společnosti dané země. Zajímám se jen o to, co se mne přímo týká, např. ekonomii. Jestli budu žádat o české občanství, jsem se ještě nerozhodla.

Lidovky.cz: Jak vnímáte poslední vývoj situace na české politické scéně?
Poslední události sleduji poměrně se zájmem, množství a kvalitu si ale musím dávkovat. V této kauze a v tom, čemu média - a tím také česká společnost - věnují nejvíce pozornosti, se pěkně odráží charakter české politické scény jakožto provincionálního Kocourkova. V novinách bijí do oči titulky jako "Tlačila na rozvod" nebo "Sex po telefonu" a tato kauza se tím neuvěřitelně bulvarizuje, což je škoda, protože opravdu nemá obdobu ani v české porevoluční historii, ani v historii sousedních států. Ano, Polsko by si také zasloužilo podobné čištění. Máme tedy skandál "Clinton-Lewinsky", akorát počesku. Podváděl Petr Radku? Může Jana za krizi jejich manželství? Řešit takovéto, s prominutím, kraviny v okamžiku, když se odhaluje velká korupční kauza, mi přijde dost nemístné. Lidé prostě některé věci vědět nechtějí, nebo spíš jim nerozumí. Raději budou remcat na "modré kmotry" a "zloděje", aniž by si pořádně přečetli zprávy. Prostě "ztraceno v komunikaci." Doufám, že to nedopadne tak, že si za pár let vzpomeneme jen na to, kdo měl s kým poměr. Tím více si teď vážím věcného a rozumného zpravodajství.

Lidovky.cz: Učíte se češtinu? Je pro vás v Česku její znalost nezbytná?
Čeština je pro mě krásná a stále se nestačím divit, co všechno skrývá. Rozhodně si myslím, že znát alespoň na komunikační úrovni jazyk země, ve které žijeme, je naprostý základ, protože jazyk je kulturní medium a nástroj kontaktu s okolím. Jazyky jsou moje celoživotní vášeň, nedokážu si představit, že bych někde žila a nemluvila místní řečí, připadala bych si v naprosté izolaci. Nejvíc mě potěší, když si o mě lidé myslí, že jsem rodilá Češka. Momentálně česky i učím, hlavně anglicky a francouzsky mluvící cizince, a moc mě naplňuje předávat jim něco, co jsem se sama musela v minulosti naučit, tedy nejen jazyk, ale také určitý "klíč" ke kultuře.

Lidovky.cz: Po čem se vám v Česku nejvíce stýská? Co má vaše země výjimečného?
Občas se mi stýská po polštině, protože nemám v Praze moc polských kamarádů a polsky mluvím hlavně se svými studenty a zákazníky. Zastýská se mi také po polské povaze a - jak se to u nás říká - "hulánské fantazii" (což je kombinace frajerství, drzosti a ujetého smyslu pro humor). Je to ale spíš naivní nostalgie, kterou kojím sjížděním polského internetu, vím, že kdybych se tam vrátila, tak by mě tyto věci neuvěřitelně štvaly. Chybí mi také dobře oblečení lidé, Češi a Češky to podle mě moc neumí a v Polsku to naopak rychle jde k lepšímu, vznikají nové značky, polská móda se hodně inspiruje minimalismem a je cenově dostupná, zatím co tady v ulicích vládne tržnice a sportovní oděvy.