3. května 2016 6:41 Lidovky.cz > Cestovaní > Aktuality

Velkolepý samotář Dolomit?
Skalní solitér Monte Pelmo

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Severní stěna Monte Pelma | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Severní stěna Monte Pelma | foto: Matěj Švec, Pohora.cz
Třítisícový skalní solitér Monte Pelmo (3168 m) v italských Dolomitech určitě není vrcholem pro začátečníky. Exponované vzdušné pasáže vás místy dostanou doslova na všechny čtyři, pokud ale trochu adrenalinu zvládnete, vrchol se vám odmění velkolepými výhledy.

Monte Pelmo je jedna z velkých dominant Dolomit. Nachází se mezi údolími Val Fiorentina a Val di Zoldo, 14 km vzdušnou čarou na jih od Cortiny d’Amppezzo. Tento nádherný vrchol tvoří spolu se sousedním Pelmettem samostatný horský masiv a nabízí spoustu velmi hodnotných horolezeckých výstupů s několikasetmetrovými stěnami. Ani nejlehčí výstupová trasa řadící se do kategorie turisticko/feratové nedá vrchol nikomu zadarmo.

Pohled do historie

Jeho tvar s výraznými ledovcovými kary podnítil legendu, že Bůh nejdříve stvořil všechny ostatní dolomitské velikány a pak, aby si odpočinul, si stvořil Monte Pelmo jako křeslo. Proto se hoře přezdívá „Trůn Všemohoucího“.

Jiná pověst zase tvrdí, že hora byla dříve zeleným pahorkem, na kterém se pásly krávy, ale že díky obrovskému kolapsu se z něj stal takovýto skalní solitér, jakým je dnes. Na rozdíl od prvního příběhu, tento v hrubých rysech potvrzují i vědci, kteří v podloží našli záznamy o katastrofických sesuvech.

Poslední pohled do historie je již čistě pravdivý a plně k našemu tématu. Jako první na Monte Pelmo vylezl irský horolezec a politik John Ball již v roce 1857. Dnešní „normálka“ vede přibližně stejnými místy, a tak spodní traverzová část nese jeho jméno (tzv. Ballova lávka).

Výstup k chatě Venezia

Na Monte Pelmo můžete vyrazit ze tří výstupových bodů. Drtivá většina turistů parkuje v pasu Forcella Staulanza (1766 m n.m.) odtud pozvolna stoupá až k chatě Rifugio Venezia (1946 m n. m.). Cesta nese název Anello Zoldano, je označena č. 472 a obchází masiv ze západu. Zajímavost na této cestě nabízí odbočka směrem do svahů Monte Pelmetta (2996 m n.m.), kde se můžete podívat na 200 milionů let starý otisk stopy dinosaura. Další možností je výstup od vesničky Palafavera (1510 m n. m.) po cestě číslo 474, která se po překonání 400 výškových metrů napojuje na cestu č. 472.

Z východu, z údolí podél řeky Boite, je nejkratší výstup možný z vesnice Serdes (1000 m n. m.). Zaparkovat se dá u malého kostelíka, odkud následně stoupáme cestou č.470. Cesta vede smrkovým porostem v délce 8 km také k chatě Venezia. Variantou může být výstup na vrchol jako součást dálkové trasy Alta Via 1, která vede skrz Dolomity od Lago di Braies až do Belluna.

Vzhledem k obtížnému terénu a velkému výškovému rozdílu je doporučeníhodným postupem rozdělit si výstup na dva dny. První den se dostat na chatu Venezia a odtud vyrazit k útoku na vrchol. Zvláště v podzimních měsících, za kratších dnů, může přijít vhod i využití winterraumu v zadní části chaty.

Výstup na vrchol Monte Pelma

Od chaty Venezia se cesta nejdříve vlní porostem kleče a následně sutí. Úsek vedoucí podél stěny je občas v dráze letu kamenů padajících ze stěn, a tak tu helma přijde vhod. Zákeřný bod pro orientaci může být odbočka (46.4186256N, 12.1516031E) na traverz Ballovy lávky (Cengia di Ball). Jedná se spíše o jakousi skalní pěšinu, kde použít ruce není žádná hanba. Je dobré, že se tento lehce lezecký úsek nachází na začátku cesty, a tak odrazuje přeceňující se výletníky.

Cesta zvolna stoupá a neustále mění svojí expozici – ze vzdušné do velmi vzdušné. Často je zaříznutá tak ostře, že je patrná až na poslední chvíli. V sezóně se zde mohou tvořit zácpy, protože výstup je totožný se sestupem. Nejproblematičtějšími jsou dvě místa: Passo dello Stemma a Passo del Gatto. Klasická pasa však nečekejte. Jedná se víceméně o exponované úseky, kde se překonávají výraznější skalní hrany, u kterých je nutné lézt po čtyřech (případně se i dojistit).

Část dálkové trasy Alta Via

Po zhruba kilometru si můžeme oddechnout, protože se pěšina dostává na začátek jednoho z ledovcových karů. V serpentinách se stoupá a konečně nabírá výška. Pěšina je většinou dobře patrná, nicméně v horní, příkřejší části se občas větví a je třeba dávat pozor na nestabilní kameny. Pokud se člověk ohlédne, naskýtá se mu krásný pohled na celé jižní Dolomity a Karnské Alpy.

Po zdolání této kamenité pasáže se dostáváme na dno karu Hochkar odkud už můžeme pozorovat náš vrchol. Trvalý ledovec odsud zmizel teprve nedávno a tak je na některých mapách ještě zaznamenán. Zbyly po něm hluboké kolmé propasti a škrapy, které je třeba obcházet a hledat si tu nejlepší cestu. Tento úsek může být za mlhy velmi nepříjemný. Člověk je někdy zlákán kamennými mužíky, kteří ne vždy značí tu nejlepší variantu. V opačném případě se těsně před nimi často objevuje zákeřná propast, kterou je potřeba obejít.

Následuje prudký výstup svahem na vrcholový hřebínek. Je zde několik I–II-jkových kroků, ale pro někoho, kdo se dostal až sem, to už nebude problém. Vlevo pod námi padá kolmá severní stěna a vpravo máme krásný pohled na karový amfiteátr. Vrchol samotný je nádherný, ostrý a skalnatý. Výhledy jsou za dobrého počasí velkolepé. Na jedné straně se v dálce tyčí Marmolada, před námi se schovává Tofana, hned vedle Monte Cristallo. Člověk má ale pocit, že stojí na vrcholu, který je těmto velikánům minimálně rovnocenný.

Noční Antelo
Amfiteátr karu Hochkar

Sestup není kvůli obtížnějšímu terénu o tolik rychlejší, a tak počítejte s podobným časem jako při výstupu. Dolů si ale člověk alespoň může konečně v klidu vychutnat pohled na ostatní vrcholy a pomalu střádat plány na další výstupy.

I když cestu najdete v několika publikacích o zajištěných cestách, feratový úvazek jsme nepoužili. Cesta je velmi vzdušná a člověk musí nezbytně mít jistý krok. Možnost na zajištění je ale velmi sporadická a chatrná, a tak nedoporučuji spoléhat se na spásu feratovým setem.

Lana na přidržení jsou celkem dvě. Pokud někdo nevěří svým schopnostem, nebo svému strachu z výšek, měl by svůj výstup zvážit anebo si pro případ přibalit lano na dojištění (cestou jsme potkali jak skupinku, která vrchol doslova vyběhla, skupinu, která se dojišťovala, tak i partu, která to vzdala).

Okruh kolem masivu

Pokud si chcete užít krásu těchto končin a nemáte čas nebo odvahu, můžete absolvovat i okružní trasu vedoucí okolo celého masivu. Výchozím bodem je Forcella Staulanza, odkud cesta vede ze severu přes chatu Rifugia Citta di Fiume. Okruh má 15 km a trvá přibližně 5-6 hodin. Za tu dobu si užijete jak chůzi po upravené lesní cestě, traverzy sutí, tak i krásné výhledy z dramatického skalního sedla Forcella Val D’Arcia.

Matěj Švec, Pohora.cz
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz