Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Šedé paneláky, parodie na auta a ponožky v sandálech... To byl šok, říká Ital

Česká kuchyně

  6:45
Jedenačtyřicetiletý Ital Gianfranco Coizza se do Česka přestěhoval, protože měl pocit, že se mu zde bude žít pohodlně. Otevřel si dvě restaurace a věnuje se gastronomii i ve volném čase. Nejvíce ho překvapilo Česko v 90. letech.

Gianfranco Coizza

Lidovky.cz: Co vás na Česku nejvíc překvapilo při vaší první návštěvě?
Poprvé jsem byl v Čechách v roce 1992, bylo to pro mě období kulturního šoku. Itálie byla bohatá země. Měli jsme málo informací o situaci za železnou oponou. Bylo pro mě překvapení vidět prázdné regály v obchodech, auta, které spíše vypadala jako parodie na auta, série šedých domů nazývaný "paneláky", stejně jako ponožky v sandálech.

Lidovky.cz: Kdy jste se rozhodl, že tu chcete zůstat na stálo? Co vás k tomu vedlo?
Po několika letech, co jsem se do Česka vracel, jsem si v roce 2001 pronajal byt na Vinohradech. V roce 2011 jsem se v Čechách rozhodl usadit. Přišlo mi, že životní kvalita, životní náklady a možnosti pro rozvíjení byznysu byly lepší než v jiných zemích. Začal jsem rozvíjet své gastronomické projekty, které vedly k otevření dvou restaurací. Mezitím jsem potkal současnou partnerku a měli jsme spolu syna, kterému je 8 měsíců. Jeho narození vedlo k nové změně a začal jsem rozvíjet nový projekt, který je blízký mému novému stavu "muži od rodiny".

Kdo je Gianfranco Coizza?

Ital Gianfranco Coizza se do Česka přestěhoval, protože měl pocit, že se mu zde bude žít pohodlně. Otevřel si dvě restaurace a věnuje se gastronomii i ve volném čase. Pochází z italského ostrova Sardinie.

Lidovky.cz: Co vám na Češích nejvíc vadí?
Češi mají konzervativní přístup, když někdo prezentuje novou myšlenku, inovativní přístup, jak dělat věci jinak. Ten přístup nemám rád, protože je to velmi těžké pro kreativní lidi a průměrným lidem to pomáhá vytvořit pohodlnou zónu nudných projektů. Věřím, že většina Čechů je hladových po inovativních věcech, ale jsou vystrašení udělat rozhodnutí. Inovace přináší změnu a ten, kdo je u moci, nemá rád změny. Doufám, že nová generace může zlomit status quo.

Lidovky.cz: Chodil jste někdy s Češkou?
Mám přítelkyni Slovenku a nevidím moc velký rozdíl. Myslím, že když začne vztah mezi mužem a ženou, tak záleží na individuálních vlastnostech a charakteru partnerů než na národnosti. Náš vztah je hezký, takže musím říct, že Slovenky jsou ty nejlepší.

Lidovky.cz: Je nějaký rozdíl v tom, jak se Češi chovají k sobě navzájem, ke starým lidem, dětem, než jak je zvykem ve vaší zemi?
Rozdíly vidím. V Itálii a především na Sardínii je rodina hlavním jádrem života. Je to důležitá součást pro získání podpory, vzdělání, respektu a samozřejmě pocitu lásky. Myslím, že v České republice to nefunguje stejně.

Lidovky.cz: Co si myslíte o českém humoru? Sednul vám?
Mám rád český humor, je to jedna z věcí, kterou mám rád nejvíce. Je skvělé, jak je zcela rozvinuta bohatost jazyka, která se snoubí s hořko – sladkým použitím českého humoru. Překvapivě je blízký sardinskému humoru, kde jsou důležité nuance.

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou historii, je něco, co vás zaujala?
Ano zajímám, jsem fascinován dobou Rudolfa II., jeho zaujetím pro alchymii, přátelstvím s Keplerem, Brahem. Také jsem četl hodně o černých časech za Stalinismu a normalizace po roce 1968. Přijde mi děsivé, jak v historii stále dokola jsou lidé zbaveni práv, osobnosti a jsou přetransformováni do vágních symbolů. Kdykoliv se to děje, tak se civilizace blíží k barbarství, bohužel se to děje i v současné době blízko nás.

Lidovky.cz: Pijete pivo? Jak vám chutná česká kuchyně?
Nejsem velký piják piva, přišel jsem z prostředí vína, ale jednou za čas si užiji dobré pivo. Mám raději nefiltrované a také se zájmem sleduji malé pivovary, jak se snaží vyrobit kvalitní piva. Mám rád českou kuchyni, když je jídlo děláno srdcem a ne pouze jako past na turisty. Rozdíl shledávám v kvalitě potravin a vášní pro vaření. Vlastně bych rád viděl více snahy k znovuobjevení kvalitního českého jídla, co se týká tradice i inovativnosti a zaměřit se více na kvalitní čerstvé suroviny, než vidět na každém rohu parodii na pizzerii.

Český šok

Jak se žije cizincům v Česku? Jsou tu spokojení, nebo jim u nás něco chybí?

Češi v cizině – ilustrační foto.

Pokud k nim patříte i vy a chcete se s námi podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu internet@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno, národnost, proč jste do Česka přišel a připojte svoji fotografii. Jako předmět zprávy uveďte "Český šok".

Lidovky.cz: Myslíte si, že už v Česku zůstanete?
Těžko říci. Právě teď se soustředím na projekt Ingredientista. Do budoucna ale uvidíme. S vekou pravděpodobností začnu i některé věci rozvíjet jinde, ale budu se stále jednou nohou držet v Praze.

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou politiku? Jaký na ni máte názor?
Sleduji zprávy o české politice a myslím si, že sleduje cestu evropské politiky, která je stará. Evropa musí nalézt novou cestu, jak držet pospolu, něco co může nechat zakořenit silné kořeny v kulturní historii, společenském rozvoji a v důstojnosti člověka. V současnosti je Evropa v rukách bank, finančních institucí a je těžké říci, jak vše bude držet dohromady.

Lidovky.cz: Po čem se vám v Česku nejvíce stýská, co má vaše země výjimečného?
Chybí mi moře. Přijel jsem z ostrova, který je obdarován jedněmi z nejhezčích pobřeží Středozemního moře. Když se narodíte a vyrostete na ostrově, tak se nemůžete zbavit nostalgie po horizontu.

Autor: