Inspektoři ADAC, kteří se nechali převážet taxíky, se vydávali za byznysmeny. Hodnotili pak řidiče, vůz i dodržování nejkratší trasy. Jedním z kritérií byla rovněž cena. Za nejčastější neduhy řidičů taxislužeb označil ADAC nesprávně vyplněné účtenky, chybějící licenční průkazky, nepřijímání kreditních karet a umělé navyšování ceny jízdou nesmyslnými oklikami.
Právě to se ukázalo jako hlavní problém pražských taxikářů. Zatímco v některých evropských městech zaznamenal ADAC po jednom případu takového podvádění, v Praze se to kontrolorům stalo hned třikrát.
ČTĚTE VÍCE K TÉMATU: |
ADAC popisuje jeden do očí bijící případ předražení, kdy pražský taxikář zpočátku jízdu nabízel za 900 korun a teprve po protestu testujícího cenu srazil na 600 korun, což ale ještě stále bylo výrazně víc, než odpovídalo stanoveným taxám.
Dotyčný vůz neměl taxametr. Šofér se navíc musel radit s kolegou, zda zná cíl, a musel se dodatečně dívat do mapy. Nakonec kýžený cíl našel s podporou kolegy na telefonu. Kontrolor ADAC spočítal, že zbytečně najel 46,5 procenta z celkové trasy.
Ale ani nedaleká Vídeň se nemá čím chlubit. Jeden taxikář tam dokonce v noci odmítl vzít zákazníka z ulice Operngasse ke Karlovu chrámu, což je asi 1,3 kilometru. Testujícího odbyl s tím, že čeká na jiného zákazníka a že danou vzdálenost je možné ujít pěšky.
Lepší hodnocení než "dostatečné" žádné z měst v dílčí kategorii taxikáři neobdrželo. Naopak téměř polovina v tomto ohledu zcela propadla, neboť šoféři nesplnili ani nejzákladnější standardy. Nejlepší hodnocení, 78,1 procenta, získali mnichovští taxikáři. Ale i to stačilo jenom na "dostatečnou".
Celkový vítěz Barcelona vděčí za své umístění i díky poměrně ochotným řidičům, kteří dostali 77,8 procenta, a umístili se tak na druhé příčce před šoféry z Paříže, Kolína nad Rýnem a Berlína. Nejhorší jsou prý taxikáři v Římě.
V dalších dílčích kategoriích - vozy a jejich čistota, správně zvolená trasa a vyúčtování - se katalánská metropole dokonce umístila na prvním místě.
Nedodržování pravidel silničního provozu se objevilo v téměř 30 procentech všech případů v evropských městech. Mnoho taxikářů například telefonovalo za jízdy bez handsfree nebo nedodržovalo povolenou rychlost.
V cenové příznivosti zvítězila portugalská metropole Lisabon, kde svezení na vzdálenost sedm kilometrů se zavazadlem a s čekací dobou pět minut stojí za bílého dne zhruba osm eur (asi 200 korun). Následují Záhřeb, Madrid, Barcelona a Praha. Nejdražší je cestování taxíkem ve švýcarském Curychu, kde stojí sedm kilometrů více než 770 korun.