Horu Pilatus najdete v centrálním Švýcarsku, kousek od města Luzern. Tahle dvoutisícovka se vypíná nad jezerem Vierwaldstättersee, což v překladu znamená jezero čtyř kantonů. Pilatus je opředen řadou legend. Podle té nejznámější zde zahynul Pilát Pontský - jeho tělo bylo svrženo do temného jezera a od té doby tu strašil jeho duch. Na hoře prý žili i draci. Místní se sem po dlouhá léta báli, a to až do konce 16. století, kdy na horu vystoupil luzernský kněz se svou skupinou. Pilatus vysvětil a kletbu zrušil.
Od té doby si Švýcaři lámali hlavu, jak si cestu na vrchol zkrátit. Příkré skalní stěny ale dlouho všechny stavitele a konstruktéry odrazovaly - dokud se neobjevil Edward Locher. Ten se pustil do ambiciozního projektu - vést na vrchol železnici a to tou nejkratší možnou cestou. Aby vlaky v prudkém stoupáním z trati nevypadly, musel zdokonalit systém ozubených kol. Jeho projekt byl přijat a začalo se stavět. Nejstrmější zubačka se poprvé rozjela v roce 1889.
Na Pilatus nejprve jezdily vozy na parní pohon, které byly v létě otevřené. Ty si nyní můžete prohlédnout v dopravním muzeu Verkehrshaus v Luzernu. Od roku 1937 se nahoru šplhají červené vagónky poháněné elektřinou.
Světový unikát
Pilatusbahn je dodnes světový unikát, v nejprudším místě překonává stoupání 48 %. Pro srovnání - lanovka na Petřín má maximální sklon 29,5%. Cestou na vrchol musíte i zdolat 1629 metrů výškového rozdílu. O zdraví se ale bát nemusíte, uši vám zaléhat nebudou a špatně by se vám také nemělo dělat - tedy pokud netrpíte závratí.
Trasa je dlouhá 4,6 kilometru a červený vagonek jede na špici zhruba 35 minut. Na trati jsou vidět žluté cedulky, na nichž je napsáno, jaké stoupání zrovna zdoláte. Řidič vám ochotně sdělí další zajímavosti.
Spodní stanice dráhy se nachází v městečku Alpnachstad, kam se snadno dostanete úzkokolejným vlakem nebo lodí z Luzernu. Pokud máte Swiss pass, získáte i poloviční slevu. Zpáteční cesta zubačkou vás tak vyjde na 33 švýcarských franků namísto 66. Vláčky jezdí od začátku května do půlky listopadu zhruba po čtyřiceti minutách. Poslední vyráží vzhůru deset minut před šestou hodinou večer.
Vystoupat na vrchol se ale dá i pěšky. Nahoru vedou minimálně dvě trasy. Vybrat si můžete mezi jižní a severní stranou. Severní je trochu strmější, nicméně řetězy tu nejsou, takže se dá doporučit i klasickým turistům. Stačí pořádná obuv, slušné oblečení a dobrá svačina s sebou. Cestou totiž žádné stánky s občerstvením nepotkáte. Také musíte počítat s tím, že klikatými cestami ujdete mnohem víc kilometrů než urazí vláček. Výstup trvá tak 5 až 6 hodin.
Pokud chytnete dobré počasí, čekají vás nahoře úchvatné výhledy na Alpy, Gotthardský masiv a město Luzern. Při větší oblačnosti se zase budete cítit jako v nebi. Z nadýchaných oblaků budou jen lehce vykukovat vrcholky okolních hor. Například protější Rigi, které se přezdívá 'Královna hor'.
Nám se poštěstilo a k výhledu jsme si mohli poslechnout hru na Alpský roh. Jedna z členek souboru tak oslavila své narozeniny. Zahrát si na vrcholu Pilatu prý bylo jejím velkým přáním.
Tři vyhlídková místa a nejdelší tobogán
Kromě hotelu a restaurace, kde si můžete dát něco dobrého, jsou na Pilatu tři vyhlídkové vrcholy. Jeden z nich občas okupuje švýcarská armáda - má zde umístěné radary a celá hora je prošpikovaná bunkry a vojenským zařízením.
Projít si můžete i stezku vytesanou ve skále, kde se na informačních tabulích dozvíte, jak to s těmi draky a Pilátem vlastně bylo. Děti a milovníky atrakcí bude zřejmě zajímat nejdelší tobogán ve Švýcarsku, nachází se na severní straně kopce u zastávky kabinové lanovky Fräkmüntegg, ale v provozu je jen v létě. Na stejném místě najdete i lanové centrum a dětské hřiště.
Příznivci zimních sportů však budou zklamaní - na Pilatu se nelyžuje, svahy jsou tu moc strmé. Nejbližší lyžařské středisko je v Engelbergu, kam se také dostanete úzkokolejkou S-Bahn z Luzernu. Engelberg je místní kulturní a rekreační centrum, odkud pochází i DJ Bobo, známý švýcarský hudebník. V okolí je hned několik sjezdovek. Sníh je tam celoročně a navíc tam mají krásné ledovcové jeskyně.
Ale zpět na Pilatus. Pokud jste se již občerstvili, vyfotili a pokochali se výhledy, čeká vás cesta dolů. Jestliže jste si zakoupili zpáteční lístek, máte na výběr: buď prudce dolů červeným ozubeným vláčkem do Alpnachstadu, nebo dvěma kabinovými lanovkami do městečka Kriens, které je předměstím Luzernu.
Druhá varianta je i s přestupem rychlejší, neboť zubačka dolů musí brzdit a jede maximální rychlostí 9 kilometrů v hodině. Ať se rozhodnete tak či tak, rozhodně navštivte město Luzern. Na Swiss pass se můžete zdarma projet po jezeře parníkem, pak už zbývá jen navštívit louku v Rütli a máte splněno.