Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Jak jsme lezli nahoru. Nevado Sajama čili bolivijský Říp

Cestování

  6:45
Nejsem horolezec, jsem turista. Nebaví mě sedět na expedici měsíc pod jedním kopcem, čekat na počasí, běhat nahoru a dolů při stavbě výškových táborů a ještě k tomu platit za nějaké povolení. A vyšších kopců než Nevado Sajama (6542 m), které jdou vylézt tak nějak mimochodem, je na světě jen málo, tak proč na cestě do Bolivie nepřibalit mačky a cepín a nezkusit to?

Stíny Sajamy na protějších vulkánech foto: Vojta Lejsek, Pohora.cz

Patacamaya je městečko v pustině mezi La Paz a Orurem. Pro nás je zajímavé jen tím, že z něj každý den jede minibus do vesnice Sajama ve stejnojmenném národním parku pod vyhaslou sopkou, která je naším cílem. Bílý vrcholek na obzoru vábí náš zrak celé tři hodiny cesty.

Odpoledne zaplatíme 30 boliviánů za vstupné do NP a hned vyrážíme do základního tábora, který leží zhruba ve 4800 metrech. Cestička se pěkně vine, západní stěna Sajamy je nádherně nasvícená zapadajícím sluncem. Už dávno za tmy stavíme stan a po rychlé večeři usínáme. Tedy kamarád usíná. Já se celou noc klepu zimou. Krom maček a cepínů to chtělo přibalit ještě aspoň trochu teplejší spacák. A to další noc budeme spát ještě o dalších 900 metrů výše.

-

Ráno nevyspalý nemám šťávu, tak se serpentinami a sutí vzhůru táhnu velmi pomalu; ve výškovém táboře mě již kamarád čeká s připravenou plošinou na stan na ostrém hřebínku u skalnatého vrcholku. Do pláštěnky od batohu jsme nakopali dostatek sněhu a západ slunce jsme již pozorovali ze spacáku u hučícího vařiče. Ranní odchod je doporučován kolem třetí, ale nechtěli jsme bloudit, tak jsme se rozhodli vyrazit až se svítáním. Nabalil jsem na sebe veškeré nejen své oblečení a s nohama v batohu usnul. Kolem třetí okolo prošla dvojice, klient a vůdce, začínající výstup ze základního tábora.

Cestu hledáme mezi kajícníky

Kolem páté v šeru už stoupáme vzhůru, vysoko nad námi svítí dvě bludičky. Zajímavé sněhové útvary zvané kajícníci, které se tvoří v jihoamerických horách, nám znepříjemňují cestu vzhůru. Složitě je překračujeme a prokopáváme a hledáme jimi cestu vzhůru. Přestávku k obutí maček pod nejprudším úsekem výstupu využíváme k focení východu slunce, ze stínu Sajamy vystupují dva nádherné kužely na bolivijsko-chilské hranici, Pomerape a Parinacota. Vysněžený krátký, zhruba padesátimetrový 50º svah na skalnatý hřebínek vycházíme bez jištění velmi opatrně a s cepínem připraveným k záseku, jelikož případný pád by skončil o mnoho set metrů níže.

Konečně máme volný výhled k severu, vyhříváme se na ranním slunci a GPS hlásí jen pár metrů přes 6000. Vrchol se zdá být na dohled, ovšem zdání klame. Strmý výstup sněhovým polem trvá ještě několik dalších hodin, kdy každých pár kroků vydýchávám, a překonáváme několik zdánlivých horizontů. Tak takhle strmý Říp tedy není.

Svah posetý kajícniky

Po sedmi hodinách už by konečně vedl další krok libovolným směrem s kopce. Vrchol! Počasí je nádherné. Vítr je snesitelný a zima také není. Sice jsme nedaleko rovníku, ale v 6500 metrech by počátkem května, tedy „listopadu“, mohlo být znatelně hůře.

Původní plán sejít až do základního tábora jsme již vzdali. Vyšli jsme pozdě, šli pomalu a ještě nevíme, že nejhorší nás teprve čeká. Sníh pod odpoledním sluncem již hodně tál a svině kajícníci, kteří ráno nešli mačkou prokopnout, se teď pod každým krokem propadají a já se jen modlím, abyto někde po nevhodném došlapu neodnesl kotník. Na šestitisícovém hřebínku jsme již dost vyčerpaní, navíc máme hlad – čekali jsme, že na oběd budeme již zpět u stanu. Na dohled od stanu nám suťoviště ujíždí pod nohama po tekoucím bahýnku. U stanu už máme opravdu dost. Hned jak dovaříme čaj, usínáme. Po pár hodinách mě budí kamarád s uvařenou večeří, hlad ho vzbudil. Pár soust a pokračujeme ve spánku až do rána.

Co byste měli vědět?

DOPRAVA

Do Sajamy se dostanete za 25 boliviánů (75 Kč) každodenním minibusem ve 13 hodin z Patacamaye, která leží na hlavní silnici na Oruro, nebo (nejčastěji ranními) dálkovými autobusy z La Paz do Aricy a dál do Chile, kde ale budete nejspíš muset platit jízdné za celou trasu. Následně se navíc musíte nějak dostat cca 10 kilometrů z hlavní silnice přímo do Sajamy. Zpáteční minibus ze Sajamy do Patacamaye jezdí každé ráno v 6, v neděli už ve 4.

NÁRODNÍ PARK

Do národního parku Sajama platí turisté vstupné 30 boliviánů (90 Kč). Na správě NP si můžete vyfotit schematickou mapu oblasti, získat základní informace a zajistit si v případě zájmu průvodce nebo ubytování v Sajamě.

TIP

V okolí Sajamy je vzhledem k sopečné činnosti několik termálních koupališť. Některá jsou veřejně přístupná, jinde zaplatíte vstupné až 30 boliviánů. Pokud v tamních restauracích narazíte na steak z alpaky, neváhejte, je výborný.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!