19. května 2011 7:00 Lidovky.cz > Cestovaní > Cestování 5 nej tipů

New York. Co v průvodcích nenajdete

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Brooklynský (na snímku) i Manhattanský most vydávají ve dne v noci pekelný rachot. Místní obyvatele to vzrušuje. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Brooklynský (na snímku) i Manhattanský most vydávají ve dne v noci pekelný rachot. Místní obyvatele to vzrušuje. | foto: Shutterstock
Tohle ikonické velkoměsto má více tváří než tu, kterou prezentují filmy King Kong a Sex ve městě. Nabízíme pár doporučení, na něž v průvodcích nenarazíte.

New York ještě nemá dostatek minulosti, aby si ji mohl ukládat a vystavovat v neživé, zakonzervované podobě jako například Praha a jiná evropská města se starobylými jádry. V New Yorku se ta trocha minulosti, kterou má, pořád zpracovává. Jednotlivé vrstvy historie a současnosti tu pořád koexistují.

Nejlépe to uvidíte na procházce po bývalé nadzemní železniční

Lávky – skywalks

Manhattan je místo vertikál, výškových budov, prosklených věží moderního náboženství. Lávky mezi nimi mi vždycky přišly jako náhlé pomlčky v tvarosloví města. V angličtině se jim říká skywalks, tedy něco jako nebeské chodníky. Nejhezčí z nich je kousek od Empire State Building: třípatrová lávka ve stylu art deco, co spojovala na Západní Dvaatřicáté ulici od roku 1925 budovy nyní už dvacet let zavřeného obchodního domu Gimbels (119 West 31. Street). Další ostře elegantní lávka spojuje slavnou věž mrakodrapu Metropolitan Life s budovou Credit Suisse na 1 Madison Avenue.

dráze, které se tu říká High Line.

Dostanete se k ní po "šedé" lince metra "L", která vede z Brooklynu, protíná dolní Manhattan vodorovně jako podle pravítka a končí na Čtrnácté ulici, kde vystoupíte. Když vyjdete z metra a rozhlédnete se, uvidíte na konci bloku velkou zářící industriální budovu z počátku dvacátého století, kde bývala ještě před pár lety jatka. Dnes je to reprezentativní prodejna laptopů, chytrých telefonů a dalších hraček od firmy Apple (401 W 14th Street). Tahle stará průmyslová masofabrika přestavěná na robustní palác moderního snění má ve svých prosklených a prozářených útrobách atmosféru jemného vzrušení ze strojů a přístrojů, jakou už zažijete jen vzácně.

Nejkrásnější z lávek je u bývalého obchodního domu Gimbels.

Když se odtud pustíte po Deváté avenue dolů, tedy na jih, narazíte po dvou blocích na podivně šikmou Gansevoort Street, ulici pojmenovanou po hrdinovi americké války za nezávislost, který byl zároveň dědečkem Hermana Melvilla, autora Bílé velryby. Melville se dvacet let živil jako celní inspektor námořních lodí v přístavu, který začínal hned na konci téhle ulice. A jeho vzdálený prasynovec Richard Melville Hall se pod jménem Moby živí už dvacet let jako autor taneční hudby. Právě tady, v okolí Gansevoort Street, je nejvíc luxusních tanečních klubů, kde se Mobyho hitovky hrají.

Bary a pivnice

Bar 13 (35 E 13th St., poblíž University Place). Dvoupatrový bar obvykle plný studentů a studentek z nedaleké New York University. Součástí je i malá terasa na střeše, kde se dá popíjet pod newyorským bezhvězdným nebem a palmou v květináči. Uvolněná atmosféra. DJs, co hrají do zavíračky ve čtyři ráno. Během šťastné hodinky dva drinky za cenu jednoho. Občas i nějaká slam poetry nebo prostě jen poezie.

Bookmarks (Library Hotel, 299 Madison Avenue a 41. ulice, 14. patro). Další střešní bar pod širým nebem s pěkným výhledem. Pro případ nepohody tu jsou zimní zahrady. Míchají long drinky pojmenované po velkých spisovatelích a mají tu knihovnu plnou knih, které si můžete vypůjčit, aby vám to pití lépe ubíhalo.

The Raines Law Room. Nejnovější barová móda v New Yorku jsou takzvané "speakeasy" bary. Speakeasy je termín z dob prohibice, kdy se tak označovaly tajné bary a nálevny, ukryté za neoznačenými dveřmi, za které jste se dostali jen po zazvonění a třeba i na heslo. Speakeasy bar nemá nad vchodem žádný nápis, je třeba vědět a zvonit. The Raines Law Room je podle mých dobře informovaných zdrojů jeden z nejlepších speakeasy podniků ve městě. Více na ww.raineslawroom.

Rooftop Bar (230 5th Avenue) jak název napovídá, další střešní bar. Trochu dražší, ale zase je tu parádní výhled na mrakodrapy v Midtownu a na Empire State Building, který je pět bloků odtud. Ideální zakobčení procházky po High Line.

Verlaine (110 Rivington Street). Skvělé Liči Martini v Hanojském stylu, Vietnamská Bloody Mary, Saké a další alkoholy nejen v jihoasijském duchu. Happy hour každý den do devíti večer, kdy jsou drinky za pět dolarů. A vzhledem k tomu, že je bar pojmenovaný po básníkovi, jsou tu i literární čtení.

The Raines Law Room nejnovější barová móda v New Yorku jsou takzvané "speakeasy" bary. Speakeasy je termín z dob prohibice, kdy se tak označovaly tajné bary a nálevny, ukryté za neoznačenými dveřmi, za které jste se dostali jen po zazvonění a třeba i na heslo. Speakeasy bar nemá nad vchodem žádný nápis, je třeba vědět a zvonit. The Raines Law Room je podle mých dobře informovaných zdrojů jeden z nejlepších speakeasy podniků ve městě. Více na www.raineslawroom.com

Tolik k prorůstání minulosti a dneška. Ten divný šikmý směr Gansevoort Street označuje symbolickou hranici chaotického starého New Yorku a symetrického nového New Yorku. Právě tady končí přísně pravoúhlá síť ulic, které běží podle větrné růžice od východu na západ a z jihu na sever, matrice, do níž bylo inženýry narýsováno moderní velkoměsto.

Na Gansevoort Street je cíl cesty: schodiště vedoucí na starou nadzemní železniční dráhu High Line.

Začátek High Line na Gansevoort Street.

V devatenáctém století vedly těmito ulicemi koleje, po nichž vozily vlaky zboží z přístavu do místních skladů a továren a přitom se proplétaly s hustou pouliční dopravou. Docházelo k tolika tragickým nehodám, že železnice najala jezdce na koních, kteří jezdili před každým vlakem a varovně mávali praporem. Říkalo se jim kovbojové z West Side. Moc to nepomohlo.

High Line

Harlem

Po velkou část devatenáctého století byl Harlem synonymem pro elegantní životní styl. V roce 1893 místní měsíčník Harlem Monthly Magazine napsal, že budoucnost newyorské módy, kultury, bohatství a inteligence bude nepochybně právě tady. Na počátku dvacátého století se Harlem stal téměř čistě židovským předměstím, aby se ve dvacátých letech proměnil v rámci tzv. harlemské renesance v epicentrum černošské kultury a po začátku hospodářské krize ve třicátých letech se na šedesát let zhroutil do podoby chudého a násilného černošského ghetta. Od druhé půlky devadesátých let však zločinnost opadla, přistěhovala se sem řada nových, movitějších obyvatel a Harlem se podle všeho vrací zpátky ke staré eleganci. Stojí za návštěvu.

Po desetiletích debat o bezpečnosti tu ve třicátých letech dvacátého století město postavilo dvacet jedna kilometrů dlouhou železniční dráhu na ocelovém sloupoví. Vlaky po ní jezdily devět metrů nad ulicemi a křižovatkami a projížděly v tunelech skrze břicha velkých budov.

Jenže už v padesátých letech se natolik rozvinula silniční a dálniční doprava tahačů a náklaďáků, že vlaková doprava začala skomírat. I ta na High Line. V roce 1980, ráno na Den díkůvzdání, tudy projel poslední vlak. Od té doby dráha pustla, zarůstala vegetací a po několika desetiletích se z ní stal zvláštní táhlý ostrov divočiny nad městem. Koncem devadesátých let se začalo vážně řešit její zbourání, starosta Rudy Giuliani už dokonce podepsal demoliční příkaz. Zachránilo ji pár aktivistů z okolí, kteří nejdříve přitáhli zájem místních obyvatel, pak newyorských umělců a osobností a nakonec i nového starosty Bloomberga.

Rušné ulice předvánočního New Yorku.

Kluby

Le Poison Rouge (158 Bleecker St.) nezávislá hudební scéna, hipsterský indie rock i soudobá vážná hudba. Něco na způsob pražského Paláce Akropolis.

Santos Party House (96 Lafayette St) Elektronická taneční hudba nezávislejšího střihu, laptopové orchestry, bastard pop.

Lenox Lounge (288 Lenox Avenue) Klasický jazzový klub v Harlemu, který funguje od roku 1939 a za starých časů tu vystupovala Billie Holiday, Miles Davis and John Coltrane. I dnes tu hrají živé jazzové kapely, standard je pořád hodně vysoko, vstupné je deseti až pětadvaceti dolary. A dokonce tu vaří.¨

Greenhouse (150 Varick Street) z kategorie módních, luxusáckých hudebních klubů pro playboye v košili s rozepnutým knoflíčkem a věčně opálené dámy. Tenhle ovšem propaguje ekologickou zodpovědnost, až do dna a do rána. Pohovky z recyklovatelného materiálu, LED osvětlení, dekorace z babusu, listů a mechu, toalety, co při splachování šetří vodou, a barmanky co nešteří vodkou. DJs co hrají hity, house a hiphop.

V létě 2009 se otevřela veřejnému užívání první, přes dva kilometry dlouhá část dráhy, přebudovaná na nadzemní park. Je to skvělá a pořád málo známá cesta, jak projít pěšky hezký kus Manhattanu a být doslova nad věcí. Bez čekání na přechodech a s výhledem. Okolo vás stojí dlouhé bloky robustních budov z cihel a litiny, starých fabrik a skladišť a mrazíren masa, teprve nedávno přestavěných v drahé designérské a módní ateliéry nebo luxusní obchody. Surrealistické výjevy, které byly v ulicích pod vámi běžné ještě před pár lety, kdy se na chodníku potkávali lidé oblečení do nejdražších modelů slavného návrháře s lidmi oblečenými do krvavé řeznické zástěry, už se naskytnou jen vzácně. Ale pořád je to zvláštní oblast, jejíž podoby se právě teď přelévají a mění.

New York

Restaurace

New York je možná město s největším počtem bytů bez zařízené kuchyně na světě. Ale zároveň je jídlem vyloženě posedlý. Prostor věnovaný v místním tisku tipům, žebříčkům a recenzím na všemožné restaurace a bary je pro mě obtížně pochopitelný. Na druhé straně je suma newyorských restaurací praktickým příkladem multikulturní společnosti. Čím je bohatší a rozmanitější, tím jsou všichni, zdá se, šťastnější. Alespoň na talíři to funguje.

Spice Market (403 W 13th St.). Restaurace jen o jeden blok nad schodištěm na High Line na Gansevoort Street. Designem připomíná palác indonéského drogového bosse, rozměry zase vlakové depo, vejdou se sem davy stolujících a i tak je tu obvykle narváno, protože jihoasijská kuchyně francouzského šéfkuchaře Jeana-Georgese Vongerichtena je vyhlášená a vychválená food kritiky z Timesů.

Burger Joint. Zapařená hamburgrárna v boudě z počmárané dřevotřísky, která je diskrétně schovaná za plentou v mramorové lobby luxusního hotelu Le Parker Meridien. Dokonce vznikla velkoměstská legenda, že majitel stánku na hamburgery se tak úspěšně soudil s developerem, až musel postavit drahý hotel okolo něj a povolit vstup. Pochopitelně je to nesmysl. Ale kouzelný. V hotelu, kde můžete utratit za jednu noc až pět tisíc dolarů, vás stojí velmi kvalitní hamburger zabalený do papíru sedm dolarů. Taky sem na něj chodí nóbl hoteloví hosté. O pár ulic výše začíná Central Park, kde se můžete po vydatném obědě svalit do trávy.

Gyu-Kaku East Village (34 Cooper Square). Japonská restaurace, kde si objednáváte ingredience v syrovém stavu a sami si je grilujete na roštu uprostřed svého jídelního stolu. Na začátku vám bude číšník nabízet, že vám poradí, jak na to. Neodmítněte ho. A k pití si objednejte japonské pivo.

Popover Café (551 Amsterdam Avenue, mezi 86. a 87. ulicí). Vyhlášený podnik, kam jít na brunch, tradiční víkendové jídlo, které je snídaní i obědem. V neděli před polednem potkáte na chodníku před podnikem menší dav lidí, kteří tu běžně čekají dvacet minut, než obsluha vyvolá jejich jméno, že mají konečně volný stůl. Asi to stojí za to.

Tom’s Restaurant (2880 Broadway, na rohu 112. ulice). Typicky americká restaurace s lavicemi jako v jídelně a servírkou, co vám na přání dolévá kávu z velké skleněné konvice. Takovému podniku se říká "diner". Proto se písnička, kterou tu napsala Suzanne Vega, jmenuje Tom’s Diner. A svého času sem chodil z nedaleké Columbia University na oběd student Barack Obama. Také se tu natáčel sitcom Seinfeld. Možná je to nejslavnější prachobyčejná jídelna na světě.

Joe’s Shanghai (9 Pell Street). Díra v zastrčené uličce v Chinatownu, s vynikajícími čínskými knedlíky. Platí se pouze hotově.

Yuka Sushi (1557 2nd Avenue, mezi 80. a 81. ulicí). Japonská restaurace, která servíruje podle místních jedno z nejlepších sushi ve městě. Ceny jsou přitom nízké. Raritou je, že tu nepřijímají spropitné. Platí se pouze hotově.

Z High Line je dobrý výhled na vzdálené mrakodrapy v Downtownu i v Midtownu, za pozornost stojí i pohled na nové sídlo internetové společnosti IAC, které dráha míjí v pohodlné blízkosti, když přechází nad 18. ulicí. Stříbrná budova byla postavená v roce 2007 podle návrhu Franka Gehryho a časopis Vanity Fair se nechal slyšet, že jde o nejpřitažlivější kancelářskou budovu světa. Hned za ní stojí zbrusu nová dvacetipatrová luxusní obytná věž od Jeana Nouvella s mozaikovou fasádou z 1647 skleněných tabulí.

Velkoměstská poezie: koupaliště z kontejnerů na odpad.

Od dubna do října, každé úterý večer, se na dráze pořádá

Dumpster Pools

Móda, kterou odstartovalo v roce 2009 pár podnikavých lidí v průmyslovém Brooklynu, kteří si na místě, jež nebylo vidět z ulice, otevřeli kapesní rekreační letovisko. Ze tří velkých kontejnerů na stavební odpad zapůjčených stavební firmou, která pro ně neměla kvůli ekonomické krizi zrovna využití, vytvořili tři spojené bazény. Kontejnery se samozřejmě předtím vyčistí, vnitřek pokryje fólie a nainstaluje se speciální systém filtrování vody. K tomu pár lehátek, slunečníky a hřiště na pétanque. Stal se z toho obrovský hit. Takový, že v srpnu loňského roku nechal starosta Bloomberg otevřít tři takováhle kontejnerová koupaliště přímo v centru Manhattanu, na Park Avenue. Je celkem jisté, že letos v létě se na různých místech po městě objeví další.

pozorování oblohy z velkých hvězdářských dalekohledů. Alespoň když není průtrž mračen.

Nad šestnáctou ulicí se dá slézt po schodišti dolů a podívat se na dveře hudebního klubu Highline Ballroom (adresa: 431 W 16th Street). Je to jeden z místních etablovaných podniků, kde obvykle hraje někdo zajímavý – od starých rockerů až po moderní indie, od jazzu až po hip hop. Namátkou příští měsíc tu třeba Brian Wilson z Beach Boys odehraje tři koncerty svých předělávek Gershwina.

Pak zase vystoupejte nahoru a pokračujte dál. Nalevo pod vámi bude oblast posetá galeriemi a uměleckými centry všeho druhu. Tady je pár tipů:

The Kitchen (512 West 19th Street), slavný prostor výstav, performancí, hudby a literárních akcí, který založil počátkem sedmdesátých let průkopník video artu, Čech Woody Vasulka.

Eyebeam (540 W 21st St.) centrum umění a moderních technologií. Výstavy, workshopy pro videoartisty a počítačové umělce, tvůrce her, programátory, vizionáře nebo třeba stáže, které vede anglický spisovatel Nick hornby.

Chelsea Art Museum (556 W 22nd St.) naprosto zásadní místní etablovaná instituce moderního umění.

Luhring Augustine (531 W 24th St.) se specializuje hlavně na současné monumentální sochařství (pravidelně tu vystavuje třeba první ženská vítězka Turnerovy ceny Rachel Whiteread) a video art, ale narazíte tu i na jiné formy.

Lehmann Maupin Gallery (540 W 26th St.) – současné umění ve vší parádě. K místním tvůrcům patří například Tracey Emin, britská enfant terrible, která zde už předvedla svoji slavnou, autenticky jetou postel – se všemi fleky, špačky od cigaret, lahvemi od chlastu a použitými kondomy. Rezidentním umělcem je i Julian LaVerdiere, autor obřích sloupů světla, oficiálního památníku na místě Světového obchodního centra.

Cheim & Read (547 W 25th St.) – renomovaná galerie, spíše umělkyň než umělců (například do půlky června vystavuje práce Louisy bourgeois).

Gagosian Gallery (555 W 24th St.) – zrovna teď se chlubí expozicí bezpočtu Picassových obrazů a soch spojených s jeho meziválečnou milenkou a modelkou Marií-Thérese.

Skvělých galerií je v chelsea mnohem víc. Obecně tu platí, že vstup je zdarma. Jen v chelsea Art Museum zaplatíte osm dolarů.

Obchody

Century 21. Velký outlet hned naproti Ground Zero. Moře oděvů a bot od věhlasných značek za ceny připomínající asijskou tržnici. Totéž platí pro několikapatrový outlet Filene’s Basement na Union Square nebo Jersey Gardens v New Jersey (dostanete se tam autobusem z Port Authority). Očekávejte davy nakupujících.

Buffalo Exchange. Sekáč, kde můžete oblečení koupit i prodat. Není to ovšem hadrářství, lze tu narazit na velmi pěkné a zachovalé modely za velmi hezkou cenu. Nakupování v podobných podnicích je v určitých okruzích v módě a cool. Není divu, že jedna z poboček Buffalo Exchange je v brooklynské části Williamsburg, centru módních a moderních "hipsterů" (504 Driggs Avenue) a druhá je v neméně módní East Village na dolním Manhattanu (332 E 11th Street).

Hammacher Schlemmer (147 E 57. Street). Obchod, který prodává futuristické hračky a revolučně praktické vynálezy, které jste dosud nepotřebovali. Nejtenčí hodinky na světě nebo hodinky bez displeje. Tiskárny, které tisknou fotky z iPhonu, hands free krabičky pro cyklisty, co za jízdy telefonují, plážové deky, které se nikdy nepokryjí pískem, kuličková pera s miniaturní kamerou s HD rozlišením, motorové skateboardy nebo supervýkonné námořnické lampy na komunikaci morseovkou, pomocí nichž můžete sdělit sousedům v posázavské chatařské divočině, že jste už narazili toho suda...

Tento květen se otevře pro veřejnost druhá sekce dráhy, která povede až na Třicátou ulici. Když dojdete až tam a sestoupíte dolů, octnete se v okolí velkého nezajímavého nádraží Penn Station, hrncovité haly Madison Square Garden a poštovní budovy Jamese A. Farleye z roku 1912, postavené v monumentálním klasickém stylu, s nejdelší řadou korintských sloupů na světě a nápisem Ani sníh, ani déšť, ani horko, ani noční temnota nezabrání našim doručovatelům hbitě dokončit své povinnosti.

Ale to nejzajímavější v okolí je obchod BH Photo & Video (na rohu 9th Avenue a 34. ulice), podle mnohých jeden z nejlépe zásobených a nejlevnějších obchodních domů s foto-, video- či audiotechnikou a osobními počítači na světě. Vlastníci a personál jsou ortodoxní židé, takže o sobotách je zavřeno. Během židovských svátků jakbysmet.

Co určitě nedělat

Nebát se. New York byl na počátku devadesátých let hlavním městem zločinu v USA. Ovšem od té doby klesl počet vražd více než čtyřnásobně a je celé roky na historicky rekordně nízké úrovni. New York je dnes statisticky nejbezpečnějším velkým městem v Americe. Spousta starých zásad přežití už neplatí: Můžete se po městě procházet i po setmění. Můžete jezdit nočním metrem. Když omylem nastoupíte do expresní linky metra, která vás zaveze do Harlemu nebo Bronxu, nic se vám tam nestane. Sám jsem si pravidelně po setmění krátil cestu přes Central Park. A nejčastěji jsem v šeru v kdysi tak nebezpečném parku potkával zamyšlené postarší pejskaře. Samozřejmě – člověk musí být v New Yorku neustále trochu ostražitý a opatrný. Zločinnost tu sice dramaticky klesla, ale nezmizela. Je to desetimilionové velkoměsto se svým dílem nebezpečných lidí a nebezpečných situací.

Nezírat na cizí lidi. V New Yorku je zvykem dávat najevo, že si ostatních nevšímáte. To, co by na malém městě působilo jako arogance, je tady slušností. Ta slušnost vychází z instinktu přežití ve velkém městě. Když si někoho začnete v metru dlouze a nápadně prohlížet, bere se to jako svého druhu agrese.

Nesedat si do taxíku na sedadlo vedle řidiče. Jistě, to už dávno víte, že v tomhle městě jsou pasažéři z bezpečnostních důvodů jen na zadních sedadlech a od řidiče je odděluje přepážka. Ale český zvyk sedat si dopředu je pevně zažitý. A newyorského taxikáře dokáže hodně vyděsit. Vím, o čem mluvím.

Nezapomenout na spropitné. Dýško je podstatná část mzdy místních číšníků a servírek, taxikářů, kadeřnic a dalších lidí zaměstnaných ve službách. V některých případech je spropitné jedinou mzdou. Taxikáři se dává deset až patnáct procent, kadeřnicím, číšníkům a servírkám patnáct až dvacet procent. Když dáte méně, vyjadřujete tím velkou nespokojenost. Když nedáte nic, de facto tím prohlašujete, že jízda taxíkem nebo servis v restauraci byly katastrofální. Může se stát, že taxikář nebo číšník se budou dožadovat vysvětlení, v čem vás tak zklamali. Nebo si vás zařadí mezi lakomé a neotesané turisty. Spropitné se taky platí poslíčkům, co vám přinesou objednanou pizzu, dveřníkům a pokojským a v luxusních klubech a restauracích i pánům či dámám, co vám na toaletách podají tekuté mýdlo a osušku. Kde, jak a komu kolik platit se dočtete třeba tady: www.citidex.com/943.htm

Mrakodrap Empire State Building, New York

O několik bloků dál se tyčí majestátní Empire State Building, o němž se dočtete v každé turistické brožuře. Kromě jedné věci, která se vám bude vzhledem k únavě způsobené časovým posunem oproti Česku hodit: ve dvaadvacátém poschodí mrakodrapu sídlí Metronaps Center, tedy Centrum Metrospánků. Vymyslel si ho před pár lety burzovní makléř, který nacházel příliš často své – chronicky přepracované nebo chronicky zhýralé – kolegy, jak spí během pracovního dne na toaletách. Metronaps je tichá tmavá místnost se šesti kójemi s futuristickým tvarem jako z filmu 2001: Vesmírná odysea. Za čtrnáct dolarů si tu můžete koupit dvacet minut spánku. Dvacet minut tmy, ticha a relaxační hudby. Dalších dvacet stojí devět a půl dolaru.

Budete patřit do exkluzivního klubu lidí, co se chodí vyspat na Empire State Building.

Ondřej Formánek, Lidové noviny
  • 0Diskuse


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.