Neznámé bohatství Libye: poklady nejen z antiky

Před svrženým plukovníkem Kaddáfím v Libyi vládli Féničané, Řekové, Římané, první Arabové a další. Bohatou historii země dokládají památky zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, které můžeme potkat po celé zemi.

Historické dědictví Libye zahrnuje památky už od úsvitu civilizace. Skalní malby v pohoří Akakus.

Na jihu Libye, asi sto kilometrů od hranic s Alžírskem, ukrývá pohoří Akakus skalní malby staré až 12 tisíc let. Nejmladší nástěnná díla pochází z prvního století našeho letopočtu a památka tak jedinečným způsobem vypovídá o kulturních a přírodních změnách v oblasti. Některé malby zachycují žirafy, slony, koně a vypráví příběhy dávných pastevců, kteří zde žili v dobách, kdy Sahara byla zelená.

Starověká řecká osada Kyréné.

Na severovýchodě Libye se rozkládá archeologická lokalita Kyréné. Tato starověká řecká osada ze 7. století před naším letopočtem dala název celému historickému území na východě země zvaného Kyreanika. Rozlehlými zříceninami antického města se dnes namísto turistů potulují stáda ovcí.

Navátý písek na pobřeží Středozemního moře zakonzervoval jedno z nejkrásnějších antických měst Leptis Magnu. Římské město fénického původu patřilo kolem druhého století k nejbohatším přístavům Středomoří.

K nádheře Leptis Magny přispěl i Hadrián zbudováním rozlehlého komplexu lázní, které byly druhé největší po veřejných lázních v Římě

Karavany z vnitrozemí do Leptis Magny přivážely drahokamy, slonovinu, otroky a exotická zvířata a město se proslavilo také výtečným olivovým olejem. Jeho úpadek začal o dvě stě let později v důsledku nájezdů vnitrozemských kmenů. Především vpády Vandalů výstavní antické město vážně poškodily, a to se po krátkém období rozpadlo v rozvaliny.   

Divadlo v Leptis Magně, postavené v době Augustově, financoval místní obchodník.

Leptis Magna v době své slávy proslula jako „perla Afriky". Městu dominovala impozantní kolonáda široká dvacet metrů, která vycházela od Hadriánových lázní a končila v přístavu. Vítězný oblouk obklopovaly čtyři fontány, rozlehlé fórum zase sloupy zdobené hlavami medúz. Nejhonosnější stavbou byla Servinská bazilika a údiv vzbuzovalo i místní divadlo.

Perla Afriky
Starobylé fénické město Sabratha se dostalo pod vliv Říma v roce 46 před naším letopočtem. Město je známé také svými křesťanskými monumenty, které jsou stejně pozoruhodné jako ty římské. Nejslavnější je Justiniánova bazilika s nádhernými mozaikami. 

Antická Sabratha u Středozemního moře.

Divadlo v Sabrathě je jedním z nejlépe zachovaným římským amfiteátrům. Přední část jeviště tvoří tři patra sloupů, rampa je bohatě zdobená reliéfy.

Pohled na třípatrové jeviště divadla v Sabrathě.

Uprostřed pouště se rozkládá Gadameš, kdysi důležitá obchodní stanice pro transsaharský obchod. První záznamy o Gadameši existují z doby Římské říše, kdy město střídavě obsazovaly skupiny vojáků. Dnes oázu s typickou hliněnou berberskou architekturou obývá kolem deseti tisíc Tuaregů.

Hliněná architektura města Gadameš.

Unikátní památky v Libyi však ani po utichnutí hlavních bojů nemají zdaleka vyhráno. Největší nebezpečí totiž nepředstavuje válka sama, ale období těsně po válečném konfliktu.

"Chaos, který přirozeně zavládne po skončení bojů je pro kulturní památky daleko horší. Zbraně jsou téměř všude a nechráněné bohatství na dosah ruky. Stejný příběh se nedávno odehrál v Egyptě, Iráku, Afghánistánu a hrozí samozřejmě i v Libyi", citovala minulý týden CNN Fancesca Bandarina z organizace UNESCO.

Bandarinova slova potvrdila i zpráva o zmizení vzácného pokladu z dob Alexandra Velikého v Benghází. Nikdo také neví, jak moc se na antických monumentech podepsaly boje mezi Kaddáfího vojáky a táborem povstalců.

Libyjské památky zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, podívejte se, kde je najdete

.