Vždy proto cestujeme tzv. na vlastní pěst a často s heslem: „Můj vůz, můj hrad.“ Věrným parťákem na našich cestách je nyní Transportér T5 a také fotoaparát Fujifilm X-T1, jež obsluhuje mužská část naší posádky. Okolí navštívených míst také poznáváme s pádlem v ruce a ze sedla našich kajaků, které bereme sebou…
Než jsme si pořídili naši dodávku na cestování , dlouho jsem zvažoval jestli nevzít raději starší T4, jelikož se o transportérech T5 povídá, že se nepovedli, ale nakonec po několika načtených informacích z různých blogů, jsme pořídili motorizaci 1,9 77kw, která by měla být prý méně poruchová. Novější transportér se mi líbí více vzhledově a to jak uvnitř tak i zvenčí. Jinak i s T4 mám zkušenosti, jelikož jsem ji před octavií combi vlastnil a můj otec ji má dodnes a to je to přitom rok výroby 91 a má najeto dle tachometru 550 000 km. A pořád šlape jako hodinky, asi i díky tomu, že to byla verze bez turba, takový klasický „dělník“. No a moje úplně první auto na cestování bylo Daihatsu Hijet, malinká dodávka, do které se vlezli dvě postele nad sebou a dvě kola vedle sebe. Pořadí mých cestovatelských automobilů tedy bylo: Daihatsu Hijet, Transporter T4, Octavia Combi a poslední Transporter T5.
Hledáme nomády nového věku!Máte podobné zážitky, cestujete podobně zajímavým vozem a máte pěkné fotky? Napište nám na internet@lidovky.cz. Do předmětu napište Nomádi. |
Jinak náš poslední transportér se jmenuje „Kája“ a nijak složitě jsme ho neupravovali. Jelikož je 9 místný, vyhodili jsme jen prostřední sedačky a na zadní sedačku jsme dozadu připevnili překližku a pomocí pantů ještě jednu překližku vyklápěcí a v kufru jsme pak za sedačkou udělali desku na kovových nohách. No a když se zadní sedadlo sklopí a vyklopí se překližka na pantech, tak máte nádherně veliké letiště na spaní. To vše potom zase rychle sklopíte a máte opět obyvák. Pod oknem, kde nejsou zašupovací dveře, jsme upevnili lištu s posuvným stolkem a dokoupili látkovou skříňku z lidlu v akci za 600 kč. Na okna jsem nastříhal reflexní bublinkové fólie, aby nebylo do auta vidět a tak trochu fungují i jako malá izolace. Svícení se vyřešilo dvěma magnetickými lampičkami, které mají velikou výdrž a pokud se vybijí, dobijí se za jízdy z autozapalovače.
  |
Výhoda těchto svítilen je, že i když sedíte večer venku, tak je jen připnete na automobil zvenčí a máte světlo. Dokoupili jsme také plastové průhledné boxy do kufru, ve kterých je oblečení a věci na vaření a pro zvýšení komfortu jsme pořídili autosprchu, což je skvělá věc. V kufru se pak ještě nalézají tři plastové kanystry na pitnou vodu o celkovém objemu 50l. No a navíc se pořídil i chemický záchod, který jsme ovšem ještě nikdy nezprovoznili, spíše ho tam máme pro klid duše policistů, kdyby nás chtěl někdo někde nařknout ohledně vykonávání potřeby v lese apod. No a to nám k cestování bohatě stačí. Nad čím ještě nyní přemýšlím, je nezávislé topení. To by se určitě v zimním období uplatnilo. Ale nedávno jsem na jednom blogu četl o vytopení automobilu pomocí svíček a květináče, což musím vyzkoušet. A
pokud by to fungovalo, bylo by po problému. Jinak co se týče samotného cestování, tak hodně lidí kolem mě, si myslí, že dodávkou cestujeme kvůli úspoře financí. Ale ono tomu tak vůbec není, např. pro mě tohle není vůbec hlavní aspekt našeho cestování. Je sice
pravdou, že pokud se Vám auto nikde doslova „nerozsype“, a vy nevypláznete za opravu majland, tak je to finančně méně náročné.
Největším přínosem tohoto cestování ale je, že jste všude a vždy svým pánem. Nikdo nerozhoduje, kde a jak dlouho budete, jako je tomu u cestovních kanceláří a díky tomu můžete být na krásných místech i v ideální dobu, nejen na fotografování, ale i na pohled samotný. Např. kdybychom navštívili Ploumanach v Bretani mimo čas západu slunce, vůbec bychom nepochopili, proč se nachází v místě, kterému se říká pobřeží růžové žuly.
Takže se jedná, když to shrnu, jen a jen o svobodu v cestování do vzdálenějších míst. Dříve jsme cestovali v octavii combi a to dokonce i s kajaky swing od gumotexu, které jsou nafukovací, a měli jsme je vždy pod hlavou, ale když nám tři dny v kuse za sebou pršelo, bylo to opravdu nekomfortní, hlavně i zhlediska vaření. Proto jsme za větší komfort ohledně dodávky moc rádi.
A v čem spočívá výhoda dodávky narozdíl od klasického autokaravanu? Především v tom, že nikdo neví, že v ní bydlíte, či přespáváte. Pro každého je to normální dodávka stojící na parkoviští, či jinde. Také s ní všude zaparkujete jako s osobním automobilem a nemusíte vlastnit doma automobily dva, na vše stačí jen ta dodávka. S autokaravanem asi nepojedete na nákup, do kina a podobně.
Jinak v poslední době jsme automobilem procestovali Německo-Rakousko, Francii (Bretaň, Normandie, Provence a Azurové pobřeží), Polsko (Gdaňsk, Malbork, Leba) a z těchto míst utratili za ubytování max. 30 Euro, jen kvůli parkování. Kempy vůbec nevyužíváme.
Co se nám na takovém cestování také líbí, je seznámení s místními lidmi, když někde pobydete déle. Také všude potkáte spousty lidí cestujících stejně jako vy a navážete s nimi kolikrát i přátelství.
Na závěr pokud Vás podobný způsob cestování láká, ničeho se nebojte a vyražte. Odměnou Vám budou krásné zážitky, svoboda, místa která chcete vidět, kdy vy si určíte a plno dobrodružství s tímto cestováním spojených.
Sledovat náís můžete na Facebooku a na našich webových stánkách.
