Z jakékoliv země se dostanete letadlem za pár hodin do jiného světa. Přistanete, projdete kontrolou a najednou vás to „vyplivne“ někam, kde začíná opravdové dobrodružství. Jak se dostanu do města, kolik stojí hotel, kolik stojí půjčení auta, kde se najíme, kde si to užijeme, co zažijeme a koho potkáme.
Je tu celá řada neznámých, pro necestovatele důvod a konec konců i argument proč necestovat, pro cestovatele super pocit a adrenalin hned za dveřmi letiště. A nemusí se zrovna cestovat daleko, prodloužené víkendy také nejsou špatné. Ráno si dáte snídani doma, na oběd již jste v Barceloně, Stockholmu nebo Palermu. Ti z vás, kteří to neznají, zkuste to. Je to svoboda, kterou si může dovolit jen polovina světa.
Moje 15letá dcera se mnou procestovala již 39 zemí a jediným důvodem, proč nyní zpomalila, je škola. Uchází se o diplomacii a doufá, že bude od září přijata. Včera přišla s tím, že má za úkol do nové školy napsat osmistránkovou esej a může si vybrat z několika témat. Hned jí bylo jasné, které jí asi doporučím. Téma, o kterém se dá psát téměř nekonečně dlouho, a to jsou hrozby světa. Začali jsme o tom mluvit, snažili jsme se popřemýšlet, co všechno je na světě asi problém a musím říci, že seznam neměl konce. Ano, něco jsou globální, něco lokální problémy, ale ve svém důsledku jsou to trable, kterými jsou lidé na téhle zemi velice poškozováni.
Vymývání mozků i moře plné odpadků
Terorismus - fenomén dnešního světa, je bezesporu neuvěřitelným byznysem pro zbrojní a jiné firmy. Výbuchy a vraždy, mrtví a zranění, pokud se jedná speciálně o Irák, nikdo se nad touto informací již nepozastaví, děje se to denně, 20, 30, 50 mrtvých. Vypouštění milionů tun odpadů do moře - při plavbách na lodích je ten odpad často vidět úplně všude, plasty je svět absolutně zamořený.
Jediný stát na světě, který dokázal tvrdě proti igelitu zakročit je, světe div se, středoafrická země Rwanda. Je to uzákoněné a v zemi se nesmí používat. Průmyslový lov ryb - za posledních 50 let bylo vyloveno podle některých propočtů až 80% ryb, které nemají vůbec šanci se dostatečně rozmnožit a hrozí, že moře bude bez ryb. Náboženské konflikty - za které mohou většinou jen izolované skupiny radikálů, které ale dokážou způsobit tolik zla, že za jejich kriminální činnost je neprávem odsuzováno pomalu 99% nevinných lidí stejného náboženství.
Většinou jsou skloňováni právě muslimové a já i každý cestovatel asi můžeme potvrdit, že jsou to v zásadě velmi ochotní a milí lidé. Co takhle ty příšerné a nepochopitelné diktátorské režimy v Severní Koreji, Eritrey nebo Barmě? Vymývání mozků a záměrná snaha izolovat obyvatelstvo od zbytku světa jen kvůli chorobným mozkům tzv. vládní elity? V Barmě jsem si půjčil před lety auto, ale byla nám přidělena dvojce hlídačů po celou dobu cestování. Měli hlídat, s kým se setkáváme a o čem se bavíme. Bylo to neskutečné.
A co rabování nadnárodních společností, které drancují lesy v Brazílii nebo nerostné bohatství v Africe, ze kterého místní nic nemají? Co vojenské a polovojenské režimy nebo pytláctví v Africe? Beznadějné Somálsko? A co takhle kombinace bezdomovectví a zimy? Řada z vás asi řekne, proč chodit tak daleko?
U nás jsou problémy také, ať se jedná o skutečnou chudobu určitého procenta lidí, mnohdy usurpované a špatně pochopené právo rozhodovat o osudech obyčejných lidí některými policisty, soudci a úředníky, kteří si myslí že jsou nadlidi, nebo „šmejdské“ praktiky hrstky bezpáteřních individuí, která by za normálních okolností nikde neobstála. Každý si asi zažil nějaké bezpráví, přesto v globálním měřítku jsme na tom zřejmě nejlépe.
Je jasné, že jsem čtenářům Lidovek neprozradil nic nového, každý to ví a každý to zná, ale pokud to pěkně hodíme do jednoho pytle, člověk nechápe, že ten svět vůbec ještě drží pohromadě. Přestože cestuji poměrně často a poslední roky jsem se zaměřil na méně civilizované země, jedno vím určitě: Ten kdo si může večer otočit kohoutkem a sprchovat se půl hodiny, ten kdo si může dopřát dobrou večeři a ten kdo pak může ulehnout do čisté teplé postele, ten kdo může své dítě odvézt kdykoliv k lékaři se narodil v té podstatně lepší části světa. Můžete někdo prozradit, v jaké zemi by se nám mohlo žít lépe než tady?
Tentokrát jsem vybral fotky lidí, které jsem vyfotil v desítkách zemí. Jedná se o tváře obyvatel 40 zemí Latinské Ameriky, Asie i Afriky. Myslím, že to může být pro řadu z vás inspirativní. V příštích reportážích vám na tomto místě budu popisovat aktuální zážitky z další expedice ALL AFRICA 2014, která začíná již toto pondělí.
