Chroščice
Tisícová vesnice (německy Crostwitz) nedaleko Budyšína je srdcem kraje, kde se ještě v běžném životě používá lužická srbština - jazyk Čechům národa, který se zatím ubránil německé asimilaci. Nejsou tu takové davy turistů jako v Budyšíně a ve zdejších statcích můžete o velikonoční neděli od rána sledovat sedlání koní, oblékání i společné modlitby jezdců, než se přidají k průvodu stovek dalších.
Jízda křižáků
Na první pohled působí jako oslava katolictví, ale je to stará pohanská slavnost, kterou si Lužičtí Srbové vyvzdorovali na svém okolí. Na jaře se ještě předtím, než zdejší Slované přijali křesťanství, na koni objíždělo pole, aby se po zimě očistilo od zlých duchů. Křižácké jízdy se z Lužice udržely jen v okolí katolického Budyšína, jinde byly luteránskou církví zakázány už v 18. století.
Budyšín
Krásné středověké město, metropole Lužických Srbů, kde je mnoho památek ze staletí, kdy byla Lužice součástí zemí Koruny české. Jízda křižáků, německy Osterreiten, tu v neděli navečer končí objížděním místní katedrály. Na zdejším hradě je také skvělé Muzeum Lužických Srbů, v křivolakých uličkách naleznete mnoho restaurací, kde se podávají lužickosrbské speciality, třeba "howjaze mjaso s chřenom".
Jezerní krajina
Pokud chcete průvod jezdců na koních sledovat po celé jeho trase, je ideální si s sebou vzít kola. S nimi se před velikonoční nedělí, nebo po ní můžete přesunout do jezerní krajiny, která v Lužici vznikla na místě bývalých hnědouhelných dolů. Vylidněná krajina, v níž se střídají lesy s jezery a obrovskými planinami, je protkána sítí zcela nových cyklostezek a drah pro kolečkové brusle. S cyklisty tu počítají i všechny místní hotely a restaurace.
