Národní kulturní památku stát do té doby opraví za 30 milionů korun. Do oprav a úprav Bolevecké návsi se zhruba 30 původními, většinou soukromými chalupami dá Plzeň a městský obvod do roku 2014 dalších více než 40 milionů korun. V roce 2015 by měly být kulturní akce také v tomto unikátním selském dvoře mezi paneláky největšího plzeňského sídliště, řekl starosta obvodu Miroslav Brabec (ČSSD).
"Od sezony 2015 bude opravený statek provozován jako veřejně přístupná památka i místo pro naše zaměstnance a může se zapojit do všech širších aktivit, které souvisejí s projektem EHMK," uvedl ředitel územní památkové správy Petr Pavelec.
Navštěvníci mají o statek zájem
Statek se dosud otevíral pouze třikrát do roka. "Letos na jízdu veteránských vozidel v květnu a na dny evropského kulturního dědictví v září a na vánoční trh," uvedl správce Miroslav Maule. Zájem o návštěvy je velký, převážně od místních z paneláků. Ti lidovou architekturu, starou 400 až 300 let, vnímají jako perlu a chodí tam opakovaně.
"Statek by se měl stát centrem kulturního a společenského dění. Chtěl bych, aby se sem děti chodily dívat na stavebnictví 16. až 18. století. Jsou tu vidět povaly, roubené stěny a typický způsob života lidí v 17. a 18. století. Ze stodoly by se mohl stát sál pro 200 lidí," uvedl Brabec.
ČTĚTE VÍCE: |
Plzeňská pekařská firma chce opravit pec a péct chleba, mají tu být slepice, omeletové dny, ukázky sekání trávy kosou pro děti. "To je lidová vyprávěná historie, kterou je strašně nutné dát lidem," uvedl.
Dosud je opravena horní část Bolevecké návsi od zbrojnice, dokončena je ulice na náves a letos bude hotové centrum od zbrojnice k návsi. Už koncem dubna plánujeme vůbec první Boleveckou pouť na Vojtěcha, protože na hřbitově je kaple sv. Vojtěcha, uvedl Brabec.
Za poslední roky do statku přiteklo "jen" necelých 1,5 milionu korun. Největší opravou byly zatím střechy stájí a sýpky a sklepy, "Čeká nás hlavně napojení objektu na sítě," uvedl Maule.
Objekt nesměl být v minulosti užíván
"Poslední vlastník nemovitosti, rodina sedláka Raise, opustila statek v 50. letech 20. století. Přišli o všechny pozemky. Objekty jim stát nechal, ale vystavil jim dekret zákazu užívání. Zbavil je bydlení, ale nikoli odpovědnosti daně z příjmu a sedlák Rais se musel jít ubytovat pod most," uvedl Maule.
Podle něj je na Plzeňsku podobných stavení několik. Ale s tak příkladnou historií, velikostí a architektonickou nedotčeností jich mnoho není, řekl. Nejcennější je obytné stavení, podle zápisu do místní kroniky z roku 1605; po rekonstrukci získá původní doškovou střechu. Cenná je také budova sýpky, nejmladší je jižní stodola.
