18. ledna 2014 6:00 Lidovky.cz > Cestovaní > Po stopách UNESCO

Po stopách UNESCO: Přepadení
u snídaně a přejezd do Ugandy

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Je azurově modrá obloha a my v rezervaci zůstáváme celý den. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Je azurově modrá obloha a my v rezervaci zůstáváme celý den. | foto: Alexandr Bílek
Objednali jsme si snídani, nohy máme nahoře a téměř v relaxační atmosféře píšu tuto reportáž. Když nám pan majitel přinesl omelety, Veronika se do ní pustila ihned, ale já jsem se chtěl ještě chvilku věnovat formulování vět.

Je úplně jasno, přestože je 8 hodin, teploměr už ukazuje 28 stupňů. Od jezera fouká příjemný proud čerstvého vzduchu a tak pocitová teplota není tak vysoká. V Súdánu jsme již v tuto dobu měli na sluníčku 50 stupňů, takže žádný problém. Je azurově modrá obloha a všude švitoří drobní ptáčci neskutečných pastelových a perleťových barev.

Vyzobávají po stolech drobečky ze snídaně po jiných hostech a předvádějí se nám ze všech stran. Pan majitel je nechává být, protože ví, že je to pro nás zábava a nechce nám ji pokazit.

Najednou se znenadání setmělo, vypadalo to, že sluníčko jen zakryl zbloudilý mrak. Nevěnoval jsem tomu zvláštní pozornost, zrovna jsem se chystal odložit počítač a dopřát si již studenou snídani, když v tu chvíli mě někdo předešel. Cítil jsem zvláštní pohyb kolem mé hlavy, dostávám křídlem velkého ptáka do ramene, jeho drápy chňapnou bez dovolení moji omeletu přímo z talíře a na rozloučenou dostávám ještě jeden výchovný pohlavek křídlem, abych náhodou neměl hloupé řeči.

Po stopách UNESCO

Cestovatel Alexandr Bílek si stanovil velkolepý cíl: procestovat všechna místa na seznamu UNESCO. Dosud má za sebou už 260 míst v 87 zemích. Pro server Lidovky.cz popisuje svoje cesty, které doplňuje fotografiemi a praktickými radami dalším cestovatelům.

V ten okamžik mi došlo, že jsem se stal obětí, pro mě kuriózního, zde ale prý poměrně častého, přepadení za bílého dne nějakým dravčím sympaťákem. Oba jsme vybuchli smíchy. To je zážitek jako hrom. Na cestách počítáme téměř se vším, že na nás někdo vytáhne zbraň, považujeme za pravděpodobnější, než že mi nějaký pták sebere snídani, to by nás opravdu nenapadlo.

Národní park Nakuru

Jsme v srdci Národního parku Nakuru, asi 300 km severozápadně od Nairobi. Ráj ptáků, ptačí rezervace, jedno z největších hnízdišť ptáků na světě, to jsou synonyma, která charakterizují oblast, ve které se zrovna nacházíme. Zjišťujeme ale, že tu jsme v nejméně vhodnou dobu, a tak jsme smířeni s tím, že moc ptáků zřejmě neuvidíme.

Je azurově modrá obloha a všude švitoří drobní ptáčci neskutečných pastelových a perleťových barev.

Plameňáci se ale ukážou, jsou jich tu prý až 2 miliony. Vstupné k jednomu z jezer je závratných 130 USD na hlavu, což je opravdu dost. A to přesto, že není sezóna a sami zaměstnanci přiznávají, že toho moc neuvidíme. Hledáme proto místo, kudy by se do parku dalo vjet mimo hlavní bránu, abychom se vyhnuli placení. Naše kartičky na vstup zdarma sice pracovníci parku obdivovali, bezplatný vstup díky přísným podmínkám zavedených státem však nedostáváme.

Několik hodin u jezera

Objíždíme několik kempů, které sousedí s parkem, a zjišťujeme, jestli se nedokážeme do parku nějak nepozorovaně dostat. A právě v tom příjemném rodinném kempu, kde mi dravec vyfouknul mou snídani, je jednoduchá brána, kterou obsluhuje personál hotýlku, a tak se ptáme, kolik by stálo povolení k vjezdu. A 15 USD nám nepřijde zase moc.

Recepční nás ale upozorňuje, že se dostaneme jen k jezeru, kde je plot. Po krátké informační sprše a zaplacení nám krásný Masaj otevírá bránu do parku, nebo spíše do jeho malé části. Průvodce s díky odmítáme a projíždíme. U jezera, kromě pár pelikánů a malých skupinek jiných ptáků, nic není, atmosféra a panoramata ale stojí za to.

V rezervaci nakonec trávíme celý den, různě se poflakujeme, několik hodin číháme v rákosí, jestli se nám neukáže skupinka pelikánů.

Jezero je nezvykle klidné a okolí se věrně zrcadlí na jeho hladině. Když si najednou v dálce nejde nevšimnout poměrně velkého hejna. Všude okolo je chatrný plot, a tak si říkáme, třeba to někde projedeme. Následuje asi 30 minut, které věnujeme kontrole každého metru plotu, když narážíme na část, která se dá sundat, a můžeme projet. Nyní si můžeme okolí jezera Elmenteita prohlédnout zdarma. Trávíme zde nakonec celý den, různě se poflakujeme, několik hodin číháme v rákosí, jestli nám skupinka pelikánů, marabu, ibisů a dalších druhů neukáže nějaké překvapení.

Jezera a ptáci

Keňský jezerní systém ve Velké příkopové propadlině je mimořádně krásná přírodní památka zahrnující tři propojená mělká jezera (Bogoria, Nakuru a Elementaita) v keňské provincii Rift Valley. Oblast je domovem 13 globálně ohrožených druhů ptáků a je zde jedna z největších biodiverzit ptáků na světě. Nachází se zde nejdůležitější lokalita pro plameňáka malého na Zemi a hlavní hnízdiště pelikánů velkých.

Oblast je také domovem řady druhů savců, včetně nosorožce dvourohého, žirafy Rothschildovy, kudu velkého, lva, geparda a psa hyenovitého. Místo je cenné z hlediska studia hlavních ekologických procesů. Národní park NAKURU byl na seznam UNESCO zapsán teprve nedávno, v roce 2011.

Keňsko-ugandská hranice

Ještě večer za tmy přijíždíme na hranice, přes které chceme přejít do státu Uganda. Administrativa je trochu zbytečně složitá, vyřízení trvá asi dvě hodiny. Karnet, který máme, slouží pro vyřízení celních formalit našeho vozu, nahrazuje zbytečně složitou administrativu, kterou bychom museli na každých hranicích projít a hlavně bychom museli platit za veškerý cenný majetek uvnitř auta nějaké clo s tím, že nám ho zase při výjezdu ze země vrátí.

Pro místní jsme zajímavá atrakce.

Má se tím zabránit tomu, abychom něco v zemi neprodali bez zaplacení příslušného cla. V drtivé většině států to proto probíhá bez větších komplikací, celníci si překontrolují, co máme uvnitř auta a jedeme. Zde úřady přesto chtějí uhradit nějakou částku, která je s clem spojená. Náš nesouhlas není důležitý, procesy jsou, zdá se, ustálené a pro ně jasné. Trvají proto na 55 USD.

Nakonec podlehneme, peníze vytahujeme, jenže přichází jiný problém. Podle úřadů se musí částka uhradit vložením do banky, která je již večer zavřená a další den je navíc neděle. Bez mrknutí oka dostáváme pokyn, kam máme zařadit naše auto a že se to v pondělí vyřeší. Zajíždíme mezi kamióny, máme v úmyslu zde přespat a ráno se pokusit tento nesmysl nějak obejít. Jinak budeme muset na místě tvrdnout další den.

Expedice All Africa

V rámci expedic ALL AFRICA 2013 a 2012 tým Alexandra Bílka procestoval vlastním expedičním vozem Egypt, Súdán, Etiopii, Džibuti, Keňu, Ugandu, Rwandu, Kongo, Burundi, Tanzanii, Maroko, Západní Saharu, Mauretánii, Mali, Burkinu Faso, Benin, Togo, Ghanu, Pobřeží Slonoviny, Guineu a Senegal, Mozambik, JAR, Lesotho a Svazijsko. Během 5 měsíců cestovatelé ujeli dlouhých 52 tisíc kilometrů a navštívili desítky míst zapsaných na seznamu UNESCO.

Chceme se vysprchovat, ale máme poměrně široké obecenstvo, a tak si navzájem děláme z prostěradla zástěny. Řidiči kamiónů ale nemají vůbec žádný problém si přinést něco na sezení a posedat se kolem nás a ze vzdálenosti více než těsné sledovat vše jako v kině.

Upřímně, já je určitě nezajímal, těšili se na Veroniku, bílou, pro ně exotickou holku. Jen si představte, sprchujete se, kolem sedí třicet chlapů a se značným zaujetím se dívají na každý pohyb, který uděláte. Protože jsme na pozornost zvyklí, považujeme to za nezbytný folklór a nezapomenutelný zážitek.

Najednou to jde…

Když už ležíme v posteli, rozleží se nám to celé v hlavě a říkáme si, proboha, proč ty peníze nemůže někdo v pondělí do banky vložit za nás? Rozhodujeme se, že za úředníky ještě jednou zajdeme a pokusíme se jim to navrhnout. Docela nás ignorují, všichni sledují nějakou "céčkovou" mexickou telenovelu a doslova ji žerou. Sedí u svých stolů a všichni koukají na televizi.

Trpělivě čekáme a pak rychle spustíme, protože začíná další. Nejdříve jim ale všem rozdáme dárky, ženy dostávají krásná zrcátka a muži zapalovače od našeho sponzora Origo. Přidáváme nějaké sladkosti a cigarety, když vytvoříme dostatečně příjemnou atmosféru a vidíme, že dárky zabraly, jdeme k jádru věci. Přestože se spolu všichni dost vážně dohadují, nakonec za poplatek 20 USD přebírá paní zodpovědnost na sebe, peníze v pondělí v bance prý složí a nám potvrzuje na vstupní formulář, že poplatek byl uhrazený pro případnou policejní kontrolu. No a máme volnou cestu. Welcome in Uganda.

Alexandr Bílek
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.