Před pár lety se mi tento způsob odpočinku doslova příčil, zůstat na jednom místě dva nebo tři dny už bylo skoro příliš, nyní ale musíme uznat, že pokud je člověk po delší dobu v extrémním pracovním vytížení, tělo si odpočinek samo vyžádá a my mu ho dopřejeme. A protože se právě vracíme po pěti týdnech do zimy, tato reportáž je nejen aktuální, ale také může posloužit jako dobrý námět k odpočinku i pro vás.
Za kolik do Indonésie?
Jak se nejlevněji do Indonésie dostat? Ještě před dvěma lety se dala sehnat zpáteční letenka z Prahy na Bali za 12.000 Kč a ubytování za 100 Kč na osobu a noc, což nakonec vycházelo se vším všudy na stejné peníze, jako být doma. Dnes se již situace trochu změnila, loni ani letos jsme již letenku s odletem koncem října a návratem v prosinci nedokázali sehnat levněji než za 18.000 Kč.
Nejideálnějším leteckým uzlem je momentálně Kuala Lumpur v Malajsii, kam se dá z Prahy dostat za 14.000 Kč i méně a dále je možné využít například leteckou společnost Air Asia, se kterou se dá dostat na Bali za 2.000 Kč. Díky jejich pokrytí je možné kombinovat nekonečné množství tras po Asii, ale také třeba do Austrálie. Při odletu z Indonésie se musí počítat se zaplacením letištní taxy, která se vybírá před odletem v místní měně a činí 200.000 IDR, což je asi 400 Kč.
Jak a za kolik z Bali na Gili Islands?
Po příletu do Denpasaru, hlavního města Bali, jsou dvě možnosti, jak se dostat na ostrovy Gili. Pokud se jedná o noční přílet a nechceme čekat až do rána, je nejlepší si vzít taxi, kterým se necháme odvézt do přístavu Padang Bai, kam to trvá bez provozu něco přes hodinu. Cena za taxi je kolem 350.000 IDR (700 Kč). Z přístavu prakticky 24 hodin odjíždějí trajekty, kterými se přes moře na ostrov Lombok dá dostat za 4-5 hodin. Cena je 30.000 IDR (60 Kč).
Po příjezdu na Lombok je nutné opět sehnat taxi do přístavu Bangsal, což trvá asi 1,5 hodiny a cena by neměla přesáhnout 200.000 IDR (400 Kč). Pokud se podaří stihnout veřejnou loď na ostrov Gili Meno v 10.30 hodin, je to nejlevnější varianta. Další jede už jen ve 14.00 hodin. Je možné si pronajmout vlastní loď, to je ale již dneska dost drahé. Pokud tedy přijedete v jiný čas, je tedy lepší přejet první veřejnou lodí na Gili Trawangan nebo Gili Air a dále se během dne přemístit na Gili Meno nebo zůstat na jiném.
Cena za public boat je 25.000 IDR (50 Kč), na které jedou jak turisté, tak místní včetně veškerého zboží, které na ostrov potřebují dostat. Druhou variantou je koupit si v některé z místních kanceláří transport z letiště v Denpasaru (Bali) na Gili Trawangan za cenu mezi 300.000-600.000 IDR (600-1.200 Kč) na osobu, zde se jedná o kombinaci minibusu a rychlé lodi až na ostrov. My tuto variantu využíváme až při zpáteční cestě.
Potápění zadarmo
Gili Air, Gili Trawangan a Gili Meno jsou ostrůvky ležící na severozápadě od ostrova Lombok. Jedná se o korálové ostrovy vhodné ke koupání a šnorchlování. Je možné se zde i naučit potápět a tuto službu zde nabízí mnoho společností. Pokud máte chuť jen pozorovat podmořský život pomocí potápěčských brýlí a dýchací trubice, můžeme vám poradit jeden trik, jak ušetřit. Na ostrově Gili Meno, asi 2 km vpravo od přístavu, se nacházejí bungalovy Blue Coral.
Jedná se o jedno z míst, kam lodě připlouvají a vypouštějí do vody všechny šnorchlaře, kteří si za službu zaplatili, aby obdivovali podvodní útesy. Pokud sem přijdete po souši, na místo mělkou vodou dojdete bez potíží, je to asi 150 metrů od břehu a potápět se můžete bez utrácení a omezení libovolně dlouho. A takových míst je na ostrovech samozřejmě více.
Gili Meno, Gili Trawangan, Gili Air
Ostrov Gili Meno je nejklidnější z ostrovů, obejít se dá za hodinu a má po obvodu asi 5 km. Na ostrově není sladká voda, a tak se ve většině ubytovacích zařízení setkáte s tím, že ze sprchy teče slanější voda. Není přímo z moře, ale z nitra ostrova. To obvykle nikomu nevadí, komu ano, musí se nakonec polévat balenou vodou. Je to taková zajímavá zvláštnost. Dražší hotely sladkou vodu dovážejí a normálně z kohoutku teče. Po obvodu ostrova je velké množství ubytovacích zařízení za ceny od 100 Kč za noc až po 200 USD. Ubytování v Blue Coralu, které je úplně u moře a které využíváme každý rok my, stojí asi 250 Kč/ osobu.
Dřevěná chata, koupelna a terasa deset metrů od pláže, co víc si přát. Na plážích většinou vůbec nikdo není, letos se nám ale stalo, že zde bylo s námi na pláži asi hodinu pět lidí, což nám přišlo jako nejnarvanější pláž za poslední roky. Na ostrově je také řada restaurací od místních, kterým se říká warungy, kde se dá najíst za ceny kolem 40 Kč za místní specialitku, smaženou rýži se zeleninou Nasi Goreng až po tuňáka za cenu kolem 100 Kč. V dražších restauracích je již vše na vyšší úrovni a ceny jsou asi dvojnásobné. Nejběžnějším nápojem je pivo Bintang za 70 Kč za tři čtvrtě litrovou lahev nebo čerstvé melounové, papájové nebo mangové džusy za ceny kolem 40 Kč.
Ostrov Gili Trawangan je asi o kilometr po svém obvodu delší, je ostrovem velmi rušným, všude jsou stovky lidí a většina z nich se zde přes den potápí a večer popíjí v místních barech. Jsou tu bankomaty, levné i drahé restaurace. Je zde opravdu velmi silná koncentrace hodně potetovaných lidí, dredařů a celkově alternativních lidí. Z každé druhé restaurace se line hudba Boba Marleyho a všechno je tu takové jiné a živé. I zde je několik malých čistých pláží.
   |
Ostrov Gili Air měl před pár lety pověst ostrova pro místní. Nyní se zde ubytovali naši kamarádi, se kterými jsme se potkali a byli jsme překvapeni, jak se úroveň ostrova po 4 letech, co jsme na něm nebyli, změnila. Jedna příjemná a udržovaná restaurace vedle druhé a krásné pláže jsou samozřejmostí. Na žádném z ostrovů nejezdí auta ani motorky, chodí se pěšky, na kolech nebo si lze pronajmout koně, kterých tu jezdí s dřevěným dvoukolákem opravdu hodně.
Večer je možné pozorovat místní, jak chodí se svými koníky na procházku po dně mořském. Místních naháněčů je zde poskrovnu, kromě nabídek na potápění, masáž nebo několikadenní výlet na ostrovy Komodo, kde žijí komodští draci jsou nejvtipnější ti, kteří nabízejí za poplatek jen informace. Celkově se ale jedná o levné místo k prvotřídnímu odpočinku, v listopadu jsou ceny nižší, restaurace poloprázdné, pláže úplně prázdné, moře průzračně čisté a velmi teplé. Jedinou starostí je, do které restaurace si půjdeme sednout.
