8. června 2015 7:00 Lidovky.cz > Cestovaní > Cestopisy

Po stopách válečné hydry: klavír ve skalním labyrintu i hřebíky chránící před frontou

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Lago di Garda - vyhlášená bikerská oblast - má pohnutou válečnou minulost. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lago di Garda - vyhlášená bikerská oblast - má pohnutou válečnou minulost. | foto: Ronny Kiaulehn
Jsou to dějiny, které do skály zasekaly šrapnely a železem okované boty. Stačí jemně odbrzdit fantazii a člověk se rázem propadne o sto let zpátky - do vřavy první světové války. V italském Trentinu jsou stopy po válečné hydře hmatatelné dodnes.

Každý, kdo kdy strávil jen pár dní u Lago di Garda, poznal i Strada della Ponale, ikonickou cyklostezku zaříznutou do monumentálního masivu sklánějícího se k hladině jezera. Málokdo však přibrzdí u prvního skalního tunelu a vydá se po nenápadných schůdcích vzhůru – za dějinami zasekanými do skály.

Garda pod kontrolou. Odtud vojáci kontrolovali severní část jezera.

Garda pod kontrolou. Odtud vojáci kontrolovali severní část jezera.

Pevnost Ponale z první světové války má tři úrovně. Ta nejviditelnější a nejstarší část vykukuje nad skalním ostrohem. Jde o betonový monolit se střílnami, který připomíná legendární české bunkry, takzvané řopíky. Odtud rakousko-uherští vojáci kontrolovali sever Gardy a hlavně cestu od jezera Ledro. U jedné z pozorovatelen je dodnes viditelná deska, na níž je zapsána vzdálenost k nejbližším obranným postům.

Čím později se stavělo, tím fortifikace byla méně viditelná. Celá pevnost byla postupně zahloubena do skály a z masivu se pouze ježily hlavně, z nichž dělostřelci zasypávali okolí granáty. Protivníci tak složitěji zaměřovali, odkud výstřely vychází.

Klavír v útrobách skály

Vstup do kasemat je ukryt právě v tunelu (otevřen je jen výjimečně, prohlídku je nutné domluvit si v turistickém centru). Do nejnižší úrovně se musí sešlapat dvě stě příkrých schodů. Když si oči přivyknou černotě labyrintu, je možné vstoupit do důstojnické ubikace s dokonalou akustikou. Podle dobových dokumentů tady dokonce oficíři měli klavír.

Dnes už nezůstalo v jeskynním systému nic. Vůbec nic. Po válce, když se vraceli lidé vysídlení z údolí, odnesli z pevnosti vše, co nebylo přišroubované. Ale vlastně i to. Trámy, dřevěné nášlapné desky na schodech, traverzy podpírající stropy, ale i ocelové pláty, které kryly střílny. Zůstal jen jeden zazděný pancéřový štít, který chránil kanon. Stačí sáhnout pod jeho hranu desky a prsty nahmatají její tloušťku - téměř deset centimetrů kovu.

Jedna z fontán v pevnosti Ponale.

Jedna z fontán v pevnosti Ponale.

Vytrhnout nešly novodobým dobyvatelům ještě čtyři fontány, které v pevnosti rozváděly vodu. Byly totiž vysekány přímo do skály.

A ještě jednu autentickou připomínku válečné slávy bunkru je možné v labyrintu objevit. V někdejším skladu munice září na zemi oranžový ekrazit, trhavina, která se používala v dělostřeleckých granátech.

Umíš hřebíky? Jsi zachráněn

Zdejší skály nicméně za 1. světové války neobrousilo jen krupobití kulek a dynamit stavebních inženýrů razících pevnostní štoly. Oťukávaly je i drobné hřeby na podrážkách vojenských bot.

Totiž: věhlas v celém císařství ještě před válkou získali kováři z okolí Ledra, kteří vyráběli železné hřebíky, zvané broché. Podbité boty potom déle vydržely a na ledu, sněhu či mokré skále tolik neklouzaly.

Hřebíky chránily za války hlavně zdejší mládence. Když c.k. mocnářství spustilo válku na několika frontách, zjistili generálové, že pro své mužstvo potřebují odolné boty. A proto ze všech frontových linií nechalo stáhnout muže z údolí Ledra, kteří by mohli umět vyrábět broché. V bezpečném nitru říše, v rakouském St. Pölltenu, pak „bojovali“ za císáře pána u kovadlin. Podle vzpomínek pamětníků se mnozí naučili řemeslu až právě tam.

Broché, legendární hřebík.

Broché, legendární hřebík.

V dnešní době goretexu a vibramových podrážek už pochopitelně o um někdejších kovářských mistrů nikdo nestojí. Ve vesnici Pré, která leží mezi Ledrem a Gardou, však dodnes funguje dílnička, kde původní hřebíky vyrábí. Ale už jen pro pobavení turistů. V kovárně se střídá posledních šest seniorů, které řemeslu naučili ještě jejich dědové.

Válečná idylka a propaganda nad Ledrem

Ještě výš, až nad jezerem Ledro, turista v podstatě zakopne o další hmatatelné stopy první světové války. Chce to ale dobré boty. Zákopy vojáci vylámali do odhaleného patnácet set metrů vysokého hřebenu Dromaé.

Kovář z vesnice Pré předvádí, jak se vyráběli hřeby do podrážek bot.
Okovaná bota. Na sněhu a ledu neklouzala.

Jen o kousek dál, v zalesněné úžlabině je dodnes možné prozkoumat celé ležení. Na chráněné straně stála polní kuchyně, z níž provianťáci pomocí minilanovek posílali jídlo na zákopů a pozorovatelen. Důstojníci bydleli v uměle vyhloubených jeskyních, které měli dveře i komín, které kupodivu přečkaly na místě až do dnešních dnů. Jak vidno na dobových fotografiích, ubikace byly téměř útulné. Na jednom ze snímků tři rakousko-uherští důstojníci hrají šachy. Police a skříně v pozadí dodávají dojem, že sedí v bezokném pokoji obvyklého domu.

Zdání (anebo válečná propaganda) ale klame. Bivakovat na hřebenu bylo o život. Na frontě u Ledra zahynulo víc vojáku hlady a zimou než čelními střety s nepřítelem. Nezachránily je ani fortelné boty vyztužené hřebíky broché.

Stopy války. Nad jezerem Ledro jsou dodnes k vidění zákopy, z nichž údolí ostřelovali rakouští a italští vojáci.

Stopy války. Nad jezerem Ledro jsou dodnes k vidění zákopy, z nichž údolí ostřelovali rakouští a italští vojáci.

Ledro na dlani

Ledro na dlani

Údolí Valle di Ledro se nachází  v horách jen kousek na západ od Gardy. Jeho srdcem je jezero Ledro, o poznání menší a klidnější než jeho slavný sourozenec. 

Jak se tam dostat?

Trentina se můžete vydat vlakem po trase Mnichov-Brennero-Verona nebo autem (750 km). 

Co vyzkoušet?

Rodinná lékárna Foletto vyrábí ovocné sirupy a likéry, z nichž nejznámější je specilita této oblasti - likér Picco Rosso. Jednašedesáti procentní pálenka z jahod a malin se hodí například ke zmrzlinám. 

Více informací v češtině najdete na vallediledro.com

  • 0Diskuse
Radek Kedroň

Autor

Radek Kedroňradek.kedron@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz