Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Pochoutka v Etiopii? Odřezávat a jíst syrové maso přímo z mrtvé krávy, říká Čech

Češi v cizině

  6:57
Jan Šípek se do Etiopie přestěhoval kvůli přítelkyni, která zde pracuje. U Etiopanů podle něj ateista nenajdete příliš pochopení, i když se najdou samozřejmě výjimky. „Jsou vesměs silně věřící, většina země vyznává místní etiopské ortodoxní náboženství, které svou podstatou vychází z křesťanství, a dále je tu pak nemalé množství muslimů,“ říká.

Jan Šípek foto: Archiv Jana Šípka

Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dny po přestěhování? Co vám nejvíce ulpělo v paměti?
První, co se mi s naším příjezdem do Addis Abeby vybaví, je nevlídné počasí. Do hlavního města Etiopie jsme přicestovali na začátku srpna, přesně veprostřed velkého dešťového období, což znamená, že většinu dne je pod mrakem, teploty kolem 15 stupňů a silné průtrže mračen jsou taktéž na denním pořádku. Představy některých našich známých, že nás v Etiopii čekají teploty ke čtyřiceti stupňům tak rychle vzaly za své. Kromě počasí, čeho si člověk hnedle všimne a ulpí mu v paměti, respektive setkává se v Etiopii běžně, je, že jakožto cizinec bílé pleti je všude středem pozornosti. A nemusí to být jen za účelem žebraní či snahy vám něco prodat, ale zkrátka jen pro mnohé Etiopany představujete jistou formu pozdvižením, a tak na vás různě volají a pokřikují. Oblíbeným slovem zde je „ferenji“ (ferendži), které označuje bílého cizince a vezměte jed na to, že toto slůvko od prvních dnů uslyšíte nesčetněkrát. I když poslední dobou mají někteří Etiopané, především malé děti, tendence místo „ferenji“ na vás pořvávat „china“ (čajna).

Lidovky.cz: S čím jste v cizině narazili? Je nějaký český zvyk, který byl pro okolí krajně nezvyklý?
Popravdě, člověk v Etiopii naráží s něčím takřka dennodenně. Je tu třeba brát v potaz, že vyřízení jakýchkoli papírů (řidičský průkaz, registrace vozidla atd.) či i prosté zajištění oprav v bytě, trvá mnohonásobně déle než v Česku, byť kolikrát nadáváme na náš byrokratický systém. Ten je ještě ničím oproti tomu etiopskému a sami Etiopané nejsou v něm nikterak efektivní. Mezi to, s čím u Etiopanů nenajdete příliš pochopení, i když samozřejmě výjimky, a především v hlavním městě, se najdou, je fakt, že je někdo ateista. Etiopané jsou vesměs silně věřící, většina země vyznává místní etiopské ortodoxní náboženství, které svou podstatou vychází z křesťanství, a dále je tu pak nemalé množství muslimů. Samozřejmě jsou zastoupena i další náboženství, ale ve své podstatě se dá říct, že každý je tu „v něco“ věřící. Asi proto jsme se kolikrát setkali s otázkami, jak to že můžeme v nic nevěřit. Načež je kolikrát jednodušší povědět, že jsme křesťané než složitě vysvětlovat náš ateismus.

Patrně nejzásadnějším, s čím můžete v Etiopii snadno narazit a snadno může dojít k omylu, je rozdílný etiopský kalendář, a především pak rozdílný čas. Minimálně v hlavním městě je sice běžné užívání klasického světového času, ale sami Etiopané svůj vlastní čas počítají od rozbřesku do stmívání, dá se říct od 6. hodiny ranní do 6. hodiny večerní. Může se tedy stát, že vám někdo nabídne schůzku ve 3 hodiny ráno, čímž není myšleno noční setkání, ale schůzka v 9 hodin našeho, respektive běžného světového času (Etiopie je v pásmu GMT +3, přičemž nedochází tu k posunu mezi letním a zimním časem).

Kdo je Jan Šípek?

Mé jméno je Jan Šípek, je mi 32 let, narodil jsem se a až do minulého roku v podstatě žil pouze v Praze. Mám vystudovanou Českou zemědělskou univerzitu v Praze, Provozně ekonomickou fakultu, obor Informatika. Již během studují jsem pracoval v oboru IT, u kterého i po studiích zůstal.

Nicméně do Etiopie mě nezavála práce, nýbrž má přítelkyně, která od srpna 2016 získala na dobu tří let práci v Etiopii. Sám v Etiopii nejsem zaměstnán, ale nadále prostřednictvím internetového připojení spolupracuji jako OSVČ se svým bývalým zaměstnavatelem v ČR.

Lidovky.cz: Chcete se do Česka ještě někdy vrátit?
Přítelkyně je do Etiopie vyslána celkem na tři roky, po nichž předběžně plánujeme návrat do Česka. Nicméně v budoucnosti se patrně nebudeme bránit, bude-li příležitost, dlouhodoběji vycestovat z Česka.

4) Existuje nějaké české jídlo, které vám v cizině chybí? Uvařil jste přátelům v zahraničí nějaké české jídlo? Jak jim chutnalo?
Upřímně, člověku tu chybí spousta jídel, která zná z domova z Česka či z Evropy obecně. Hlavním problém tu jsou samotné ingredience, kdy potraviny typu šunky, salámu, mléčných výrobků zde těžko seženete, popřípadě jejich cena je velmi vysoká. Pro příklad 100 gramů šunky, kde bych obsah masa odhadl asi na 70 %, stojí v přepočtu kolem 80 korun- Problémem tu samozřejmě bývají i nejrůznější koření, kdy běžně k sehnání jsou především místní, ve valné většině založená na chilli. Vlastně někdy sehnat i běžnou mouku bývá problém a samo pečivo, které se zde dá koupit, bývá nevalné úrovně a chuti.

Naštěstí ani já ani má přítelkyně nejsme žádní velcí kuchaři a povětšinou si vystačíme s těstovinami, rizotem, jednoduše uvařeným masem. To je tu k dostání především hovězí, dále pak skopové, kozí a kuřecí. A na rozdíl od našich končin platí, že tím běžnějším masem je hovězí, kdežto svátečnějším je maso kuřecí. Vepřové tu téměř vůbec neseženete, jelikož etiopská ortodoxní církev stejně jako muslimská konzumaci tohoto masa zakazuje. Ostatního výše zmíněného masa je v Etiopii dostatek, jen prodávané maso není nikterak uležené a bývá tedy dosti tuhé. Běžně je tu také k vidění, že z dodávky je vyndána čerstvě poražená kráva, která je pak přímo na krámě porcována a prodávána (druhy masa svíčková, roštěnec atd. se tu nijak neřeší). Sami Etiopané pak také berou jako větší pochoutku pojídat syrové maso, přímo si z krávy odřezávat kusy masa, než maso nějakým způsobem vařit. Co nám, jako Čechům, tu rozhodně zlepšuje náladu a nevyvolává přílišný stesk po Česku, je místní pivo, které je srovnatelné s naším českým, patrně i proto, že u vzniku dosti pivovarů zde byli Češi přítomni, ať už je přímo zakládali anebo dodávali technologie.

Lidovky.cz: Jaké jsou první asociace, které slýcháváte, když řeknete, že jste z Česka?
Běžně na ulici, když vás někdo zastaví a ptá se, odkud jste, první asociací, kterou si s Českou republikou spojí je jméno fotbalového brankáře Petra Čecha. Dále se jim pak často vybaví jména jako Tomáš Rosický nebo Pavel Nedvěd a řeč pak sklouzává k tématu fotbalu a jak máme dobrý reprezentační tým. Což v porovnání s etiopským je pravdou, nicméně v globálním měřítku bych to se superlativy na naši fotbalovou reprezentaci nepřeháněl. Velké oblibě se tu těší, ostatně jako asi všude na světě, fotbal a hlavně anglická Premier League, odtud tedy pramení první spojení s Českou republikou představované Petrem Čechem. Bohužel, a tím nechci nijak urazit Petra Čecha, více se běžnému Etiopanovi s Českem nespojí. Maximálně pak dle naší řeči, slyší-li nás mluvit česky, jsme dotazováni na podobnost s ruštinou a zda máme něco společného s Ruskem. Zde bych rád zalhal, že nikoli, ale minimálně podobnost našich jazyků a příslušnosti k rodině slovanských jazyků popřít nelze.

Lidovky.cz: Sledujete tamní politiku? Liší se politická kultura od té naší?
Ač plný a oficiální název státu zní Etiopská federativní demokratická republika, do Demokracie známé z Evropy či USA má ta etiopská na míle daleko. Vláda a od posledních voleb i Parlament je složen z čistě jedné politické strany, která je tvořena zástupci pouze jednoho etiopského etnika. A nedá se říct, že by k ostatním etnikům bylo demokratické a přistupovalo rovnoprávně. Z čehož pramenily ve finále i loňské nepokoje vedoucí k vyhlášení výjimečného stavu v zemi.

Zároveň víceméně všechny významné společnosti v zemi jsou kontrolovány státem, ať už se jedná o sdělovací prostředky, aerolinky nebo telekomunikační společnost. Ta je v zemi pouze jediná a vláda se nikterak nezdráhá v případě potřeby blokovat internetové připojení či mobilní data. Internet takto blokovala například v době loňských nepokojů a vyhlášení výjimečného stavu v zemi nebo nedávno v době zkoušek na středních školách jako opatření proti úniku otázek z testů. Nutno podotknout, že zkoušky tu probíhají déle než týden a nejedná se tak o žádné krátkodobé zastavení přístupu na internet.

A když internet zrovna funguje, často jsou blokovány nejrůznější sociální sítě nebo i zpravodajské servery. Chce-li tedy člověk sledovat současný stav a politiku, přímo v Etiopii má de facto možnost pouze skrze státní tiskoviny a oficiální vládní vyjádření. Které je samozřejmě nutné brát často s velkou rezervou.

Do politiky země se do jisté míry promítá národní hrdost, kdy sami Etiopané jsou velmi hrdým národem, nehledě na konkrétní etnikum, a v mnoha směrech se vymezují i od zbytku Afriky. Jelikož na rozdíl od ostatních afrických států, nikdy nebyli kolonizováni jinou mocností. Rádi si tak zachovávají svou integritu, a proto pro zahraniční firmy je velmi obtížné v zemi investovat. Vláda sice zahraniční investice vítá, ale zároveň mnoha svými restrikcemi (vysokým clem, daněmi apod.) spoustu zahraničních firem i menších investorů a podnikatelů odrazuje.

Češi v cizině

Sledujete rubriku Češi v cizině a zdá se vám, že v seriálu některé země chybí? Jsou to zrovna ty, ve kterých žijete? Ozvěte se nám.

Pokud se s námi chcete podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu cesivcizine@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno a krátce popište místo, kde žijete a důvod, proč jste do zahraničí odjeli. Jako předmět zprávy uveďte "Češi ve světě".

Autor: