Češi jsou vtipní, pobavila mě viróza pana prezidenta, říká Rwanďanka

Lidovky.cz: Jak a kde jste prožila povodně?
Při návštěvě Prahy a Českého Krumlova jsem si na několika domech všimla nápisu, kam až sahala voda při povodni v roce 2002, nedovedla jsem si ale přesně představit, jak se taková klidná řeka mohla dostat tak vysoko. Že prožíváme něco podobného jsem pochopila, až když jsme projížděli před týdnem po silnici a všude kolem byly zatopené louky a pole. Mě bezprostředně se povodně nedotkly, bydlíme v sedmém patře daleko od řeky. Po opadnutí vody jsme ale byli pomáhat s úklidem naší známé, která má chalupu na starém mlýně, takže měla všude metr vody a spoustu bahna.

Lidovky.cz: Vystrašily vás? Prožila jste někdy něco podobného?
Nemyslím, že vystrašily. Ve Rwandě v době dešťů často dochází k sesuvům půdy -  celých svahů. Někdy to bohužel vezme s sebou i několik domů, takže se to trochu dá k povodním přirovnat.

Lidovky.cz: Co vás na Česku nejvíc překvapilo při vaší první návštěvě?
Vyrůstala jsem ve Rwandě, v zemi, která je velmi hornatá. Nejvyšší hora měří 4507 metrů a v celé zemi nenajdete rovné místo. Takže první, co mě překvapilo, byla rovina. Měla jsem ze začátku pocit, že ta krajina musí být zarovnaná buldozerem, jinak by nemohla být tak rovná.   

Lidovky.cz:  Kdy jste se rozhodla, že tu chcete zůstat nastálo? Co vás k tomu vedlo?
Můj manžel přiletěl do Rwandy pracovat, tehdy ještě jako student medicíny na čtyři měsíce. Nakonec zůstal v nemocnici pracovat tři roky, až do naší svatby. Po svatbě jsme se rozhodli přestěhovat se do Čech. 
 
Lidovky.cz: Co vám na Češích nejvíc vadí?
Jsem tu jen pět měsíců, takže zatím nic zásadního. Třeba to tak vydrží.
 
Lidovky.cz:  Chodila jste někdy s Čechem, jací podle vás jsou?
Ano, chodila jsem s budoucím manželem. Do doby než jsem ho potkala, jsem o Čechách věděla jen ze zeměpisu, že je to země někde v Evropě, nic víc. Později jsem potkala další Čechy, když nás různě navštěvovali ve Rwandě. Byli přátelštější, než si lidé v Africe myslí. Spoustu Afričanů si myslí, že Evropané jsou uzavření a sebestřední. 

Kdo je Marléne Umugiraneza? Marléne Umugiraneza pochází z africké Rwandy. Do Česka se přestěhovala kvůli manželovi na konci minulého roku. Nejvíce ji vadí počasí a komplikovaný jazyk.

Lidovky.cz: Je nějaký rozdíl v tom, jak se Češi chovají k sobě navzájem, ke starým lidem, dětem, než jak je zvykem ve vaší zemi? Jsou Češi slušní?
Zdá se mi, že ve Rwandě je důležitější rodina, a tím myslím široká rodina, tedy bratranci, tety, pratety, staří lidé jsou ve velké úctě. V Čechách jsou to přátelé. Musím říct, že jsem se bála rasismu, ale za první půl rok žádnou špatnou zkušenost nemám. Jen se mě děti ze srandy ptaly, kde jsem se tak opálila. Takže Češi jsou slušní.
 
Lidovky.cz:  Co si myslíte o českém humoru? Libí se vám? Je hodně odlišný od toho, na který jste zvyklá?
Líbí se mi, že Češi dokáží vymyslet vtip téměř na každou situaci. Z poslední doby třeba viróza pana prezidenta. U nás se o představitelích státu příliš nevtipkuje. 
 
Lidovky.cz: Zajímáte se o českou historii? Je v ní něco, co vás zaujalo?
Zajímám, když člověk prochází centrem Prahy nebo navštíví nějaký hrad, zámek, historie se sama přihlásí. Staré domy a dlážděné uličky, v Čechách je výhoda, že tu je spousta dochovaných památek. Myslím, že znalost historie a znalost češtiny je klíčová pro začlenění se do společnosti.

Lidovky.cz: Pijete pivo? Jak vám chutná česká kuchyně?
Ne, pivo nepiju, z domova nejsem zvyklá vůbec pít alkohol, ale česká kuchyně mi chutná. Knedlíky, řízky, bramborový salát, kuřecí maso. Ve Rwandě je kuřecí maso nejdražší a hovězí nejlevnější. Má to svoji logiku, protože na krávě je masa mnohem víc než na kuřeti.
 
Lidovky.cz: Myslíte si, že už v Česku zůstanete?
Myslím, že ano. Manžel tu má dobrou práci, kde se mu líbí a já si doufám časem práci taky najdu. Pokud to půjde ráda někdy poletím domů do Rwandy na dovolenou, hlavně vidět rodinu, příbuzné, ale trvale zakotvit chceme už v Evropě.
 
Lidovky.cz: Zajímáte se o českou politiku? Jaký na ni máte názor?
O českou politiku se zajímá hlavně manžel a tchán, ale oni řeší i tu rwandskou víc než já. Chvíli poté, co jsem přiletěla do Čech, byly prezidentské volby, takže ty jsem také sledovala napjatě, jinak mě ale politika moc nezajímá.

Český šok Jak se žije cizincům v Česku? Jsou tu spokojení, nebo jim u nás něco chybí? Pokud k nim patříte i vy a chcete se s námi podělit o svoje názory a dojmy, napište nám na adresu internet@lidovky.cz. Uveďte svoje jméno, národnost, proč jste do Česka přišel a připojte svoji fotografii. Jako předmět zprávy uveďte "Český šok".

  
Lidovky.cz: Učíte se češtinu? Je pro vás v Česku její znalost nezbytná?
Čeština je nesmírně těžká, komplikovaná gramatika, jediným pravidlem je, že ve všem je nějaká výjimka. Ale bez češtiny se v Čechách žít nedá. Začala jsem se učit česky už v Africe a budu pokračovat asi ještě dlouho, ale není jiná možnost. Bez znalosti jazyka člověk nemá šanci proniknout pořádně do mentality lidí. Vystudovala jsem psychologii a bez češtiny bych neměla možnost hledat si práci v oboru. Sice mladší generace tady anglicky umí poměrně dobře, ale na úřadech a v obchodech většinou s angličtinou a francouzštinou nepochodím. U nás se už od první třídy učí děti v angličtině, na úřadech se používá angličtina, nápisy bývají dvojjazyčně, takže Evropan, který přiletí do Rwandy, se nějak domluví. V Čechách bez češtiny se dá být jako turista, ale nechci být celoživotním turistou.
 
Lidovky.cz: Po čem se vám v Česku nejvíce stýská? Co má vaše země výjimečného?
Nejvíc mi chybí rwandská rodina. Nemohu letět 6000 kilometrů každý víkend a Rwanďané v Čechách jsou podle dostupných údajů kromě mě ještě dva, ale neznámo kde. Trochu mi chybí i naše počasí, každý den 30 stupňů a většinou slunečno. Než jsem přiletěla do Evropy, tak nejnižší teplota jakou jsem zažila bylo plus 15 stupňů. Takže doufám, že letos bude v Čechách dlouhé léto a potom krátká zima. Rwanda má úžasný turistický potenciál, vysoké hory, průzračná čistá jezera, je u nás bezpečno a pro Evropany i levno, ale stín genocidy zatím dost turistů odrazuje. Věřím, že do budoucna se to zlepší.