Jedinečná kolekce dokazující význam symbolu srdce především v evropské kultuře 17. až 20. století je od té doby k vidění právě v budově muzea nedaleko centra belgické metropole. "Novináři bývají zklamáni, vždycky jich tu máme nejvíc okolo Svatého Valentýna," varovala zpravodaje ČTK se smíchem hned v úvodu návštěvy kurátorka muzea Linda Wullusová.
Valentýnská přáníčka ve sbírce pochopitelně nechybí, kolekce ale dokazuje především význam symbolu srdce pro katolické křesťanství. Odborník na nemoci srdce dokázal za život získat přes 500 nejrůznějších uměleckých předmětů, které se nějakým způsobem vztahují k tomuto pro život nezbytnému orgánu.
Srdce Ježíše Krista
Zlaté a stříbrné votivní předměty zobrazující srdce Ježíše Krista, nádoby na olej, skleničky, karty, krbové ozdoby nejrůznějších velikostí. Sbírka se ve vitrínách leskne a blýská, až oči přecházejí.
Kurátorka v rozhovoru připomíná, že srdce jako symbol Kristovy lásky k lidstvu souviselo od středověku s jeho ranou na boku při ukřižování. "Uctívání Svatého srdce začalo ve 13. století v Německu a Nizozemsku a také díky působení jezuitů se rozšířilo především v 19. století," vysvětluje Wullusová. Silný význam symbolu srdce také v nenáboženském světě měl podle představ jezuitů přispívat k popularizaci symbolu.
Jedna z vitrín však obsahuje i věc poměrně nečekanou. Bohatě zdobené polštářky ve tvaru srdce, často se zobrazením lodi či zaoceánského parníku. "To dělali námořníci pro své milé, které nechávali na břehu. Zvláštní představa, že to vyšívali námořníci," poznamenává kurátorka. Lodníci věřili, že jejich láska na ně v přístavu bude díky polštářku čekat i po návratu z oceánské cesty.
Doktor Boyadjian si jako podmínku pro předání své sbírky muzeu dal, že exponáty zůstanou pohromadě. Nyní tedy exponáty zabírají v instituci jednu oddělenou místnost a podle kurátorky Wullusové jsou v podstatě samostatným "muzeem v muzeu".
