Na krizi první reagoval nejoblíbenější turistický region Liptov, kde se nacházejí velká horská střediska, lázně a akvaparky. Na letošní léto vydal slevovou kartu, která snižuje ceny vstupného a ubytování na řadě míst.
"Myslíme si, že je to dobrý produkt v době, kdy lidé zvažují, že kvůli krizi zůstanou doma," uvedla Petra Tomášová z organizace Klaster Liptov, která zastřešuje příjezdovou turistiku do kraje.
Samotný vznik organizace si vynutila krize a úbytek turistů. K vydání karty za necelých sedm eur (190 Kč) se klastr inspiroval v Rakousku; Liptov je zřejmě první slovenský region se společnou slevovou kartou.
Podle ředitele Sdružení cestovního ruchu Vysoké tatry Petra Chudého, došlo letos ve čtvrtletí k poklesu návštěvnosti Tater o čtvrtinu. Teplé počasí v dubnu a květnu sice pokles zpomalilo na deset procent, přesto jezdí turistů stále méně než loni. Léto je přitom podle Chudého pro tatranské hoteliéry významnější než zima.
Do Tater jezdí méně turistů
Za úbytkem Čechů nestojí pouze krize, ale i lednové zavedení eura. Kurz české koruny k euru je letos výrazně horší než loni v létě a pobyty na Slovensku zdražuje. Tomášová však popírá, že by euro využili ke zdražení i slovenští podnikatelé. "Není pravda, že Slovensko všeobecně zdražilo," řekla.
Podle ní naopak museli Slováci letos sáhnout ke snížení cen. Vstup do akvaparků je prý letos až o pětinu levnější než loni, stejně prý klesla i cena ubytování; lanovky zůstávají na stejné úrovni.
Se slevami musely přijít i české cestovní kanceláře, které vozí turisty na Slovensko. "Zaznamenáváme značný pokles zájmu o pobyty na Slovensko," uvedla Pavlína Pešová z Firo-tour. Výrazný odklon Čechů od cestování na Slovensko potvrdil Petr Krč, majitel CK Atis, která se specializuje na pobyty na území bývalého Československa.
Podle ČSÚ loni strávilo dovolenou na Slovensku 780 tisíc Čechů, o 60 tisíc více než předloni. Pobyty se však zkrátily, počet přenocování se snížil o 400 tisíc na 4,7 milionu.
