27. října 2014 6:14 Lidovky.cz > Cestovaní > Aktuality

Splněný sen? Možná víc. Trek do
základního tábora pod Broad Peak

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Záchody | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Záchody | foto: Pavel Horák, Pohora.cz
Díky soutěži „All in for Broad Peak“, pořádané firmou adidas ve spolupráci s Liborem Uhrem, jsem dostal příležitost účastnit se expedice, při které Libor Uher a Marek Novotný vystoupili na vrchol Broad Peaku (8047 m). Jaké to bylo?

Mým úkolem bylo dostat se do základního tábora a přinést tam vlajku, kterou společně vytvořilo dvanáct finalistů soutěže. Od adidasu jsem k tomuto dostal kompletní vybavení a musím říct, že v tak náročných podmínkách fungovalo na jedničku.

110 km tvrdé dřiny s převýšením 2000 m

Na začátek treku, do vesnice Askole, nás přivezly džípy z horského města Skardu po hodně adrenalinové „cestě necestě“ se spoustou visutých mostů, brodů a prudkých srázů. Pak nás čekalo 110 km tvrdé dřiny s převýšením 2000 m, ale také plno nádherných scenérií se sedmi až osmitisícovými vrcholy.

Ráno mě probudilo hlasité překřikování místních okolo mého stanu. Zvědavě jsem vylezl ze stanu sledoval spoustu nosičů, jak se dohadují, rozhazují rukama a každý chce dostat svůj sud, který mu zajistí výdělek. Po převážení nákladu – sud nesmí vážit víc jak 25 kilo – můžeme vyrazit.

-

Trasa vede údolím řeky, která vytéká z ledovce Baltoro, a zvedá se jen mírně. Šedivá voda v řece je místy hodně divoká. Kamenitý povrch stezky se střídá s jemným prachem, který tak do večera dokonale pokryje nohy. Počasí nám docela přálo, nebylo horko a sluníčko bylo většinou schované.

Cesta je velmi frekventovaná. Míjeli jsme horolezce, ale především nosiče. Tito neuvěřitelně houževnatí chlapíci nás pokaždé zdravili svým typickým: „Hello, how are you, sir?“ Nemá cenu se s nosiči nějak předhánět, v kempu pak nemáte stan, jídlo, pití. Raději jsem si užíval tu nádheru okolo. První den jsme v půlce dne měli přestávku na lehký oběd. Příjemný piknik ale zabral hodně času, proto po zbytek treku obědy rušíme.

Cítil jsem se divně, protože nosiči spali pod igelitem

Kus před kempem jsem dohnal skupinku nosičů, lámali nějaké větvičky a cosi kutili na zemi. Jeden z nich měl zlomený rám, na němž nosí náklad. Dal jsem se s nimi do řeči a půjčil jim nůž. Nařezali potřebné kousky dřeva na provizorní zpevnění rámu a asi za půl hodinky bylo hotovo, upevnili sud a pokračovali v cestě za výdělkem.

Večer nás čekal dlouhý visutý most, který se při větším počtu lidí hodně rozhoupá. Sotva jsem se zvládl chytit bočních lan, abych neskončil v divoké řece. V kempu Jola již čekalo nachystané veškeré zázemí - společenský a jídelní stan, kuchyňský stan, odkud už voní večeře, a stany na spaní. Já měl stan sám pro sebe, ale cítil jsem se trochu divně, protože nosiči spí schouleni k sobě chráněni před větrem jen kamennou ohradou a přikrytí igelitem.

Záchody
Urdukas
Řeka sycená ledovcem
Ledovec Gogwin Austen

O plnost našich žaludků se celou expedici staral náš kuchař Ali a jeho mladý pomocník Rijáz. Musím říct, že vařili výborně, jen čapaty už jsme ke konci odmítali. K večeři byly těstoviny nebo rýže, kuřecí maso na mnoho způsobů, čerstvá nebo dušená zelenina a na konec nějaká sladká dobrota jako mango, kompot nebo puding.

Náladu zvedá pohled na Trango Tower a Masherbrum

Byl jsem po celém dni celý špinavý, tak jsem šel vyzkoušet místní „sprchy“. To jsou plastové budky, něco jako toi-toiky. V některých je záchod a v některých jen malá díra v podlaze. Tak to je sprcha. Naberu studenou vodu do kyblíku a jdu na to.

Další den se údolí postupně zařízlo, úzká stezka vedla ve skále, hluboko pode mnou bouřila řeka. Za jednou zatáčkou se objevila zelená oáza ve svahu, kemp Paju, což znamená „sůl“. Náš průvodce tvrdí, že i když jsme ve výšce kolem 3500 m, nebývá tu díky zemi, která obsahuje hodně soli, po celý rok téměř žádný sníh.

Urdukas

Urdukas

Třetí den cesty začala nejtěžší část treku. Nastoupili jsme na ledovec a procházeli těžkým, kamenitým terénem nahoru a dolů, bylo to velmi vyčerpávající, k tomu se přidalo přes 600 metrů převýšení, špatně označená cesta a několikeré kratší bloudění. Prostě „kamenité peklo“. Ke konci dne náladu o sto procent zvedá pohled na Trango Tower, Masherbrum a další zasněžené vrcholky a po deseti hodinách se konečně objevil další kemp, Urdukas. Znamená to „zlomená skála“ a opravdu jsou kolem kempu obrovské kusy popraskaných skal.

V ráji jménem Concordia

Další ráno poprvé někteří z nás pocítili problém s výškou. Kolega, který byl s naší skupinou na treku, usedl asi po hodině chůze na kámen a nemohl dál. Nebylo mu dobře, proto se vrací do Urdukasu, kde počká den či dva, aby se aklimatizoval. Bylo lehce pod mrakem, přesto docela teplo, tedy jsem šel jenom v tričku, ale když začalo foukat, citelně se ochladilo a byl jsem rád za goretexovou budu od adidasu, kterou jsem si hodně oblíbil. V těchto podmínkách funguje bezvadně. Odpoledne už nás čekal předposlední kempu našeho treku, Goro II.

Řeka sycená ledovcem

Řeka sycená ledovcem

Poslední den treku se konečně ledovec umoudřil a terén už nebyl tak náročný. Po poledni jsem byl na dosah k jednomu z nejkrásnějších míst v horách na světě, Concordia. Přímo proti mně se tyčil Gasherbrum IV. Ještě pár kroků a po levé straně se měl vynořit Broad Peak a obávaná K2. Bohužel nám nepřálo počasí, vrcholy byly obestřené mlhou.

Slib dodržen, vlajka stojí!

Bloudili jsme mezi trhlinami po sotva znatelné pěšině nahoru a dolů směrem k moréně ledovce Godwin-Austen. Před námi se ukázala nekonečná pláň, která se vine kolem Broad Peaku až pod K2. Výška 4700 metrů si začala vybírat svou daň. Začala mě bolet hlava a nekončící dálnice kamení mi taky nepřidává na psychice. Do základního tábora přicházím dost vyřízený.

Pořád je mlha, tedy ani nevidím vytoužené vrcholky osmitisícovek, které jsou kousek od nás. Přesto jsem šťastný, splnil jsem slib, co jsem dal mým jedenácti parťákům na přípravném kempu v Beskydech. Naši společnou vlajku můžu vyvěsit v základním táboře Broad Peaku. V tuto chvíli nepotřebuju nic víc (no, možná trochu odpočinku a polévky).

Cesta do Askole

Cesta do Askole

Ráno mě byl kolem stanu bílý sněhový poprašek a nade ním azurová obloha. A to byl dobrý důvod rychle se vymotat ze spacáku. Ale ze stanu už jsem vylezl pěkně pomalu. Výška téměř 5000 m je znát a u každého rychlého pohybu jsem se pořádně zadýchal. První pohled na Broad Peak a vedlejší K2 mě naprosto ohromil. Čekal jsem, že budou vysoké, ale až když člověk stojí přímo pod nimi, uvědomí si, jak majestátní hory to jsou. Nemohl jsem od nich odtrhnout oči a začalo mi docházet, jaké úsilí musí člověk vynaložit, aby se dostal nahoru. Zážitky jsou pořád živé a ta krása hor, ta ve mně zůstane napořád.

Pavel Horák, Pohora.cz
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz